Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.
Čínská centrální banka se snaží povzbudit komerční banky k většímu poskytování úvěrů malým podnikům a dalším zranitelným odvětvím. Vyzývá je rovněž k rozsáhlejší nabídce levných úvěrů a k tolerování pozdních splátek od podniků, které se potýkají s dopady koronaviru, uvedla agentura Reuters.
Ohlášené snížení požadavků na povinné rezervy bank, které je od začátku roku 2018 už deváté, vstoupí v platnost v pondělí. Koronavirus prohloubil problémy čínské ekonomiky, která se již delší dobu potýká se zpomalováním růstu.
Tamní centrální banka od lednové eskalace šíření nové nákazy prohlubuje uvolňování měnové politiky. Vláda se pak hospodářství snaží podporovat rozpočtovými opatřeními, včetně různých subvencí a daňových úlev.
Analytici podle průzkumu agentury Reuters přepokládají, že meziroční růst čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalí na 3,5 procenta z šesti procent v předchozích třech měsících. Někteří se dokonce domnívají, že mezičtvrtletně by mohla zaznamenat pokles.
I další centrální banky podpoří své ekonomiky
S pomocí v boji s ekonomickými následky epidemie přicházejí i další finanční instituce. Norská centrální banka v pátek například překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovné jedno procento. Opatření představila i švédská centrální banka, která prostřednictvím komerčních bank půjčí tamním podnikům až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionu korun), aby jim zabezpečila přístup k úvěrům.
„Panuje značná nejistota ohledně délky trvání a dopadu šíření koronaviru spojená s rizikem výraznějšího ekonomického útlumu,“ uvedla v prohlášení norská centrální banka. Dodala, že je v případě potřeby připravena úroky znovu snížit. Oznámila rovněž nabídku mimořádných úvěrů pro bankovní sektor.
Švédská centrální banka zároveň varovala, že koronavirus bude mít jasně negativní dopady na ekonomickou aktivitu. V případě potřeby je ale připravena podniknout další opatření. Svou hlavní úrokovou sazbu ponechala na nule.
Základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu kvůli koronaviru už také snížila Americká centrální banka (Fed). Nová stimulační opatření zavádí i Evropská cetrální banka (ECB), úroky však zatím nezměnila.
Poskytovat co nejrychleji pomoc odvětvím, která jsou v Evropské unii zasažena koronavirem nejvíce, umožní členským státům také Evropská komise (EK). Brusel je připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. EK podle své šéfky Ursuly von der Leyenové hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard korun).
Německá vláda zvažuje, že některé podniky bude muset zestátnit
Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (zhruba 13 bilionů korun). Státní banka KfW je také připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil v pátek ministr financí Olaf Scholz.
Ministr také řekl, že společnostem bude poskytnuta daňová úleva, včetně odkladů splátek. Vláda podle něj zvažuje, že některé podniky bude muset i zestátnit, respektive v nich převzít majetkový podíl. „Zatím to ale není nutné,“ zdůraznil Scholz. „Přijímáme veškerá nezbytná opatření k ochraně zaměstnanců a firem,“ uvedl ministr.
Kabinet podle něj nebude s uvolněním pomoci váhat, je připraven jednat okamžitě, aby ukázal, že je ve svém odhodlání silnější než všechny případné ekonomické problémy. Vláda učiní vše, aby zabránila spekulacím v krizi kolem koronaviru, dodal.
Scholz nevyloučil případnou další pomoc na posílení konjunktury. Teď je ale zavádět nechce, protože by podle něj mohly vést k tomu, že lidé vyrazí do ulic utrácet. Proto se zatím pomoc soustředí na firmy.
