Fed rázně snížil základní sazbu, aby americká ekonomika lépe zvládla dopady šíření koronaviru

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.

Fed uvedl ve svém prohlášení, že základy americké ekonomiky zůstávají silné. Vzhledem k rozvíjejícím se rizikům dopadů koronaviru na ekonomickou aktivitu se však centrální banka rozhodla snížit úrokovou sazbu, aby podpořila své hlavní cíle: maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu. Fed zároveň přislíbil, že je nadále připraven použít své nástroje a vhodným způsobem podpořit ekonomiku. Rozhodnutí bylo schváleno jednomyslně. 

Šéf Fedu Jerome Powell později na tiskové konferenci uvedl, že dopad koronaviru na americkou ekonomiku je stále „velmi nejistý“. Dá se podle něj pozorovat narušení dodavatelských řetězců, pokles cestovního ruchu a také to, že epidemie ovlivňuje hospodářský výkon mnoha zemí i globální akciové trhy. 

Index Dow Jones zakončil úterní obchodování ve ztrátě 2,9 procenta, S&P 500 klesl o 2,8 procenta a Nasdaq ztratil 2,9 procenta.

Bez kroku Fedu by hrozil další mohutný propad trhů, k němuž došlo v minulém týdnu, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Trhy takto dostávají do žil ,koňskou dávku‘ finanční podpory, která by měla utišit nynější panické stavy způsobené dopady – nynějšími, ale zejména vyhlíženými – šíření koronavirové nákazy.“ 

Kovanda zdůraznil, že americká centrální banka tak poprvé od  roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrovou sazbu, a to hned o půl procentního bodu. 

Razantní krok a nečekaně brzo

„Rozhodnutí americké centrální banky trhy překvapilo, jelikož ke snížení došlo před pravidelným zasedáním, které se uskuteční až za dva týdny. Fakt, že Fed jednal mimo harmonogram, dokládá vážnost situace. Investory rovněž potěšila razance americké centrální banky, která poslala úroky dolů o půl procentního bodu. Trhy očekávaly méně výrazné snížení o čtvrt procentního bodu,“ komentoval situaci portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.  

Fed naposledy základní sazbu snížil loni v říjnu. Uvolňováním měnové politiky se snaží zajistit, aby hospodářství Spojených států pokračovalo v růstu. Snížení úroků zlevňuje úvěry, což je jedna z možností, jak podpořit ekonomickou aktivitu. Firmy jsou motivovány investovat, vyvíjet činnost, a tím pádem nepropouštět, protože si mohou levněji půjčit potřebné prostředky.

Dle ekonomů ING Bank bude Fed ve snižování sazeb letos ještě pokračovat, uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. 

Trump chce další snižování sazeb

Na snížení úrokové míry soustavně tlačí Trump. Ten v reakci na úterní krok Fedu uvedl, že snižování musí dál pokračovat. Poukázal také na to, že se musí přizpůsobit ostatním zemím/konkurentům. Američané podle něj nehrají na rovném poli, což není vůči USA fér. 

Například Evropská centrální banka v září 2019 snížila svou depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Od listopadu téhož roku obnovila nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 510 miliard korun) měsíčně.

Tempo růstu USA opět pod třemi procenty

Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 2,1 procenta, stejně jako v předchozím kvartálu. Ve své zpřesněné zprávě to koncem února uvedlo americké ministerstvo obchodu. Ministerstvo už dříve uvedlo, že loňský růst o 2,3 procenta byl nejslabší za tři roky. 

Prezident Trump má cíl zajistit alespoň tříprocentní růst americké ekonomiky. Loňský rok byl ale už druhý, kdy tempo růstu bylo pod touto hranicí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 3 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 5 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...