Evropská centrální banka strana 2 z 5

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března. Zhoršila prognózu vývoje inflace i hrubého domácího produktu v eurozóně.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Ekonomika EU se potýká s negativními důsledky vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb. Podle ekonomů, kteří diskutovali v Otázkách Václava Moravce, je jednou z hrozeb současného vývoje možnost, že se u nás současná míra inflace dlouhodobě „zabydlí“ a začne negativně ovlivňovat další vývoj ekonomiky. Stálý představitel České republiky při OECD Aleš Chmelař považuje za pravděpodobné, že nás příští rok čeká hospodářská recese, záležet bude také na současné spotřebě energií. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého by současné vedení centrální banky mělo ještě více krátkodobě zvyšovat úrokové sazby, a zabránit tak udržení inflace po delší dobu.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalšího 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž avizovala, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu domácí měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi třicet procent hodnoty. K intervenci japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. V reakci na vládní intervence japonská měna prudce posílila. Analytici však varují, že Tokio může mít problém s udržením silného jenu delší dobu.

Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis doplnil, že pravidla musí být jasná, přehledná a realistická. V příštím roce je podle něj potřeba krotit inflaci, ale zároveň pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další maximum. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad.

Středomořským státům dramaticky narůstají škody způsobené oteplováním planety. Podle poslední zprávy Evropské centrální banky by i kvůli tomu mohl hrubý domácí produkt v celé Unii klesnout do osmi let až o čtyři procenta. Vysoké ztráty hlásí řečtí, a hlavně italští zemědělci a rybáři. Rekordní sucho postihlo například celou Pádskou nížinu.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala. ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie. Experti sledují, jak se dění v eurozóně projeví na české koruně.

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.

Jednotná evropská měna se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech.

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin v sobotu poprvé od prosince 2020 sestoupila pod hranici 20 tisíc dolarů (zhruba 470 tisíc korun), v sobotu pozdě večer dokonce pod 18 tisíc dolarů. Výrazně se propadla také druhá největší kryptoměna ether. Trh s kryptoměnami je v poslední době pod tlakem kvůli odklonu investorů od rizikovějších aktiv, za kterým stojí zpřísňování měnové politiky.

Hospodářství EU v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Ukázal to rychlý odhad úřadu Eurostat. Z něj dále vyplývá, že míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou EU.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což představuje rekordní hodnotu od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta.

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.

Ruský rubl klesl po vyhlášení nových ekonomických sankcí proti Rusku o téměř třicet procent a dostal se na nové historické minimum vůči americkému dolaru. Později začal část ztrát mazat. Rusové čekají dlouhé fronty před bankami v obavách, že jim přestanou fungovat platební karty, informoval web BBC News. Ruská akciová burza v pondělí neotevřela, neobchoduje se ani na trhu s finančními deriváty. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dvacet procent. EU a USA na ni uvalily sankce a odstřihly ji od aktiv.

Česká národní banka (ČNB) zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Důvodem zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů je také to, že podle evropských regulačních orgánů je evropská divize ruské Sberbank v úpadku nebo jí úpadek hrozí. Podle Evropské centrální banky (ECB) se jí zhoršila likvidita kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu.

Řecko do konce března splatí poslední část záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků, a pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat, údaje za celou Evropskou unii zveřejní zhruba v polovině měsíce. Výsledek je překvapivý, analytici totiž podle agentury Reuters očekávali, že tlak na růst cen poleví a míra inflace z prosincových pěti procent klesne zhruba na 4,4 procenta.