Fed rázně snížil základní sazbu, aby americká ekonomika lépe zvládla dopady šíření koronaviru

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.

Fed uvedl ve svém prohlášení, že základy americké ekonomiky zůstávají silné. Vzhledem k rozvíjejícím se rizikům dopadů koronaviru na ekonomickou aktivitu se však centrální banka rozhodla snížit úrokovou sazbu, aby podpořila své hlavní cíle: maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu. Fed zároveň přislíbil, že je nadále připraven použít své nástroje a vhodným způsobem podpořit ekonomiku. Rozhodnutí bylo schváleno jednomyslně. 

Šéf Fedu Jerome Powell později na tiskové konferenci uvedl, že dopad koronaviru na americkou ekonomiku je stále „velmi nejistý“. Dá se podle něj pozorovat narušení dodavatelských řetězců, pokles cestovního ruchu a také to, že epidemie ovlivňuje hospodářský výkon mnoha zemí i globální akciové trhy. 

Index Dow Jones zakončil úterní obchodování ve ztrátě 2,9 procenta, S&P 500 klesl o 2,8 procenta a Nasdaq ztratil 2,9 procenta.

Bez kroku Fedu by hrozil další mohutný propad trhů, k němuž došlo v minulém týdnu, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Trhy takto dostávají do žil ,koňskou dávku‘ finanční podpory, která by měla utišit nynější panické stavy způsobené dopady – nynějšími, ale zejména vyhlíženými – šíření koronavirové nákazy.“ 

Kovanda zdůraznil, že americká centrální banka tak poprvé od  roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrovou sazbu, a to hned o půl procentního bodu. 

Razantní krok a nečekaně brzo

„Rozhodnutí americké centrální banky trhy překvapilo, jelikož ke snížení došlo před pravidelným zasedáním, které se uskuteční až za dva týdny. Fakt, že Fed jednal mimo harmonogram, dokládá vážnost situace. Investory rovněž potěšila razance americké centrální banky, která poslala úroky dolů o půl procentního bodu. Trhy očekávaly méně výrazné snížení o čtvrt procentního bodu,“ komentoval situaci portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.  

Fed naposledy základní sazbu snížil loni v říjnu. Uvolňováním měnové politiky se snaží zajistit, aby hospodářství Spojených států pokračovalo v růstu. Snížení úroků zlevňuje úvěry, což je jedna z možností, jak podpořit ekonomickou aktivitu. Firmy jsou motivovány investovat, vyvíjet činnost, a tím pádem nepropouštět, protože si mohou levněji půjčit potřebné prostředky.

Dle ekonomů ING Bank bude Fed ve snižování sazeb letos ještě pokračovat, uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. 

Trump chce další snižování sazeb

Na snížení úrokové míry soustavně tlačí Trump. Ten v reakci na úterní krok Fedu uvedl, že snižování musí dál pokračovat. Poukázal také na to, že se musí přizpůsobit ostatním zemím/konkurentům. Američané podle něj nehrají na rovném poli, což není vůči USA fér. 

Například Evropská centrální banka v září 2019 snížila svou depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Od listopadu téhož roku obnovila nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 510 miliard korun) měsíčně.

Tempo růstu USA opět pod třemi procenty

Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 2,1 procenta, stejně jako v předchozím kvartálu. Ve své zpřesněné zprávě to koncem února uvedlo americké ministerstvo obchodu. Ministerstvo už dříve uvedlo, že loňský růst o 2,3 procenta byl nejslabší za tři roky. 

Prezident Trump má cíl zajistit alespoň tříprocentní růst americké ekonomiky. Loňský rok byl ale už druhý, kdy tempo růstu bylo pod touto hranicí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 3 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 16 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
včera v 16:49

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánovčera v 12:07

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025
Načítání...