Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB ve čtvrtečním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
ECB chce zmírnit zdražování. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu
Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že banka bude se zvyšováním úroků pokračovat. „Nedáváme si pauzu – to je zcela jasné,“ řekla Lagardeová. Sdělila rovněž, že stále existují velká proinflační rizika, zejména kvůli nedávným mzdovým dohodám a vysokým ziskovým maržím firem, a finanční podmínky stále nejsou dostatečně přísné.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Ani dosavadní zvýšení úroků však zatím nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli. Měnový výbor se tak rozhodl pokračovat ve zpřísňování měnové politiky.
Pomalejší zvýšení sazeb přichází poté, co údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopad na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje růst.
Podle obchodního ředitele společnosti Ebury Tomáše Kudly ECB zatím nemá svůj boj s inflací vyhraný. Její jádrová složka se v dubnu držela na 5,6 procenta, tedy poblíž rekordních maxim. Silná dynamika cen napříč kategoriemi, jako jsou potraviny, zboží a služby, ukazuje, že inflační tlaky jsou silné v celé ekonomice.
„Přestože tedy Evropská centrální banka ve zpřísňování své měnové politiky lehce polevila, tento cyklus podle odhadu Ebury ještě není u konce. Aktuální data z eurozóny totiž nedávají pro podobné úvahy mnoho prostoru,“ poznamenal Kudla. Dodal, že Ebury nevidí žádný prostor pro možné snižování úrokových sazeb během letošního roku.
Banka neposkytla žádné vodítko k tomu, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při svém rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.
Bankéři byli před zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit úroky o čtvrt nebo půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters však sázela na pomalejší zvýšení kvůli slabším statistickým údajům z posledních týdnů a zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami.
Pomalejší zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.