Rodina se snaží prodat vilu se stropem od Carvaggia státu. Za čtvrtinu rozpočtu resortu kultury

Nahrávám video
Horizont ČT24: Získá Casino dell´Aurora nového majitele?
Zdroj: ČT24

Je výjimečná –⁠ a výjimečná byla i její vyvolávací cena:  471 milionů eur (přes jedenáct miliard korun). Řeč je o barokní vile Ludovisi (Casino dell'Aurora), kterou v historickém centru Říma prodává šlechtická rodina. Mezi vzácnou uměleckou výzdobou vyniká strop od Caravaggia. I proto se mluvilo o dražbě století. Jenže do aukce se nakonec nikdo nepřihlásil. Tím ale pokus o její prodej nekončí.

Za nenápadnou branou nad rušnými římskými ulicemi se otevírá pohádkový svět. Luxusní historický palác, kde od 16. století žije šlechtická rodina Ludovisiů, se pyšní díly světoznámých barokních umělců. Mezi všemi září Jupiter, Neptun a Pluto od věhlasného Caravaggia.

„Obličeje všech postav jsou malířovým autoportrétem,“ říká princezna a spolumajitelka Rita Boncompagniová Ludovisiová.

Překrytá malba

Vzácnou malbu tehdy šestadvacetiletého tvůrce přitom celá staletí překrývala vrstva vápna. Nejspíš proto, že ji tehdejší společnost považovala za rouhačskou. Majitelé zosobněné planety znovu objevili až v roce 1968. Jen samotný obraz má podle odhadců cenu 310 milionů eur.

„Není to freska, je to jediná stropní olejomalba na omítce, kterou Caravaggio dokončil,“ doplňuje Ludovisiová.

Konec rodinné pohádky

Unikát v malém pokoji přitom představuje jen drobný tah štětcem v moři pláten a soch. Oáza klidu uprostřed pulzující italské metropole se rozkládá na 2800 metrech čtverečních. Čítá mimo jiné jedenáct ložnic a deset koupelen. A také fresku bohyně Aurory od Guercina, podle které nemovitost dostala i jméno.

„S milovaným manželem jsem tu žila devatenáct let. Nejsou to jen dějiny této rodiny, ale celé Itálie,“ podotkne majitelka. 

Jenže tady pohádka končí. Starý šlechtic před čtyřmi lety zemřel. A jeho poslední princezna – americká umělkyně – se nedohodla s jeho dětmi, jak si dědictví rozdělí. Proto teď dům prodávají. To vzbuzuje i obavy. „Když vilu koupí soukromý majitel, nemusí ji zpřístupnit veřejnosti. Pokud by objekt koupil stát, bylo by to něco jiného,“ řekl právník Beniamino Milioto.

Bude o památku zájem?

V minulosti chtěl nemovitost získat například Bill Gates nebo brunejský sultán. Desetitisíce Italů se ale bojí, že jejich kulturní dědictví skončí v rukou cizinců. Podepsali proto petici, která vyzývá vládu, aby zakročila. „Je to památka, kterou by měl koupit stát. Doufám, že ministři Franceschini a Draghi navzdory omezeným prostředkům nepropásnou tuto příležitost,“ řekl k tomu historik a poslanec Vittorio Sgarbi,

Jenže jen vyvolávací cena 471 milionů eur představuje čtvrtinu ročního rozpočtu italského ministerstva kultury. I proto se spekulovalo, že se římská perla stane nejdražší prodanou nemovitostí na světě. Do internetové aukce se ale nikdo nepřihlásil. Další pokus o její prodej se uskuteční v dubnu. To už bude vyvolávací cena o dvacet procent nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...