Evropská centrální banka strana 5 z 5

V Česku je inflace nejvyšší v celé EU, drží se nad třemi procenty. Rostou ceny potravin, náklady na bydlení i energie a na drahotě se podepisuje i slabá koruna. Jak dlouho bude trvat návrat koronavirem přidušené ekonomiky do normálu? Podle předsedy dozorčí rady ČSOB a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bude scénář obnovy zemí v zásadě podobný, vyspělé země by to ale měly zvládnout za dva roky, Česko pak za tři, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM).

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.

Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou, rozhodl v úterý německý ústavní soud. Tamní centrální banka musí podle něj nákupy dluhopisů do tří měsíců přerušit, pokud ECB neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné. Evropská komise v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.

Spotřebitelskou náladu v Německu zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se propadl na rekordní minimum. Na historické dno se propadla též podnikatelská aktivita v eurozóně i v USA. Prezident republiky Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které se týkají například zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun nebo změn u nájemného. Letiště Praha propustí až 450 zaměstnanců. Italská vláda převezme  kontrolu nad aerolinkami Alitalia. Evropská centrální banka začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, aby zabránila vzniku úvěrové krize. Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur.

Automobilka Škoda Auto v pátek prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli pandemii koronaviru nejméně do 14. dubna. Původně se měla výroba spustit 6. dubna. Provoz v Česku i ve světě dočasně přerušují i další firmy a lídři zemí EU se zatím nedokázali dohodnout na tom, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Koncern Volkswagen už také oznámil, že by mohl přikročit ke snižování počtu zaměstnanců, pokud se šíření koronaviru nepodaří dostat pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond čeká letos pokles globální ekonomiky. Američané schválili rekordní finanční injekci. Půjde na ni 2,2 bilionu dolarů.

Stát proplatí část mzdy pracovníků jen firmám zavřeným kvůli propadu odbytu, chybějícímu materiálu nebo zaměstnancům v karanténě. Podniky, které kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřely bez „objektivního důvodu“, na náhradu nebudou mít nárok. V ČT to v pondělí řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Některé pivovary zastavily kvůli koronaviru linky na stáčení piva do sudů. Ve světě zatím přibývá temných odhadů dalšího vývoje globální ekonomiky.

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.

Evropská centrální banka (ECB) zavádí nová opatření, která mají ekonomice eurozóny pomoci čelit negativním dopadům šíření koronaviru. Úrokové sazby ponechala beze změny, zatímco finanční trhy očekávaly snížení depozitní sazby o 0,1 procentního bodu na minus 0,6 procenta.

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém rozhodnutí posílila pod 25 korun za euro. Po čtvrthodině od oznámení se obchodovala dokonce za 24,92 koruny za euro, vyplývá z údajů webu Patria Online.

Česká národní banka po obří ztrátě z minulých let, kterou způsobilo oslabování koruny, loni ohlásila zisk. Do černých čísel se shodou okolností vrátila také švýcarská centrální banka. Má být však úkolem národních bank ziskovost? A kde tyto peníze končí?

Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,2 procenta z předloňských 1,8 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 procenta, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 procenta. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou ve čtvrtek zveřejnila OSN.

Souhrnná hodnota akcií na světových trzích se v letošním roce zvýšila o více než dvacet procent a blíží se částce devadesát bilionů dolarů (v přepočtu 2100 bilionů korun neboli 2,1 biliardy). K růstu přispěla zejména uvolněná měnová politika centrálních bank a vývoj na politické scéně v důležitých zemích.

Britská měna po oznámení výsledků voleb posílila, což se projevilo i na české koruně. Ta po páteční desáté hodině vůči britské měně oslabila o zhruba 1,2 procenta, což znamená, že je vůči libře nejslabší od května 2017, řekl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Konzervativci ve volbách získali absolutní většinu ve sněmovně, je proto takřka jisté, že Británie v lednu 2020 opustí EU. Rekordně kvůli tomu stouply i evropské akcie. Zájem investorů o rizikovější aktiva posilují také zprávy o pozitivním vývoji ohledně americko-čínské obchodní dohody.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně v říjnu klesla na 7,5 procenta, je tak nejníže od poloviny roku 2008. Proti září se snížila o desetinu procentního bodu, meziročně o půl bodu. Vyplývá to ze sezonně přepočtených údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii bylo bez práce 6,3 procenta lidí, stejně jako v předchozích měsících. Inflace v eurozóně stoupla v listopadu na jedno procento.

Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny v říjnu zpomalil na 0,7 procenta, což je o desetinu bodu níže než v září. V celé Evropské unii inflace klesla za měsíc z 1,2 na 1,1 procenta. V konečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Ceny rostou nejpomaleji za tři roky a inflace zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).

Při pohledu na události z minulého týdne si mnozí pozorovatelé uvědomili, že dělicí linie mezi fiskálně disciplinovaným severem a nezodpovědným jihem stále existuje. Prognóza Evropské komise ukázala, že v rovině ekonomického růstu představuje Itálie nejslabší článek a zároveň i riziko pro udržení stability v eurozóně. Mediálním prostorem rovněž rezonovala verbální přestřelka mezi italským ministrem financí a jeho německým protějškem o podobě vznikající bankovní unie. V širším kontextu však lze prohlásit, že se situace na Apeninském poloostrově za poslední rok výrazně uklidnila.

Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která přebírá vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle ekonomů bude mít proti svému předchůdci Mariu Draghimu k dispozici menší manévrovací prostor, její výhodou zato mohou být vyjednávací schopnosti. Sama Lagardeová už naznačila, že je chce využít k přesvědčení Německa a dalších zemí, aby souhlasily s uvolněním přísné fiskální politiky.

Francie, Německo a Itálie společně připravují opatření, která by v Evropě zamezila používání plánované digitální měny libra americké společnosti Facebook. Podle agentury AFP to v pátek oznámil francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

V Bruselu skončil summit Evropské rady. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie během jeho druhého dne potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Lídři naopak nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů k návrhu víceletého rozpočtu. Shodli se jen, že finské předsednictví připraví do prosince návrh konkrétní výše rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu ve středu podle očekávání zvolila Bulharku Kristalinu Georgievovou novou výkonnou ředitelkou této instituce. Do funkce nastoupí 1. října na pět let.