Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém rozhodnutí posílila pod 25 korun za euro. Po čtvrthodině od oznámení se obchodovala dokonce za 24,92 koruny za euro, vyplývá z údajů webu Patria Online.
Česká národní banka překvapila, zvýšila úrokové sazby. Koruna obratem zpevnila pod 25 za euro
Události: Česká národní banka zvýšila úrokové sazby (zdroj: ČT24)
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
ČNB trh překvapila a navzdory očekávání své úrokové sazby zvýšila o čtvrt procentního bodu. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se aktuální rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku 2020,“ uvedl Rusnok.
„Stalo se to, že kromě stabilně dvou hlasujících pro zvýšení sazeb i další dva členové bankovní rady dospěli k názoru, že je přece jenom větší riziko v tom, že bude bez toho zásahu pokračovat poměrně vitální inflace a může se nám tady teoreticky více zakořenit v delší perspektivě, což by samozřejmě významně ohrožovalo plnění našeho inflačního cíle, který už v těchto měsících překračujeme,“ popsal rozhodnutí bankovní rady Rusnok, který byl hostem pořadu Byznys ČT24.
Byznys ČT24: Guvernér ČNB Jiří Rusnok o překvapivé změně úrokových sazeb (zdroj: ČT24)
„Zveřejnění výsledku měnového jednání bylo o hodinu odloženo, což možné překvapení ze strany centrální banky naznačovalo. Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky,“ komentuje rozhodnutí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Navzdory přetrvávajícím obavám z nejistého a nadále nepřesvědčivého vývoje v zahraničí tak patrně byl podle Seidlera rozhodující argument pro většinu v bankovní radě nový inflační výhled. Inflace se už nachází nad horní hranicí tolerančního pásma 3 % a pravděpodobně bude dále zrychlovat.
„Ačkoli současná inflace je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku, roku a půl, inflační tlaky se mohly v nové prognóze ukázat jako trvalejší a silnější. ČNB je zároveň primárně ‚hlídač‘ inflace, na rozdíl například od americké centrální banky, která bere v potaz i vývoj na trhu práce, a inflační výhled by tak měl být pro ČNB hlavním argumentem pro nastavení měnové politiky, nikoli například samotný vývoj ekonomiky, který do rozhodování vstupuje zprostředkovaně,“ vysvětluje Seidler.
„Bankovní rada tak evidentně reaguje na vyšší inflaci a rozšiřuje úrokový diferenciál. Zatímco americký Fed své sazby snižoval a Evropská centrání banka teprve nedávno restartovala svůj program kvantitativního uvolňování, ČNB jde proti proudu a měnové podmínky dál zpřísňuje,“ komentoval vývoj analytik ČSOB Petr Dufek.
Zvýšení úroků bylo předmětem diskuse na předchozích zasedáních bankovní rady. „Nicméně silnější koruna a nejistoty nově související s koronavirem vedly k očekávání, že úroky ČNB zůstanou beze změny i nyní,“ uvedl k rozhodnutí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Domnívám se, že ČNB už letos své úroky dále nebude muset zvyšovat a repo sazba setrvá na úrovni 2,25 procenta,“ dodal.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.
Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovali čtyři její členové. Tři členové rady pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Kurz koruny vůči euru
Koruna po zvýšení sazeb posílila. Je nejsilnější od roku 2012
Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB okamžitě prolomila hranici 25 korun za euro a dostává se zhruba na sedmileté maximum. „To asi příliš nepotěší exportéry, kteří se nyní potýkají se slabší zahraniční poptávkou, a navíc jsou v menší míře proti kurzovým rizikům zajištěni, jak už napovídaly poslední průzkumy ČNB,“ upozorňuje ekonom Dufek.
Zvýšení sazeb přišlo v situaci, kdy inflace už vzrostla a koruna posiluje, upozornil ekonom Komerční banky Michal Brožka. „A protože s tím finanční trh vůbec nepočítal, reaguje koruna skokovým posílením k euru na 24,93,“ doplňuje.
V době oznámení o rozhodnutí ČNB ve 14 hodin se česká měna obchodovala za 25,09 korun za euro. Po oznámení posílila nejprve těsně pod 25 korun za euro a poté až k 24,92 korun za euro, kde se držela i před 15 hodinou. Středeční obchodování koruna uzavírala na 25,07 korun za euro, což byl nejlepší kurz od prosince 2012. Podle analytika Tomáše Vlka z Patria Finance ke středečnímu posílení přispěla pozitivní nálada na světových trzích i blížící se zasedání centrálních bankéřů.