Fed rázně snížil základní sazbu, aby americká ekonomika lépe zvládla dopady šíření koronaviru

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.

Fed uvedl ve svém prohlášení, že základy americké ekonomiky zůstávají silné. Vzhledem k rozvíjejícím se rizikům dopadů koronaviru na ekonomickou aktivitu se však centrální banka rozhodla snížit úrokovou sazbu, aby podpořila své hlavní cíle: maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu. Fed zároveň přislíbil, že je nadále připraven použít své nástroje a vhodným způsobem podpořit ekonomiku. Rozhodnutí bylo schváleno jednomyslně. 

Šéf Fedu Jerome Powell později na tiskové konferenci uvedl, že dopad koronaviru na americkou ekonomiku je stále „velmi nejistý“. Dá se podle něj pozorovat narušení dodavatelských řetězců, pokles cestovního ruchu a také to, že epidemie ovlivňuje hospodářský výkon mnoha zemí i globální akciové trhy. 

Index Dow Jones zakončil úterní obchodování ve ztrátě 2,9 procenta, S&P 500 klesl o 2,8 procenta a Nasdaq ztratil 2,9 procenta.

Bez kroku Fedu by hrozil další mohutný propad trhů, k němuž došlo v minulém týdnu, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Trhy takto dostávají do žil ,koňskou dávku‘ finanční podpory, která by měla utišit nynější panické stavy způsobené dopady – nynějšími, ale zejména vyhlíženými – šíření koronavirové nákazy.“ 

Kovanda zdůraznil, že americká centrální banka tak poprvé od  roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrovou sazbu, a to hned o půl procentního bodu. 

Razantní krok a nečekaně brzo

„Rozhodnutí americké centrální banky trhy překvapilo, jelikož ke snížení došlo před pravidelným zasedáním, které se uskuteční až za dva týdny. Fakt, že Fed jednal mimo harmonogram, dokládá vážnost situace. Investory rovněž potěšila razance americké centrální banky, která poslala úroky dolů o půl procentního bodu. Trhy očekávaly méně výrazné snížení o čtvrt procentního bodu,“ komentoval situaci portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.  

Fed naposledy základní sazbu snížil loni v říjnu. Uvolňováním měnové politiky se snaží zajistit, aby hospodářství Spojených států pokračovalo v růstu. Snížení úroků zlevňuje úvěry, což je jedna z možností, jak podpořit ekonomickou aktivitu. Firmy jsou motivovány investovat, vyvíjet činnost, a tím pádem nepropouštět, protože si mohou levněji půjčit potřebné prostředky.

Dle ekonomů ING Bank bude Fed ve snižování sazeb letos ještě pokračovat, uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. 

Trump chce další snižování sazeb

Na snížení úrokové míry soustavně tlačí Trump. Ten v reakci na úterní krok Fedu uvedl, že snižování musí dál pokračovat. Poukázal také na to, že se musí přizpůsobit ostatním zemím/konkurentům. Američané podle něj nehrají na rovném poli, což není vůči USA fér. 

Například Evropská centrální banka v září 2019 snížila svou depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Od listopadu téhož roku obnovila nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 510 miliard korun) měsíčně.

Tempo růstu USA opět pod třemi procenty

Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 2,1 procenta, stejně jako v předchozím kvartálu. Ve své zpřesněné zprávě to koncem února uvedlo americké ministerstvo obchodu. Ministerstvo už dříve uvedlo, že loňský růst o 2,3 procenta byl nejslabší za tři roky. 

Prezident Trump má cíl zajistit alespoň tříprocentní růst americké ekonomiky. Loňský rok byl ale už druhý, kdy tempo růstu bylo pod touto hranicí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 7 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 19 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...