Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další maximum. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad.
Inflace v eurozóně v červenci vystoupala na 8,9 procenta. Nejvyšší hlásí Estonsko
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.
Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázaly pobaltské státy – Estonsko (23,2 procenta), Lotyšsko (21,3 procenta) a Litva (20,9 procenta). Nejpomaleji ceny rostly na Maltě a ve Francii, kde inflace činila 6,8 procenta, a ve Finsku (osm procent).
Meziroční inflace v Česku v červenci vystoupila podle metodiky Eurostatu na 17,3 procenta z červnových 16,6 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993. Český statistický úřad udává pro červenec meziroční růst spotřebitelských cen v tuzemsku o 17,5 procenta a v červnu o 17,2 procenta.
