Čína snižuje povinné rezervy bank, uvolní 550 miliard jüanů. Ekonomiku podpoří i Německo a další země

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

Čínská centrální banka se snaží povzbudit komerční banky k většímu poskytování úvěrů malým podnikům a dalším zranitelným odvětvím. Vyzývá je rovněž k rozsáhlejší nabídce levných úvěrů a k tolerování pozdních splátek od podniků, které se potýkají s dopady koronaviru, uvedla agentura Reuters.

Ohlášené snížení požadavků na povinné rezervy bank, které je od začátku roku 2018 už deváté, vstoupí v platnost v pondělí. Koronavirus prohloubil problémy čínské ekonomiky, která se již delší dobu potýká se zpomalováním růstu.

Tamní centrální banka od lednové eskalace šíření nové nákazy prohlubuje uvolňování měnové politiky. Vláda se pak hospodářství snaží podporovat rozpočtovými opatřeními, včetně různých subvencí a daňových úlev.

Analytici podle průzkumu agentury Reuters přepokládají, že meziroční růst čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalí na 3,5 procenta z šesti procent v předchozích třech měsících. Někteří se dokonce domnívají, že mezičtvrtletně by mohla zaznamenat pokles. 

I další centrální banky podpoří své ekonomiky

S pomocí v boji s ekonomickými následky epidemie přicházejí i další finanční instituce. Norská centrální  banka v pátek například překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovné jedno procento. Opatření představila i švédská centrální banka, která prostřednictvím komerčních bank půjčí tamním podnikům až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionu korun), aby jim zabezpečila přístup k úvěrům.

„Panuje značná nejistota ohledně délky trvání a dopadu šíření koronaviru spojená s rizikem výraznějšího ekonomického útlumu,“ uvedla v prohlášení norská centrální banka. Dodala, že je v případě potřeby připravena úroky znovu snížit. Oznámila rovněž nabídku mimořádných úvěrů pro bankovní sektor.

Švédská centrální banka zároveň varovala, že koronavirus bude mít jasně negativní dopady na ekonomickou aktivitu. V případě potřeby je ale připravena podniknout další opatření. Svou hlavní úrokovou sazbu ponechala na nule.

Základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu kvůli koronaviru už také snížila Americká centrální banka (Fed). Nová stimulační opatření zavádí i Evropská cetrální banka (ECB), úroky však zatím nezměnila. 

Poskytovat co nejrychleji pomoc odvětvím, která jsou v Evropské unii zasažena koronavirem nejvíce, umožní členským státům také Evropská komise (EK). Brusel je připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. EK podle své šéfky Ursuly von der Leyenové hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard korun).

Německá vláda zvažuje, že některé podniky bude muset zestátnit

Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (zhruba 13 bilionů korun). Státní banka KfW je také připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil v pátek ministr financí Olaf Scholz.

Ministr také řekl, že společnostem bude poskytnuta daňová úleva, včetně odkladů splátek. Vláda podle něj zvažuje, že některé podniky bude muset i zestátnit, respektive v nich převzít majetkový podíl. „Zatím to ale není nutné,“ zdůraznil Scholz. „Přijímáme veškerá nezbytná opatření k ochraně zaměstnanců a firem,“ uvedl ministr.

Kabinet podle něj nebude s uvolněním pomoci váhat, je připraven jednat okamžitě, aby ukázal, že je ve svém odhodlání silnější než všechny případné ekonomické problémy. Vláda učiní vše, aby zabránila spekulacím v krizi kolem koronaviru, dodal.

Scholz nevyloučil případnou další pomoc na posílení konjunktury. Teď je ale zavádět nechce, protože by podle něj mohly vést k tomu, že lidé vyrazí do ulic utrácet. Proto se zatím pomoc soustředí na firmy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Benzin za týden zdražil o desítky haléřů, nafta skoro o korunu

Pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu zrychlily zdražování. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o 71 haléřů na 34,48 koruny za litr, nafta stála ve středu 33,13 koruny za litr, což bylo o 89 haléřů víc než o týden dřív, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražení paliv o desítky haléřů za litr očekávají analytici také v následujícím týdnu, pak by se měl podle nich nárůst nejspíš zastavit.
08:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zamítl žalobu společnosti EDF, která napadla tendr na dostavbu Dukovan

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko má podporu v EU pro revizi emisních povolenek

Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, míní Kalousek

„Jde o trvalý mandatorní výdaj, a proto by tomu každá vláda měla přizpůsobit své priority a nefinancovat ho jenom z dluhu,“ řekl ke schválení závazku pětiprocentních výdajů na obranu zeměmi NATO v Interview ČT24 exministr financí Miroslav Kalousek. Důležité je však i to, aby byly investice efektivní, což se podle něj ne vždy děje. „I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, a pokud k tomu máme ještě výdaje na obranu, tak tím spíše. Platit všechno z dluhu je sice aktuálně pohodlné, ale do budoucna tak mladé připravíte o perspektivu a hrozí to stejnou ztrátou suverenity jako nevyzbrojená armáda,“ prohlásil v pořadu moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Průlom, nebo mezikrok? Kupka a Kolovratník se přeli o řidičácích i infrastruktuře

Řidičský průkaz půjde vyřešit on-line a lidem přijde do výdejního boxu, oznámilo ministerstvo dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS). Poslanec Martin Kolovratník (ANO) to označil za dobrý, ale nikoliv převratný krok i s ohledem na to, jak často lidé chodí pro řidičák. Oba politici se v Událostech, komentářích přeli i o dopravní infrastruktuře navázané na novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Ta se ale už nestihne ve sněmovně projednat.
před 20 hhodinami

Česko bylo loni třetím největším výrobcem aut v EU

Česká republika loni vyprodukovala stejně vozidel jako Francie a Itálie dohromady, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu. Největší česká automobilka Škoda Auto ve svých závodech vyrobila skoro 900 tisíc aut, v Evropě se stala jednou z nejprodávanějších. Celkem české automobilky vyrobily jeden a půl milionu vozidel, což je historicky nejvíce. Letos firmy na začátku roku zpomalily, ale produkce se podle představitelů sdružení vrací ke zdravému tempu.
včera v 05:35

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025
Načítání...