Evropská komise řeší zdražování energií, představí soubor nástrojů k regulaci ceny elektřiny a plynu

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Podle nejnovějších dat Eurostatu narostla cena energií v eurozóně o dvě procenta meziměsíčně a meziročně dokonce o 32 procent. Země jako Španělsko, Itálie či Francie přišly s vlastní cestou a snaží se zmírnit dopady růstu cen na obyvatele například pomocí daňových úlev. Zároveň ale volají po celounijních krocích, jako je společný nákup energií či rozvázání cen plynu a elektřiny.

„Evropská komise si ten problém s rostoucími cenami energií uvědomuje. V nejbližších dnech měla představit soubor opatření, která by si členské státy mohly vzít za své,“ komentuje situaci z Bruselu zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Přesná doporučení zatím nejsou známá. Původně je měla komise představit v úterý, ale zveřejnění o několik dní odložila. „Dá se předpokládat, že úředníci na nich ještě pracují. Dnes také zasedají lídři EU na neformální večeři ve Slovinsku, kde toto téma chtějí probírat. Komise také chce být blíže termínu dalšího summitu, který by měl být na konci října a své návrhy tak chce připravit i ve spolupráci s jednotlivými členskými státy,“ komentoval zpravodaj.

Podle Dolanského by státy EU například mohly snížit DPH nebo spotřební daň na elektrickou energii nebo přímo podporovat koncové uživatele, zejména ty sociálně slabé, adresnými dávkami. „Ursula von der Leyenová zmínila, že se komise bude problémem dlouhodobě zabývat,“ doplnil.

Bude se podle něj jednat ale pouze o soubor doporučení, nikoli závazných nařízení. „Energie je komodita a její ceny podléhají nabídce a poptávce. Kompletní zastavení zdražování nemá komise ve své moci. Chce kompenzovat to, aby se opravdu nestalo, že na velkou část Evropy dopadnou obrovské účty za elektrické energie a za teplo v průběhu nadcházející zimy,“ řekl Dolanský. Jednotlivé členské státy tak dostanou do rukou možnost něco udělat právě s konečnou cenou, kterou platí občané.

Nahrávám video

Proč ceny energií rostou

Růst cen energií je problematický řetězec. „V Evropě je v tuto chvíli nedostatek zemního plynu. Je to způsobeno tím, že podle všeho Rusko nedodalo plné dávky, které mělo nasmlouváno. Například v Nizozemsku, kde by v tuto chvíli měly být plné zásobníky, tak jsou některé z poloviny nebo ze dvou třetin prázdné,“ dodává Dolanský.

„Když je plynu nedostatek nebo je drahý, tak některé státy přesedají na uhlí. K tomu se přidal druhý bod v tomto řetězci, a tím jsou extrémně drahé emisní povolenky. Roste také cena ropy,“ komentoval zpravodaj. Podle něj zdražování energií souvisí i s návratem Evropy k průmyslovému normálu po koronavirové krizi.

Podle řady evropských politiků je systém povolenek špatně nastaven. Obchodování s emisními povolenkami vyšponovalo jejich ceny neúměrně vysoko zrovna v momentě, kdy by bylo potřeba, aby byly nízké. „Je tedy otázka, zda komise spolu s unijními lídry nebude chtít ceny emisních povolenek zastropovat. Někteří politici volají po úplně jiném systému, například uhlíkových daní namísto povolenek,“ připomněl Dolanský.

Změna trhu s energiemi i obnovitelné zdroje

Rozhovory nad zdražováním cen energií otevírají u jednotlivých evropských zemích i další témata. Jednotlivé členské státy mluví i o tom, že je potřeba trh s energiemi předělat. Například Francie podle Dolanského říká, že se ceny elektrické energií odvíjí od cen zemního plynu a že pro ně je tento systém nevyhovující, protože sami většinu své energie vyrábějí buď v jaderných nebo v uhelných elektrárnách. „Cena zemního plynu pro ně není určující a měl by se změnit základ, od kterého se platby za energie odvíjí.“

Úspěch návrhu na oddělení cen je však podle diplomatů nejistý. Zatímco Francie je jeho nejhlasitějším zastáncem, Německo se k reformě energetického trhu zatím staví spíše skepticky.

Důležitou součástí je také dialog o obnovitelných zdrojích energie. Podle šéfky komise by je měla Evropa podporovat, protože tato energie vzniká v Evropě a kontinent se tak vymaňuje z dovozu cenově velmi nestabilního zemního plynu a drahé ropy.

O podrobnostech navrhované cesty k takzvaným čistým energiím budou ve středu jednat ministři životního prostředí. Toto téma ale mohou zastínit právě vysoké ceny energií, které budou rovněž součástí debaty. Zástupci Španělska a dalších zemí přitom varují, že pokud EU nenajde východisko ze současné situace, může mezi obyvateli narůst skepse vůči finančně náročnému přechodu ke klimaticky odpovědné ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 3 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 4 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 7 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...