TÉMA

Evropská centrální banka strana 4 z 5

Doporučujeme

Záporný úrok je sluha, ze kterého se stal vrtošivý pán v rukou centrálních bank

Největší švýcarská banka UBS začne od července u vkladů nad 250 tisíc franků (6,1 milionu korun) klientům účtovat záporný úrok. Bude si tak brát část z jejich uložených peněz. Zápornou depozitní sazbu pak již téměř sedm let drží například strážkyně eura, Evropská centrální banka. A zároveň s tím v některých zemích pokračují tlaky na omezování používání hotovosti. Jak se tyto trendy mohou promítnout v Česku?
28. 1. 2021Aktualizováno30. 1. 2021, 17:21|

Hodnota bitcoinu klesla pod třicet tisíc dolarů

Hodnota digitální měny bitcoin se v pátek propadla pod třicet tisíc dolarů (644 tisíc korun) a míří k největšímu týdennímu poklesu od září. Prodloužila tak pokles z rekordního maxima, na které vystoupila před dvěma týdny, kvůli obavám z možné regulace a předchozímu prudkému růstu, napsala agentura Reuters.
22. 1. 2021|

Základní sazba letos nad jedno procento zřejmě nestoupne, říká Rusnok

Česká národní banka (ČNB) v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Pravděpodobně bude však úrokové sazby zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná také dříve. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro Ekonomický magazín. Nyní je základní úroková sazba na 0,25 procenta.
21. 1. 2021|

Evropská centrální banka rozšířila nákup dluhopisů o půl bilionu eur. Program bude platit nejméně do března 2022

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu korun). Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procentech.
10. 12. 2020Aktualizováno10. 12. 2020, 16:21|

Podnikatelská aktivita v eurozóně kvůli uzávěrám prudce klesla

Podnikatelská aktivita v eurozóně v listopadu prudce klesla, příčinou byly zejména plošné uzávěry kvůli šíření koronaviru, ukázaly výsledky průzkumu, který mezi nákupními manažery provedla společnost IHS Markit. Její souhrnný index tak sestoupil na 45,1 z říjnových 50 bodů. Mnoho firem v sektoru služeb, což je hlavní ekonomické odvětví bloku, bylo nuceno zastavit či omezit činnost.
23. 11. 2020|

Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu poprvé od roku 2016 klesly

Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu v meziročním srovnání klesly o 0,2 procenta. Zaznamenaly tak první propad od roku 2016, oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžný odhad z počátku tohoto měsíce. V celé Evropské unii inflace zpomalila na 0,4 procenta.
17. 9. 2020|

Evropská centrální banka prodloužila zákaz výplaty dividend a úlevy pro banky

Evropská centrální banka (ECB) prodloužila zákaz výplaty dividend a zmírnění požadavku na výši kapitálu pro banky v eurozóně. Opatření mají bankám pomoci se lépe vyrovnat s dopady koronavirové pandemie, napsala agentura Reuters.
28. 7. 2020Aktualizováno28. 7. 2020, 15:14|

Chorvatsko a Bulharsko vstoupily do čekárny na euro. Na pozorování budou nejméně dva roky

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
10. 7. 2020|

Slovensko zruší bankovní daň, finanční instituce dají více peněz na půjčky

Slovensko zruší zvláštní bankovní daň, peněžní ústavy na oplátku vyčlení další značný balík peněz na poskytování úvěrů státu, firmám a lidem, oznámili zástupci vlády a bankovní asociace (SBA), kteří podepsali společné memorandum. Do nového programu národního rozvojového fondu bude z dosavadního bankovního odvodu na Slovensku převedena miliarda eur (26,7 miliardy korun), ročně pak banky zvýší půjčky o 1,5 miliardy eur (40 miliard korun).
22. 6. 2020|

Na nákup dluhopisů dáme o 600 miliard eur víc, rozhodli evropští bankéři

Evropská centrální banka (ECB) se ve čtvrtek rozhodla rozšířit program nákupu dluhopisů spuštěný kvůli koronavirové krizi o 600 miliard eur na 1,35 bilionu eur (36 bilionů korun). Svou základní úrokovou sazbu ponechala na rekordním minimu nula procent.
4. 6. 2020Aktualizováno4. 6. 2020, 15:21|
OVM

Obecně dva roky, Česku tři. Tolik zhruba potrvá ekonomikám návrat do stavu před koronavirem, říká Tůma

V Česku je inflace nejvyšší v celé EU, drží se nad třemi procenty. Rostou ceny potravin, náklady na bydlení i energie a na drahotě se podepisuje i slabá koruna. Jak dlouho bude trvat návrat koronavirem přidušené ekonomiky do normálu? Podle předsedy dozorčí rady ČSOB a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bude scénář obnovy zemí v zásadě podobný, vyspělé země by to ale měly zvládnout za dva roky, Česko pak za tři, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM).
31. 5. 2020|

ČNB snížila základní sazbu na 0,25 procenta. Čeká letos propad ekonomiky o osm procent

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.
7. 5. 2020Aktualizováno7. 5. 2020, 15:57|

Nákupy dluhopisů ECB zčásti odporují německé ústavě, rozhodl soud. Právo EU je nadřazené, reagoval Brusel

Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou, rozhodl v úterý německý ústavní soud. Tamní centrální banka musí podle něj nákupy dluhopisů do tří měsíců přerušit, pokud ECB neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné. Evropská komise v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.
5. 5. 2020Aktualizováno5. 5. 2020, 20:39|

Nálada spotřebitelů v Německu je špatná. Firmy se musí připravit na tvrdou recesi, varuje institut

Spotřebitelskou náladu v Německu zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se propadl na rekordní minimum. Na historické dno se propadla též podnikatelská aktivita v eurozóně i v USA. Prezident republiky Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které se týkají například zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun nebo změn u nájemného. Letiště Praha propustí až 450 zaměstnanců. Italská vláda převezme  kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, aby zabránila vzniku úvěrové krize. Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur.
23. 4. 2020Aktualizováno23. 4. 2020, 21:25|

Škoda Auto prodloužila odstávku výroby. Produkci utlumují i další firmy

Automobilka Škoda Auto v pátek prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli pandemii koronaviru nejméně do 14. dubna. Původně se měla výroba spustit 6. dubna. Provoz v Česku i ve světě dočasně přerušují i další firmy a lídři zemí EU se zatím nedokázali dohodnout na tom, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Koncern Volkswagen už také oznámil, že by mohl přikročit ke snižování počtu zaměstnanců, pokud se šíření koronaviru nepodaří dostat pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond čeká letos pokles globální ekonomiky. Američané schválili rekordní finanční injekci. Půjde na ni 2,2 bilionu dolarů.
27. 3. 2020Aktualizováno27. 3. 2020, 19:32|

Firmy, které uzavřely bez objektivního důvodu, nebudou mít nárok na pomoc od státu

Stát proplatí část mzdy pracovníků jen firmám zavřeným kvůli propadu odbytu, chybějícímu materiálu nebo zaměstnancům v karanténě. Podniky, které kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřely bez „objektivního důvodu“, na náhradu nebudou mít nárok. V ČT to v pondělí řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Některé pivovary zastavily kvůli koronaviru linky na stáčení piva do sudů. Ve světě zatím přibývá temných odhadů dalšího vývoje globální ekonomiky.
23. 3. 2020Aktualizováno23. 3. 2020, 16:47|

Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.
18. 3. 2020Aktualizováno18. 3. 2020, 15:29|

Čína snižuje povinné rezervy bank, uvolní 550 miliard jüanů. Ekonomiku podpoří i Německo a další země

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.
13. 3. 2020Aktualizováno13. 3. 2020, 15:22|

Koronavirus donutil Evropskou centrální banku k obratu, říká analytik Pfeiler

Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.
12. 3. 2020|

Evropská centrální banka zavádí nová stimulační opatření, úroky nezměnila

Evropská centrální banka (ECB) zavádí nová opatření, která mají ekonomice eurozóny pomoci čelit negativním dopadům šíření koronaviru. Úrokové sazby ponechala beze změny, zatímco finanční trhy očekávaly snížení depozitní sazby o 0,1 procentního bodu na minus 0,6 procenta.
12. 3. 2020|

Fed rázně snížil základní sazbu, aby americká ekonomika lépe zvládla dopady šíření koronaviru

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.
3. 3. 2020Aktualizováno3. 3. 2020, 22:02|

Česká národní banka překvapila, zvýšila úrokové sazby. Koruna obratem zpevnila pod 25 za euro

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém rozhodnutí posílila pod 25 korun za euro. Po čtvrthodině od oznámení se obchodovala dokonce za 24,92 koruny za euro, vyplývá z údajů webu Patria Online.
6. 2. 2020Aktualizováno6. 2. 2020, 14:19|
Doporučujeme

Centrální banky se dostávají ze ztrát, česká i švýcarská. Co udělají s miliardami navíc?

Česká národní banka po obří ztrátě z minulých let, kterou způsobilo oslabování koruny, loni ohlásila zisk. Do černých čísel se shodou okolností vrátila také švýcarská centrální banka. Má být však úkolem národních bank ziskovost? A kde tyto peníze končí?
27. 1. 2020Aktualizováno1. 2. 2020, 16:53|

Růst ekonomiky eurozóny loni zpomalil na 1,2 procenta. V závěru roku analytici čekali lepší výkon

Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,2 procenta z předloňských 1,8 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.
31. 1. 2020|