Evropská centrální banka strana 4 z 5

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Česká národní banka (ČNB) navýšením základní úrokové sazby šokovala Česko i celý svět. ČNB se ve čtvrtek rozhodla sazbu razantně navýšit o 1,25 bodu na 2,75 procenta. Kovanda uvedl, že centrální banka tím „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Podle České bankovní asociace (ČBA) by se dokonce základní úroková sazba během několika měsíců mohla dostat až ke 3,5 procenta.

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí dál zotavovala z dopadů koronavirového poklesu a vzrostla o 2,1 procenta. Hospodářství EU tak po poklesu o 0,1 procenta v prvním kvartálu roste již druhé tříměsíční období v řadě, oznámil Eurostat. V rychlém růstu pokračuje také inflace v eurozóně – v říjnu dle statistiků dosáhla 4,1 procenta.

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Míra inflace v eurozóně pokračovala v září v růstu z předchozích měsíců a dosáhla 3,4 procenta, což je nejvýše za posledních deset let. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. V srpnu činil růst cen v eurozóně tři procenta. Inflace tak opět výrazně překročila dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), který je na dvou procentech. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině října.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla, že od začátku října zruší omezení pro výplatu dividend a zpětné odkupy akcií v bankovním sektoru. Ukončí tak krizové opatření, kterým v době pandemie covidu-19 tlačí banky v eurozóně k tomu, aby si držely kapitál, píše agentura Reuters.

Evropská centrální banka představila nový přístup k měnové politice. Základní úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. Centrální banka to konstatovala po zasedání Rady guvernérů.

O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem, píše Reuters. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun), uvedla agentura, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, což je nejvíce od loňského září a také více, než očekávali analytici i Česká národní banka. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Evropská centrální banka (ECB) v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo dalšího tištění peněz, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. ECB v tiskové zprávě po zasedání Rady guvernérů uvedla, že za tímto účelem bude rychleji nakupovat dluhopisy. Objem peněz, který má pro tento program k dispozici, však nezměnila.

Italští poslanci podle očekávání vyslovili důvěru vládě ekonoma Maria Draghiho, kterou tvoří 15 politiků z levicových i pravicových stran a devět nestraníků, včetně premiéra. Pro hlasovalo 535 poslanců, 56 bylo proti a pět se zdrželo, informovala televize SkyTG24. O den dříve dostala vláda širokou podporu i v Senátu. Přísahu složil kabinet už v sobotu.

Itálie má novou vládu. Slavnostní přísahu v sobotu do rukou prezidenta Sergia Mattarelly složil kabinet pod vedením bývalého šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Členy vlády, která požádá příští týden obě komory parlamentu o důvěru, je 15 politiků a osm nestranických odborníků.

Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi sestavil novou italskou vládu. Její složení potvrdil prezident republiky Sergio Mattarella. Nový kabinet složí přísahu v sobotu v poledne. Podle italského tisku vláda předstoupí před parlament na začátku příštího týdne.

Členové italského Hnutí pěti hvězd (M5S) ve čtvrtek schválili podporu nové vládě premiéra Maria Draghiho. Pro podporu se vyjádřilo zhruba šedesát procent hlasujících, napsala agentura Reuters. Proti bylo čtyřicet procent účastníků. Hnutí pěti hvězd má v obou komorách parlamentu nejpočetnější kluby. Hlasování bylo poslední překážkou pro vznik Draghiho vlády. Draghi by měl podle italského tisku oficiálně oznámit vznik nového kabinetu v pátek či o víkendu.

Jednání s cílem obnovit italskou vládní koalici zkrachovala, uvedl v úterý bývalý premiér Matteo Renzi ze strany Živá Itálie. Prezident Sergio Mattarella vyzval strany zastoupené v parlamentu, aby rychle podpořily novou vládu, jež by zemi provedla obdobím pandemie. Hlava státu chce ve středu pověřit sestavením vlády bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Největší švýcarská banka UBS začne od července u vkladů nad 250 tisíc franků (6,1 milionu korun) klientům účtovat záporný úrok. Bude si tak brát část z jejich uložených peněz. Zápornou depozitní sazbu pak již téměř sedm let drží například strážkyně eura, Evropská centrální banka. A zároveň s tím v některých zemích pokračují tlaky na omezování používání hotovosti. Jak se tyto trendy mohou promítnout v Česku?

Hodnota digitální měny bitcoin se v pátek propadla pod třicet tisíc dolarů (644 tisíc korun) a míří k největšímu týdennímu poklesu od září. Prodloužila tak pokles z rekordního maxima, na které vystoupila před dvěma týdny, kvůli obavám z možné regulace a předchozímu prudkému růstu, napsala agentura Reuters.

Česká národní banka (ČNB) v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Pravděpodobně bude však úrokové sazby zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná také dříve. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro Ekonomický magazín. Nyní je základní úroková sazba na 0,25 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu korun). Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procentech.

Podnikatelská aktivita v eurozóně v listopadu prudce klesla, příčinou byly zejména plošné uzávěry kvůli šíření koronaviru, ukázaly výsledky průzkumu, který mezi nákupními manažery provedla společnost IHS Markit. Její souhrnný index tak sestoupil na 45,1 z říjnových 50 bodů. Mnoho firem v sektoru služeb, což je hlavní ekonomické odvětví bloku, bylo nuceno zastavit či omezit činnost.

Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu v meziročním srovnání klesly o 0,2 procenta. Zaznamenaly tak první propad od roku 2016, oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžný odhad z počátku tohoto měsíce. V celé Evropské unii inflace zpomalila na 0,4 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) prodloužila zákaz výplaty dividend a zmírnění požadavku na výši kapitálu pro banky v eurozóně. Opatření mají bankám pomoci se lépe vyrovnat s dopady koronavirové pandemie, napsala agentura Reuters.

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.