Fed rázně snížil základní sazbu, aby americká ekonomika lépe zvládla dopady šíření koronaviru

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.

Fed uvedl ve svém prohlášení, že základy americké ekonomiky zůstávají silné. Vzhledem k rozvíjejícím se rizikům dopadů koronaviru na ekonomickou aktivitu se však centrální banka rozhodla snížit úrokovou sazbu, aby podpořila své hlavní cíle: maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu. Fed zároveň přislíbil, že je nadále připraven použít své nástroje a vhodným způsobem podpořit ekonomiku. Rozhodnutí bylo schváleno jednomyslně. 

Šéf Fedu Jerome Powell později na tiskové konferenci uvedl, že dopad koronaviru na americkou ekonomiku je stále „velmi nejistý“. Dá se podle něj pozorovat narušení dodavatelských řetězců, pokles cestovního ruchu a také to, že epidemie ovlivňuje hospodářský výkon mnoha zemí i globální akciové trhy. 

Index Dow Jones zakončil úterní obchodování ve ztrátě 2,9 procenta, S&P 500 klesl o 2,8 procenta a Nasdaq ztratil 2,9 procenta.

Bez kroku Fedu by hrozil další mohutný propad trhů, k němuž došlo v minulém týdnu, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Trhy takto dostávají do žil ,koňskou dávku‘ finanční podpory, která by měla utišit nynější panické stavy způsobené dopady – nynějšími, ale zejména vyhlíženými – šíření koronavirové nákazy.“ 

Kovanda zdůraznil, že americká centrální banka tak poprvé od  roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrovou sazbu, a to hned o půl procentního bodu. 

Razantní krok a nečekaně brzo

„Rozhodnutí americké centrální banky trhy překvapilo, jelikož ke snížení došlo před pravidelným zasedáním, které se uskuteční až za dva týdny. Fakt, že Fed jednal mimo harmonogram, dokládá vážnost situace. Investory rovněž potěšila razance americké centrální banky, která poslala úroky dolů o půl procentního bodu. Trhy očekávaly méně výrazné snížení o čtvrt procentního bodu,“ komentoval situaci portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.  

Fed naposledy základní sazbu snížil loni v říjnu. Uvolňováním měnové politiky se snaží zajistit, aby hospodářství Spojených států pokračovalo v růstu. Snížení úroků zlevňuje úvěry, což je jedna z možností, jak podpořit ekonomickou aktivitu. Firmy jsou motivovány investovat, vyvíjet činnost, a tím pádem nepropouštět, protože si mohou levněji půjčit potřebné prostředky.

Dle ekonomů ING Bank bude Fed ve snižování sazeb letos ještě pokračovat, uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. 

Trump chce další snižování sazeb

Na snížení úrokové míry soustavně tlačí Trump. Ten v reakci na úterní krok Fedu uvedl, že snižování musí dál pokračovat. Poukázal také na to, že se musí přizpůsobit ostatním zemím/konkurentům. Američané podle něj nehrají na rovném poli, což není vůči USA fér. 

Například Evropská centrální banka v září 2019 snížila svou depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Od listopadu téhož roku obnovila nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 510 miliard korun) měsíčně.

Tempo růstu USA opět pod třemi procenty

Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 2,1 procenta, stejně jako v předchozím kvartálu. Ve své zpřesněné zprávě to koncem února uvedlo americké ministerstvo obchodu. Ministerstvo už dříve uvedlo, že loňský růst o 2,3 procenta byl nejslabší za tři roky. 

Prezident Trump má cíl zajistit alespoň tříprocentní růst americké ekonomiky. Loňský rok byl ale už druhý, kdy tempo růstu bylo pod touto hranicí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 11 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
před 14 hhodinami

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.