Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.

 „U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcí, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Záruky jsou pak podle něj ve světě velmi častý podpůrný efekt v době krize. Funguje to například tak, že vláda se zaručí za úvěry podniků u komerčních bank. Ty pak mají jistotu, že v případě problémů dostanou peníze zpět.

Havlíček zároveň oznámil, že úřad pošle Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) dalších 10 miliard korun na podporu firem postižených situací kolem koronaviru v rámci programu Úvěr COVID. Peníze ministerstvo vezme z operačních programů EU spadajících pod MPO. Program Úvěr COVID na bezúročné půjčky připravilo s ČMZRB ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V první vlně do něj vláda schválila příspěvek 600 milionů korun, následně schválila další miliardu. Do středy přitom ČMZRB eviduje žádosti už za více než pět miliard korun.

Česko má prostor k zadlužování, aby pomohlo ekonomice

„Česká vláda se zařazuje po bok ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a přichází s masivním programem na podporu české ekonomiky. Tuzemská ekonomika míří do recese, která může být hlubší než ta z roku 2009, tedy z doby světové finanční krize. Středeční krok vlády je tedy více než žádoucí,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že vládě vlastně ani nic jiného nezbývalo, pokud nechtěla dopustit celkový rozvrat českého hospodářství. To je kvůli boji s šířením koronavirové nákazy z podstatné části „vypnuté“, přičemž tato vypnutá část je den o dne větší.

Bilionový program vlády české ekonomice pomůže, možná jej ale bude třeba navýšit, soudí Kovanda. „Česko se naštěstí má z čeho zadlužovat, riziko jeho bankrotu je šesté nejnižší na světě.“ Ekonom dodal, že Česká republika má poměrně výrazný fiskální prostor k dodatečnému zadlužení. Pokud se bude zadlužovat rozumně a prozíravě, nemusí se ČR obávat jakkoli citelnějšího nárůstu nákladů obsluhy dluhy.

Havlíček: Green Deal 2030 se stává utopií

Havlíček také na twitteru uvedl, že náklady na opětovné nastartování hospodářství v důsledku koronaviru budou mimořádné. Domnívá se proto, že klíčový projekt Evropské unie Green Deal 2030 se stává utopií.

Jde o plán nové Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové udělat do roku 2050 z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

Evropa čelí velké výzvě a je čas si přiznat, že Green Deal 2030 se stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky.
Karel Havlíček
ministr průmyslu, obchodu a dopravy

První úlevy podnikatelům představilo i ministerstvo financí (Liberační daňový balíček) a v neděli je schválila vláda. Mezi hlavní opatření patří plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy první termín je 1. dubna, nebo prominutím pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH.

Rovněž se tři měsíce od květnového spuštění 3. a 4. vlny EET nebude kontrolovat plnění podmínek evidence tržeb.

Ošetřovné se bude řešit příští týden

Prodloužení ošetřovného kvůli uzavření škol na ochranu před koronavirem by mohlo být přijato příští týden. Zákon by Sněmovna mohla schválit na mimořádné schůzi ve stavu legislativní nouze v úterý, ještě ten den by svůj souhlas mohl případně dát i Senát a prezident. Po jednání vlády to ve středu řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Školy se uzavřely 11. března. Zaměstnanci, kteří s dětmi zůstali doma, mohou pobírat po devět dnů ošetřovné. Termín vyprší ve čtvrtek. Vláda se dohodla, že by ošetřovné od desátého dne dál vyplácel stát, a to po celou zbývající dobu uzavření škol. Stejně jako dosud by dávku měli dostávat rodiče dětí do deseti let, a to 60 procent denního základu příjmu. Samoživitelé a samoživitelky by ošetřovné dál měli na školáky do 16 let. 

Ministerstvo práce navrhlo původně ošetřovné i pro rodiče z řad živnostníků, kteří na dávku nemají nárok. Babiš uvedl, že program pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) připraví ministerstvo průmyslu.

Česko bude moci využít 1,2 miliardy eur

Státy Evropské unie ve středu formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. 

Unijní státy odsouhlasily návrh Evropské komise, na jehož základě vznikne fond naplněný převážně nevyčerpanými penězi na kohezní politiku. Nejvíce má z tohoto balíku dostat Polsko, jemuž připadne 7,4 miliardy eur. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko. Česko bude moci využít téměř 1,2 miliardy eur.

Státy také souhlasily s tím, že další téměř miliarda eur pomůže nejzasaženějším státům v rámci fondu solidarity sloužícího běžně pro zmírňování následků přírodních katastrof.

Evropská komise by chtěla peníze rozdělit co nejdříve a počítá s tím, že pro jejich utracení budou platit výrazně volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Financovat se z něj má například lékařské vybavení či pomoc pro ekonomicky nejzasaženější odvětví. Aby mohly začít členské země peníze čerpat, potřebují ještě souhlas Evropského parlamentu. 

ECB je připravena posílit pomoc eurozóně

Evropská centrální banka (ECB) ve středu uvedla, že je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny (země, kde se platí eurem), zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se tak snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.

ECB rovněž uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.

De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu korun), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu vzrostl na 170,5 miliardy

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,5 miliardy korun z dubnových 126,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Deficit hospodaření za pět měsíců je pátý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 210,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připsal meziroční zlepšení vládním opatřením pro rozpočtovou konsolidaci.
14:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy rostou, OPEC+ zachoval tempo zvyšování těžby

Ceny ropy zahájily pondělní obchodování v Asii výrazným růstem. Reagovaly tak na rozhodnutí těžařů ze skupiny OPEC+ zvýšit v červenci těžbu stejným tempem jako v předchozích dvou měsících. To bylo úlevou pro ty, kteří očekávali výraznější zvýšení.
před 9 hhodinami

Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.
včera v 17:13

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
včera v 07:30

Novela zákoníku práce přináší brigády pro čtrnáctileté nebo kratší výpovědní dobu

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.
31. 5. 2025

O volbách či dostupnosti bydlení diskutovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.
31. 5. 2025

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
31. 5. 2025Aktualizováno31. 5. 2025

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
31. 5. 2025
Načítání...