Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, což je nejvíce od loňského září a také více, než očekávali analytici i Česká národní banka. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ceny v dubnu meziročně vzrostly nejvíc od září, inflace překonala očekávání trhů i centrální banky
Ceny v dubnu meziročně vzrostly (zdroj: ČT24)
Analytici tak vysoký nárůst nečekali. Odhadovali, že dubnová meziroční inflace stoupne z březnových 2,3 procenta zhruba na 2,7 procenta.
„Zrychlení cen bylo oproti březnu do velké míry taženo růstem cen pohonných hmot z titulu vyšších cen ropy a nižší srovnávací základny z minulého roku. Kromě toho však nad očekávání zrychlily také ceny potravin a alkoholických nápojů,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Naopak, náklady na bydlení, které v předchozích letech udávaly tempo inflace, letos zejména díky zlevnění elektřiny a plynu nerostou ani o jedno procento, připomíná analytik ČSOB Petr Dufek. Domácnosti však musí podle něho počítat s vyšší cenou vody i nájemného, i když v tomto případě stále dochází k výraznému zpomalování růstu.
Inflace vytrvale klesala od loňského července až do letošního března, kdy se zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen v Česku po sedmi měsících zastavilo.
Meziroční růst cen podle vybraných položek v dubnu
Ceny pohonných hmot a olejů v dubnu meziročně vzrostly o 16,3 procenta, lihoviny zdražily o 5,1 procenta, pivo o 8,5 procenta a tabákové výrobky o 19,5 procenta. Oproti stejnému období loňského roku zdražily i automobily, ceny nájemného v bytech, vodné a stočné, zatímco klesly například ceny elektřiny i zemního plynu.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,3 procenta a ceny služeb o 2,8 procenta. Například finanční služby meziročně zdražily o 8,8 procenta.
Inflace letos zrychluje
Růst cen v letošním roce zrychluje globálně, a to v důsledku řady faktorů. Mnoho z nich jsou podle Seidlera spíše nabídkového charakteru a souvisí s výpadky v dodavatelských řetězcích následkem pandemie. Svou roli hraje také nízká srovnávací základna z minulého roku zejména u ceny ropy, která letos citelně zvyšuje meziroční růst cen pohonných hmot.
Dubnový nárůst celkové inflace byl tak v případě české ekonomiky vyšší, než se čekalo, ještě dramatičtější vývoj je však patrný v dalších středoevropských ekonomikách, upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Například v Polsku se v dubnu meziroční inflace vyšplhala na 4,3 procenta, v Maďarsku hlásí čerstvě zveřejněný údaj úroveň 5,1 procenta.
„V Německu se letos očekává inflace poblíž tří procent, v eurozóně kolem dvou procent, což je cíl Evropské centrální banky. Centrální bankéři ECB však tento růst cen v letošním roce vnímají jako přechodný a neplánují na něj reagovat utahováním měnové politiky,“ konstatuje Seidler.
Naopak ČNB na svém jednání minulý týden potvrdila, že letos začne úrokové sazby zvyšovat. „Inflaci pro letošní rok přehodnotila z původních dvou procent na 2,7 procenta, pro příští rok pak na 2,4 procenta, což ale již bere v potaz zpřísňování měnové politiky v druhé polovině letošního roku, jinak by byla ještě vyšší,“ uvedl Seidler.
Připomíná však zároveň, že obecně jsou odhady budoucí inflace v současné době poměrně nejisté, a tak může nakonec překvapit oběma směry, protože dopad pandemie koronaviru může přinést řadu protichůdných efektů.
„Prozatím navzdory původnímu očekávání přinesla pandemie spíše proinflační vlivy a znovuotevření ekonomiky může vytvářet další prostor pro zvyšování cen,“ doplnil.
Meziroční růst cen podle kategorií v dubnu 2021
Inflace v Česku by měla podle Seidlera zůstat zvýšená i v květnu, poté by však měla začít opět zpomalovat. „Za celý letošní rok se však bude velmi pravděpodobně pohybovat nad 2,5 procenta, podstatný však bude vývoj cen po otevření ekonomiky,“ dodal.
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je pravděpodobné, že v nejbližších měsících nastanou větší cenové pohyby u položek, kterých se týká rozvolňování protiepidemických opatření, například u oblečení a obuvi a některých služeb.
„Naše prognóza počítala s dosažením tří procent v květnu, a i když je inflace za duben jednoznačně nad všemi odhady, nejedná se o blesk z čistého nebe. Současně je třeba připustit, že současná vlna rozvolňování je výrazně rychlejší, než s jakou naše prognóza počítá. Je možné, že v květnu uvidíme meziroční míru inflace ještě výš, poblíž 3,2 procenta,“ konstatuje. Nicméně od července by pak rostoucí srovnávací základna z minulého roku měla podle něho meziroční míru inflace stahovat pod tři procenta.
Podle Jáče by se tak celková inflace v případě tuzemské ekonomiky mohla v dalších měsících stabilizovat, ale očekává, že zůstane v oblasti tří procent a v samotném závěru letošního roku ještě zřejmě přechodně dále vzroste. Růst spotřebitelských cen tak po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB.
„Jak aktuální vývoj inflace, tak její výhled, utvrdí bankovní radu ČNB v názoru, že je třeba začít se zvyšováním úrokových sazeb. S tímto krokem ale bankovní rada zřejmě vyčká až do letošního druhého pololetí, konkrétně na své srpnové zasedání,“ dodává Jáč.