Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu v meziročním srovnání klesly o 0,2 procenta. Zaznamenaly tak první propad od roku 2016, oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžný odhad z počátku tohoto měsíce. V celé Evropské unii inflace zpomalila na 0,4 procenta.
V červenci inflace v eurozóně činila 0,4 procenta a v celé EU 0,9 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny v zemích platících eurem i v celé Unii snížily o 0,4 procenta.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v eurozóně v srpnu činila 0,6 procenta. Výrazně tak zpomalila z červencových 1,3 procenta.
Hlavní podíl na srpnovém propadu měly ceny energií, které klesly o 7,8 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku naopak stouply o 1,7 procenta a ceny ve službách o 0,7 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží se snížily o 0,1 procenta.
Nejvyšší inflace byla v Maďarsku, nejvíce klesly ceny na Kypru
Ve srovnání s červencem se inflace snížila v 16 členských zemí EU, v pěti zůstala stabilní a v šesti rostla. Nejvíce klesly ceny na Kypru, o 2,9 procenta. V Řecku se snížily o 2,3 procenta a v Estonsku o 1,3 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Maďarsku, kde dosáhla čtyř procent.
V Polsku ceny stouply o 3,7 procenta a v Česku o 3,5 procenta. Český statistický úřad však uvádí jiné číslo, podle něho ceny v tuzemsku v srpnu rostly o 3,3 procenta.
Inflace se ještě více vzdálila cíli Evropské centrální banky
Eurostat upozornil, že v srpnu pokračovalo postupné uvolňování opatření zavedených proti šíření nového koronaviru, která omezila ekonomickou aktivitu.
Inflace se však ještě více než v předchozích měsících vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB), která chce držet meziroční růst cen těsně pod dvěma procenty. ECB už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize. Tento měsíc ale na svém zasedání nechala měnovou politiku, včetně úrokových sazeb, opět beze změny.
