Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou, rozhodl v úterý německý ústavní soud. Tamní centrální banka musí podle něj nákupy dluhopisů do tří měsíců přerušit, pokud ECB neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné. Evropská komise v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.
ECB reagovala večer na rozhodnutí soudu prohlášením, že je nadále odhodlána dělat vše, co je v jejím mandátu, aby zvýšila inflaci ke stanovenému cíli. „ECB bere na vědomí dnešní rozsudek německého spolkového ústavního soudu týkající se programu nákupu ve veřejném sektoru,“ uvedla banka v prohlášení zveřejněném po mimořádném zasedání její Rady guvernérů.
Upozornila že Evropský soudní dvůr již dříve rozhodl, že program je legální. „Rada guvernérů je i nadále plně odhodlána udělat vše v rámci svého mandátu, aby zajistila, že inflace stoupne na úroveň odpovídající jejímu střednědobému cíli,“ dodala.
Rozhodnutí německého ústavního soudu se netýká nově ohlášeného programu ECB pro boj s ekonomickými dopady koronavirové krize, který zahrnuje nákupy dluhopisů a dalších aktiv za 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), upozornila agentura Reuters.
ECB musí prokázat, že nákupy dluhopisů nebyly nepřiměřené
Ústavní soud v Karlsruhe dospěl k závěru, že německá vláda a parlament nemají nad kroky ECB dostatečný dohled a nezajistily ani, aby nákupy dluhopisů byly přiměřené, informuje BBC. Soud však neshledal, že by ECB porušila zákaz přímé rozpočtové podpory členských zemí eurozóny. ECB nyní podle soudu musí prokázat, že nákupy dluhopisů nejsou nepřiměřené vzhledem k jejich ekonomickým a rozpočtovým dopadům.
Podle analytika Jörga Krämera z finanční společnosti Commerzbank by pro ECB mělo být snadné přesvědčit soud o nezbytnosti nákupů. „ECB bude v nákupech dluhopisů pokračovat. Dnešní rozhodnutí to nezmění,“ uvedl Krämer.
Německo je největší ekonomikou eurozóny a tamní centrální banka má na celkových nákupech ECB značný podíl. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, je zároveň nejvýznamnějším členem takzvaného eurosystému, tedy sítě centrálních bank zemí eurozóny, v jejímž čele stojí ECB.
Analytici si myslí, že verdikt nebude mít reálné důsledky
„Nejsem si jist, zda bude mít verdikt ve finále nějaké reálné důsledky,“ uvedl analytik Jerome Legras ze společnosti Axiom Alternative Investments. „Důležité je, že se to netýká současného programu souvisejícího s nemocí covid-19,“ dodal.
„Zatím to vypadá, že je tu dostatek manévrovacího prostoru k tomu, aby program nákupů dluhopisů pokračoval,“ uvedla analytička Marija Veitmaneová ze společnosti State Street Global Market. Negativní dopad verdiktu na euro a ceny dluhopisů tak podle ní zřejmě bude jen krátkodobý.
Když se utká německé právo s evropským
ECB už od roku 2015 ve snaze podpořit ekonomiku eurozóny nakoupila dluhopisy v hodnotě téměř tří bilionů eur (zhruba 81 bilionů korun). Kritici tvrdí, že ECB tak překračuje své pravomoci, protože tyto nákupy podle nich představují přímé financování vlád. Soudní dvůr EU nicméně koncem roku 2018 rozhodl, že program nákupů dluhopisů je v souladu s právem EU, a nepřekračuje tedy mandát ECB. Odmítl tehdy i tvrzení, že ECB svým programem nezákonně financuje vlády.
Evropská komise v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.
