Evropská komise řeší zdražování energií, představí soubor nástrojů k regulaci ceny elektřiny a plynu

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Podle nejnovějších dat Eurostatu narostla cena energií v eurozóně o dvě procenta meziměsíčně a meziročně dokonce o 32 procent. Země jako Španělsko, Itálie či Francie přišly s vlastní cestou a snaží se zmírnit dopady růstu cen na obyvatele například pomocí daňových úlev. Zároveň ale volají po celounijních krocích, jako je společný nákup energií či rozvázání cen plynu a elektřiny.

„Evropská komise si ten problém s rostoucími cenami energií uvědomuje. V nejbližších dnech měla představit soubor opatření, která by si členské státy mohly vzít za své,“ komentuje situaci z Bruselu zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Přesná doporučení zatím nejsou známá. Původně je měla komise představit v úterý, ale zveřejnění o několik dní odložila. „Dá se předpokládat, že úředníci na nich ještě pracují. Dnes také zasedají lídři EU na neformální večeři ve Slovinsku, kde toto téma chtějí probírat. Komise také chce být blíže termínu dalšího summitu, který by měl být na konci října a své návrhy tak chce připravit i ve spolupráci s jednotlivými členskými státy,“ komentoval zpravodaj.

Podle Dolanského by státy EU například mohly snížit DPH nebo spotřební daň na elektrickou energii nebo přímo podporovat koncové uživatele, zejména ty sociálně slabé, adresnými dávkami. „Ursula von der Leyenová zmínila, že se komise bude problémem dlouhodobě zabývat,“ doplnil.

Bude se podle něj jednat ale pouze o soubor doporučení, nikoli závazných nařízení. „Energie je komodita a její ceny podléhají nabídce a poptávce. Kompletní zastavení zdražování nemá komise ve své moci. Chce kompenzovat to, aby se opravdu nestalo, že na velkou část Evropy dopadnou obrovské účty za elektrické energie a za teplo v průběhu nadcházející zimy,“ řekl Dolanský. Jednotlivé členské státy tak dostanou do rukou možnost něco udělat právě s konečnou cenou, kterou platí občané.

Nahrávám video

Proč ceny energií rostou

Růst cen energií je problematický řetězec. „V Evropě je v tuto chvíli nedostatek zemního plynu. Je to způsobeno tím, že podle všeho Rusko nedodalo plné dávky, které mělo nasmlouváno. Například v Nizozemsku, kde by v tuto chvíli měly být plné zásobníky, tak jsou některé z poloviny nebo ze dvou třetin prázdné,“ dodává Dolanský.

„Když je plynu nedostatek nebo je drahý, tak některé státy přesedají na uhlí. K tomu se přidal druhý bod v tomto řetězci, a tím jsou extrémně drahé emisní povolenky. Roste také cena ropy,“ komentoval zpravodaj. Podle něj zdražování energií souvisí i s návratem Evropy k průmyslovému normálu po koronavirové krizi.

Podle řady evropských politiků je systém povolenek špatně nastaven. Obchodování s emisními povolenkami vyšponovalo jejich ceny neúměrně vysoko zrovna v momentě, kdy by bylo potřeba, aby byly nízké. „Je tedy otázka, zda komise spolu s unijními lídry nebude chtít ceny emisních povolenek zastropovat. Někteří politici volají po úplně jiném systému, například uhlíkových daní namísto povolenek,“ připomněl Dolanský.

Změna trhu s energiemi i obnovitelné zdroje

Rozhovory nad zdražováním cen energií otevírají u jednotlivých evropských zemích i další témata. Jednotlivé členské státy mluví i o tom, že je potřeba trh s energiemi předělat. Například Francie podle Dolanského říká, že se ceny elektrické energií odvíjí od cen zemního plynu a že pro ně je tento systém nevyhovující, protože sami většinu své energie vyrábějí buď v jaderných nebo v uhelných elektrárnách. „Cena zemního plynu pro ně není určující a měl by se změnit základ, od kterého se platby za energie odvíjí.“

Úspěch návrhu na oddělení cen je však podle diplomatů nejistý. Zatímco Francie je jeho nejhlasitějším zastáncem, Německo se k reformě energetického trhu zatím staví spíše skepticky.

Důležitou součástí je také dialog o obnovitelných zdrojích energie. Podle šéfky komise by je měla Evropa podporovat, protože tato energie vzniká v Evropě a kontinent se tak vymaňuje z dovozu cenově velmi nestabilního zemního plynu a drahé ropy.

O podrobnostech navrhované cesty k takzvaným čistým energiím budou ve středu jednat ministři životního prostředí. Toto téma ale mohou zastínit právě vysoké ceny energií, které budou rovněž součástí debaty. Zástupci Španělska a dalších zemí přitom varují, že pokud EU nenajde východisko ze současné situace, může mezi obyvateli narůst skepse vůči finančně náročnému přechodu ke klimaticky odpovědné ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 6 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 273 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 273 obětí na životech. Dalších 377 lidí se pohřešuje, píše agentura Reuters s odvoláním na kolumbijské úřady. Latinskoamerická země druhým dnem drží státní smutek, zatímco pokračují záchranné a vyhledávací práce. Kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella v zemi vyhlásil stav hospodářské nouze.
03:47Aktualizovánopřed 13 mminutami

Soud zamítl Trumpovu žalobu na Harvard kvůli ochraně židovských studentů

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.
před 59 mminutami

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.