Evropská komise řeší zdražování energií, představí soubor nástrojů k regulaci ceny elektřiny a plynu

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Podle nejnovějších dat Eurostatu narostla cena energií v eurozóně o dvě procenta meziměsíčně a meziročně dokonce o 32 procent. Země jako Španělsko, Itálie či Francie přišly s vlastní cestou a snaží se zmírnit dopady růstu cen na obyvatele například pomocí daňových úlev. Zároveň ale volají po celounijních krocích, jako je společný nákup energií či rozvázání cen plynu a elektřiny.

„Evropská komise si ten problém s rostoucími cenami energií uvědomuje. V nejbližších dnech měla představit soubor opatření, která by si členské státy mohly vzít za své,“ komentuje situaci z Bruselu zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Přesná doporučení zatím nejsou známá. Původně je měla komise představit v úterý, ale zveřejnění o několik dní odložila. „Dá se předpokládat, že úředníci na nich ještě pracují. Dnes také zasedají lídři EU na neformální večeři ve Slovinsku, kde toto téma chtějí probírat. Komise také chce být blíže termínu dalšího summitu, který by měl být na konci října a své návrhy tak chce připravit i ve spolupráci s jednotlivými členskými státy,“ komentoval zpravodaj.

Podle Dolanského by státy EU například mohly snížit DPH nebo spotřební daň na elektrickou energii nebo přímo podporovat koncové uživatele, zejména ty sociálně slabé, adresnými dávkami. „Ursula von der Leyenová zmínila, že se komise bude problémem dlouhodobě zabývat,“ doplnil.

Bude se podle něj jednat ale pouze o soubor doporučení, nikoli závazných nařízení. „Energie je komodita a její ceny podléhají nabídce a poptávce. Kompletní zastavení zdražování nemá komise ve své moci. Chce kompenzovat to, aby se opravdu nestalo, že na velkou část Evropy dopadnou obrovské účty za elektrické energie a za teplo v průběhu nadcházející zimy,“ řekl Dolanský. Jednotlivé členské státy tak dostanou do rukou možnost něco udělat právě s konečnou cenou, kterou platí občané.

3 minuty
Události: Rostoucí ceny energií v Evropě
Zdroj: ČT24

Proč ceny energií rostou

Růst cen energií je problematický řetězec. „V Evropě je v tuto chvíli nedostatek zemního plynu. Je to způsobeno tím, že podle všeho Rusko nedodalo plné dávky, které mělo nasmlouváno. Například v Nizozemsku, kde by v tuto chvíli měly být plné zásobníky, tak jsou některé z poloviny nebo ze dvou třetin prázdné,“ dodává Dolanský.

„Když je plynu nedostatek nebo je drahý, tak některé státy přesedají na uhlí. K tomu se přidal druhý bod v tomto řetězci, a tím jsou extrémně drahé emisní povolenky. Roste také cena ropy,“ komentoval zpravodaj. Podle něj zdražování energií souvisí i s návratem Evropy k průmyslovému normálu po koronavirové krizi.

Podle řady evropských politiků je systém povolenek špatně nastaven. Obchodování s emisními povolenkami vyšponovalo jejich ceny neúměrně vysoko zrovna v momentě, kdy by bylo potřeba, aby byly nízké. „Je tedy otázka, zda komise spolu s unijními lídry nebude chtít ceny emisních povolenek zastropovat. Někteří politici volají po úplně jiném systému, například uhlíkových daní namísto povolenek,“ připomněl Dolanský.

Změna trhu s energiemi i obnovitelné zdroje

Rozhovory nad zdražováním cen energií otevírají u jednotlivých evropských zemích i další témata. Jednotlivé členské státy mluví i o tom, že je potřeba trh s energiemi předělat. Například Francie podle Dolanského říká, že se ceny elektrické energií odvíjí od cen zemního plynu a že pro ně je tento systém nevyhovující, protože sami většinu své energie vyrábějí buď v jaderných nebo v uhelných elektrárnách. „Cena zemního plynu pro ně není určující a měl by se změnit základ, od kterého se platby za energie odvíjí.“

Úspěch návrhu na oddělení cen je však podle diplomatů nejistý. Zatímco Francie je jeho nejhlasitějším zastáncem, Německo se k reformě energetického trhu zatím staví spíše skepticky.

Důležitou součástí je také dialog o obnovitelných zdrojích energie. Podle šéfky komise by je měla Evropa podporovat, protože tato energie vzniká v Evropě a kontinent se tak vymaňuje z dovozu cenově velmi nestabilního zemního plynu a drahé ropy.

O podrobnostech navrhované cesty k takzvaným čistým energiím budou ve středu jednat ministři životního prostředí. Toto téma ale mohou zastínit právě vysoké ceny energií, které budou rovněž součástí debaty. Zástupci Španělska a dalších zemí přitom varují, že pokud EU nenajde východisko ze současné situace, může mezi obyvateli narůst skepse vůči finančně náročnému přechodu ke klimaticky odpovědné ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...