Inflace v Evropské unii v prosinci dál zmírnila

Inflace v Evropské unii v prosinci dosáhla 10,4 procenta. Druhý měsíc v řadě tak zpomalila, nicméně pořád zůstává výrazně nad průměrem minulých let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z listopadových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se po listopadovém zvýšení zmírnila v posledním měsíci loňského roku i v Česku. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.

Eurostat zároveň potvrdil dřívější odhad prosincové inflace v eurozóně, která z listopadových 10,1 procenta klesla na 9,2 procenta. V prosinci 2021, kdy už ekonomika pociťovala oživení po covidové pandemii a růst cen energií, činila míra inflace v celé Unii 5,3 procenta, v devatenácti státech používajících společnou měnu pak byla na pěti procentech.

Výrazně nejvyšší míru inflace vykázalo v prosinci Maďarsko, kde vzrostla na 25 procent. Následuje Lotyšsko (20,7 procenta), Litva (20 procent) a Estonsko (17,5 procenta). Ve všech pobaltských zemích stejně jako v Česku inflace zpomaluje – v případě tuzemska to proti listopadu bylo o čtyři desetiny bodu. Výrazný pokles inflace hlásí Německo, kde spadla o 1,7 bodu na 9,6 procenta.

Nejnižší míru inflace mělo v posledním měsíci loňského roku Španělsko (5,5 procenta), pak Lucembursko (6,2 procenta) a Francie (6,7 procenta).

Celkem dvaadvacet členských států EU zaznamenalo v prosinci zmírnění inflace, ve dvou zůstala beze změny a ve třech vzrostla. V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabák, a to podílem 2,88 procentního bodu. Až za nimi byly na rozdíl od předchozích měsíců energie (plus 2,79 bodu), následovaly služby (plus 1,83 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (plus 1,70 bodu).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
11:43Aktualizovánopřed 29 mminutami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství. Fialka bude hostem čtvrtečního Interview ČT24 od 18:28.
04:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
12:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
12:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
před 11 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
včera v 16:15

Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
včeraAktualizovánovčera v 16:08
Načítání...