Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta. Základní úrokovou sazbu zvýšila také britská centrální banka.
ECB opět zvýšila základní úrok, hodlá v tom pokračovat. Sazba je na třech procentech
Banka uvedla, že na příštím zasedání 16. března plánuje zvýšit hlavní úrok opět o půl procentního bodu. Pokračuje tak ve zpřísňování politiky, i když některé jiné velké centrální banky už cyklus zvyšování úroků zpomalují.
„Vzhledem k základním inflačním tlakům hodlá Rada guvernérů na svém příštím měnověpolitickém zasedání v březnu zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a následně vyhodnotí další vývoj své měnové politiky,“ uvedla ECB. Před tímto oznámením analytici očekávali, že ECB v březnu zvýší depozitní sazbu o dalších 50 bazických bodů a do léta ji dostane na 3,25 až 3,50 procenta, což by bylo nejvíce od přelomu století.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu, v prosinci pak tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby míra inflace v eurozóně činila dvě procenta. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v lednu ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta.
Základní úrokovou sazbu zvedli i Britové
Také britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na čtyři procenta. Je to nejvyšší hodnota od konce roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize. Centrální banka současně upustila od slibu, že bude v případě potřeby úroky dál výrazně zvyšovat. Uvedla také, že inflace už pravděpodobně dosáhla vrcholu.
Měnový výbor zvýšil hlavní úrokovou sazbu už podesáté za sebou. Centrální banka se pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci, která v posledních měsících vyvolává krizi životních nákladů, stávky ve veřejném sektoru a obavy z recese. Míra inflace v prosinci činila v Británii 10,5 procenta.
Banka upozornila, že zvyšování úrokových sazeb, se kterým začala v prosinci 2021, bude mít pravděpodobně stále větší dopad na ekonomiku. Očekává, že do konce letošního roku růstem úroků inflace zpomalí na čtyři procenta, zatímco původně předpokládala, že to bude na pět procent.
„Pokud by se objevily důkazy o přetrvávajících tlacích, pak by bylo nutné další zpřísnění měnové politiky,“ uvádí se ve sdělení centrální banky. To je podle investorů signál, že série prudkého zvyšování úroků se možná chýlí ke konci. Dříve banka uváděla, že bude podle potřeby rázně reagovat na známky inflačních tlaků a že by mohlo být nutné sazby dál zvyšovat.
Centrální banka nyní očekává, že inflace se dostane na její dvouprocentní cíl ve druhém čtvrtletí roku 2024. Upozornila však na riziko dalšího růstu cen.
Londýn očekává mírnější recesi
Podle centrální banky je také Velká Británie stále na cestě k recesi, ta však bude pravděpodobně mělčí, než se bankéři obávali v předchozí prognóze vydané v listopadu, zejména díky nižším cenám energií.
Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuálního odhadu centrální banky v letošním roce sníží o 0,5 procenta, zatímco listopadová prognóza počítala s poklesem o 1,5 procenta. Recese by pak měla trvat pět čtvrtletí místo původně očekávaných osmi.
Nová prognóza je podobná té, kterou tento týden zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF), který letos ve Velké Británii předpokládá pokles HDP o 0,6 procenta.
V USA zvyšování sazeb zpomaluje
Americká centrální banka (Fed) tempo zvyšování úrokových sazeb už zpomaluje. Ve středu zvýšila základní úrok o 0,25 procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta.
Na prosincovém zasedání Fed zvýšil základní sazbu ještě o půl procentního bodu. Na předchozích čtyřech zasedáních centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.
