Růst cen v EU v září opět zrychlil, inflace vystoupila na 3,6 procenta

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, v září zrychlilo na meziroční hodnotu 17,6 procenta ze srpnových 15,4 procenta. U dalších kategorií rostou ceny výrazně méně: u neenergetického průmyslového zboží o 2,1 procenta, u potravin, alkoholu a tabáku stejně jako v srpnu o dvě procenta. Služby zdražily o 1,7 procenta.

V porovnání se srpnem spotřebitelské ceny v září vzrostly v pětadvaceti zemích Unie, beze změny zůstala míra inflace v Portugalsku a klesla v Belgii. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,7 procenta. Následovalo Portugalsko (1,3 procenta) a Řecko (1,9 procenta).

Nejrychleji naopak rostly ceny v pobaltských zemích Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla 6,4 procenta. V České republice činila podle Eurostatu (který vychází z harmonizovaného indexu spotřebitelských cen) čtyři procenta, což byl proti srpnu nárůst o devět desetin bodu.

Inflace v září druhý měsíc v řadě výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně. Centrální banka zatím stále odhaduje, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta, ačkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová koncem září připustila, že může být i vyšší.

Na příští rok počítá ECB s návratem inflace zpět pod dvouprocentní hranici i s postupným poklesem cen energií.

Vzestup cen energií poleví, říká šéf MMF

Evropa by se měla vyhnout inflační spirále, protože nynější vzestup cen energií by měl v příštím roce polevit, uvedl podle agentury Reuters šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer.

„V této fázi neočekáváme žádnou inflační spirálu v Evropě,“ prohlásil Kammer. „Za vysokou inflací, kterou nyní vidíme, skutečně stojí nárůst cen energie, který podle našeho názoru během roku 2022 odezní,“ dodal.

Za nynějším převisem poptávky po energii nad nabídkou podle Kammera stojí obnovování hospodářské aktivity i další faktory, například počasí. Kammer rovněž uvedl, že nynější vzestup spotřebitelských cen v eurozóně zatím nevedl k dalšímu kolu zvyšování mezd, a to mimo jiné kvůli tomu, že tamní trh práce stále zůstává nevytížený. Upozornil, že objem odpracovaných hodin se nachází tři procenta pod úrovní z období před příchodem pandemie covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 6 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...