Růst cen v EU v září opět zrychlil, inflace vystoupila na 3,6 procenta

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, v září zrychlilo na meziroční hodnotu 17,6 procenta ze srpnových 15,4 procenta. U dalších kategorií rostou ceny výrazně méně: u neenergetického průmyslového zboží o 2,1 procenta, u potravin, alkoholu a tabáku stejně jako v srpnu o dvě procenta. Služby zdražily o 1,7 procenta.

V porovnání se srpnem spotřebitelské ceny v září vzrostly v pětadvaceti zemích Unie, beze změny zůstala míra inflace v Portugalsku a klesla v Belgii. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,7 procenta. Následovalo Portugalsko (1,3 procenta) a Řecko (1,9 procenta).

Nejrychleji naopak rostly ceny v pobaltských zemích Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla 6,4 procenta. V České republice činila podle Eurostatu (který vychází z harmonizovaného indexu spotřebitelských cen) čtyři procenta, což byl proti srpnu nárůst o devět desetin bodu.

Inflace v září druhý měsíc v řadě výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně. Centrální banka zatím stále odhaduje, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta, ačkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová koncem září připustila, že může být i vyšší.

Na příští rok počítá ECB s návratem inflace zpět pod dvouprocentní hranici i s postupným poklesem cen energií.

Vzestup cen energií poleví, říká šéf MMF

Evropa by se měla vyhnout inflační spirále, protože nynější vzestup cen energií by měl v příštím roce polevit, uvedl podle agentury Reuters šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer.

„V této fázi neočekáváme žádnou inflační spirálu v Evropě,“ prohlásil Kammer. „Za vysokou inflací, kterou nyní vidíme, skutečně stojí nárůst cen energie, který podle našeho názoru během roku 2022 odezní,“ dodal.

Za nynějším převisem poptávky po energii nad nabídkou podle Kammera stojí obnovování hospodářské aktivity i další faktory, například počasí. Kammer rovněž uvedl, že nynější vzestup spotřebitelských cen v eurozóně zatím nevedl k dalšímu kolu zvyšování mezd, a to mimo jiné kvůli tomu, že tamní trh práce stále zůstává nevytížený. Upozornil, že objem odpracovaných hodin se nachází tři procenta pod úrovní z období před příchodem pandemie covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 mminutou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 1 hhodinou

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
před 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 3 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 8 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 8 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.