Evropská centrální banka strana 4 z 5

Itálie má novou vládu. Slavnostní přísahu v sobotu do rukou prezidenta Sergia Mattarelly složil kabinet pod vedením bývalého šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Členy vlády, která požádá příští týden obě komory parlamentu o důvěru, je 15 politiků a osm nestranických odborníků.

Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi sestavil novou italskou vládu. Její složení potvrdil prezident republiky Sergio Mattarella. Nový kabinet složí přísahu v sobotu v poledne. Podle italského tisku vláda předstoupí před parlament na začátku příštího týdne.

Členové italského Hnutí pěti hvězd (M5S) ve čtvrtek schválili podporu nové vládě premiéra Maria Draghiho. Pro podporu se vyjádřilo zhruba šedesát procent hlasujících, napsala agentura Reuters. Proti bylo čtyřicet procent účastníků. Hnutí pěti hvězd má v obou komorách parlamentu nejpočetnější kluby. Hlasování bylo poslední překážkou pro vznik Draghiho vlády. Draghi by měl podle italského tisku oficiálně oznámit vznik nového kabinetu v pátek či o víkendu.

Jednání s cílem obnovit italskou vládní koalici zkrachovala, uvedl v úterý bývalý premiér Matteo Renzi ze strany Živá Itálie. Prezident Sergio Mattarella vyzval strany zastoupené v parlamentu, aby rychle podpořily novou vládu, jež by zemi provedla obdobím pandemie. Hlava státu chce ve středu pověřit sestavením vlády bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Největší švýcarská banka UBS začne od července u vkladů nad 250 tisíc franků (6,1 milionu korun) klientům účtovat záporný úrok. Bude si tak brát část z jejich uložených peněz. Zápornou depozitní sazbu pak již téměř sedm let drží například strážkyně eura, Evropská centrální banka. A zároveň s tím v některých zemích pokračují tlaky na omezování používání hotovosti. Jak se tyto trendy mohou promítnout v Česku?

Hodnota digitální měny bitcoin se v pátek propadla pod třicet tisíc dolarů (644 tisíc korun) a míří k největšímu týdennímu poklesu od září. Prodloužila tak pokles z rekordního maxima, na které vystoupila před dvěma týdny, kvůli obavám z možné regulace a předchozímu prudkému růstu, napsala agentura Reuters.

Česká národní banka (ČNB) v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Pravděpodobně bude však úrokové sazby zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná také dříve. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro Ekonomický magazín. Nyní je základní úroková sazba na 0,25 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu korun). Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procentech.

Podnikatelská aktivita v eurozóně v listopadu prudce klesla, příčinou byly zejména plošné uzávěry kvůli šíření koronaviru, ukázaly výsledky průzkumu, který mezi nákupními manažery provedla společnost IHS Markit. Její souhrnný index tak sestoupil na 45,1 z říjnových 50 bodů. Mnoho firem v sektoru služeb, což je hlavní ekonomické odvětví bloku, bylo nuceno zastavit či omezit činnost.

Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu v meziročním srovnání klesly o 0,2 procenta. Zaznamenaly tak první propad od roku 2016, oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžný odhad z počátku tohoto měsíce. V celé Evropské unii inflace zpomalila na 0,4 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) prodloužila zákaz výplaty dividend a zmírnění požadavku na výši kapitálu pro banky v eurozóně. Opatření mají bankám pomoci se lépe vyrovnat s dopady koronavirové pandemie, napsala agentura Reuters.

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.

Slovensko zruší zvláštní bankovní daň, peněžní ústavy na oplátku vyčlení další značný balík peněz na poskytování úvěrů státu, firmám a lidem, oznámili zástupci vlády a bankovní asociace (SBA), kteří podepsali společné memorandum. Do nového programu národního rozvojového fondu bude z dosavadního bankovního odvodu na Slovensku převedena miliarda eur (26,7 miliardy korun), ročně pak banky zvýší půjčky o 1,5 miliardy eur (40 miliard korun).

Evropská centrální banka (ECB) se ve čtvrtek rozhodla rozšířit program nákupu dluhopisů spuštěný kvůli koronavirové krizi o 600 miliard eur na 1,35 bilionu eur (36 bilionů korun). Svou základní úrokovou sazbu ponechala na rekordním minimu nula procent.

V Česku je inflace nejvyšší v celé EU, drží se nad třemi procenty. Rostou ceny potravin, náklady na bydlení i energie a na drahotě se podepisuje i slabá koruna. Jak dlouho bude trvat návrat koronavirem přidušené ekonomiky do normálu? Podle předsedy dozorčí rady ČSOB a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bude scénář obnovy zemí v zásadě podobný, vyspělé země by to ale měly zvládnout za dva roky, Česko pak za tři, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM).

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.

Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou, rozhodl v úterý německý ústavní soud. Tamní centrální banka musí podle něj nákupy dluhopisů do tří měsíců přerušit, pokud ECB neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné. Evropská komise v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.

Spotřebitelskou náladu v Německu zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se propadl na rekordní minimum. Na historické dno se propadla též podnikatelská aktivita v eurozóně i v USA. Prezident republiky Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které se týkají například zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun nebo změn u nájemného. Letiště Praha propustí až 450 zaměstnanců. Italská vláda převezme  kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, aby zabránila vzniku úvěrové krize. Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur.

Automobilka Škoda Auto v pátek prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli pandemii koronaviru nejméně do 14. dubna. Původně se měla výroba spustit 6. dubna. Provoz v Česku i ve světě dočasně přerušují i další firmy a lídři zemí EU se zatím nedokázali dohodnout na tom, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Koncern Volkswagen už také oznámil, že by mohl přikročit ke snižování počtu zaměstnanců, pokud se šíření koronaviru nepodaří dostat pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond čeká letos pokles globální ekonomiky. Američané schválili rekordní finanční injekci. Půjde na ni 2,2 bilionu dolarů.

Stát proplatí část mzdy pracovníků jen firmám zavřeným kvůli propadu odbytu, chybějícímu materiálu nebo zaměstnancům v karanténě. Podniky, které kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřely bez „objektivního důvodu“, na náhradu nebudou mít nárok. V ČT to v pondělí řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Některé pivovary zastavily kvůli koronaviru linky na stáčení piva do sudů. Ve světě zatím přibývá temných odhadů dalšího vývoje globální ekonomiky.

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.

Evropská centrální banka (ECB) zavádí nová opatření, která mají ekonomice eurozóny pomoci čelit negativním dopadům šíření koronaviru. Úrokové sazby ponechala beze změny, zatímco finanční trhy očekávaly snížení depozitní sazby o 0,1 procentního bodu na minus 0,6 procenta.