Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytiky červencová čísla překvapila menším růstem, domnívají se, že inflace nadále poroste. Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký věří, že se blíží vrchol současné vlny zdražování.
Ceny zboží v červenci meziročně vzrostly úhrnem o pětinu, u služeb se zvýšily o čtrnáct procent. Meziroční růst statistici zaznamenali u potravin, nápojů a u energií. Mouka zdražila téměř o dvě třetiny, chléb o třicet procent. Polotučné trvanlivé mléko bylo v červenci meziročně dražší o dvě pětiny, cena másla stoupla přibližně o 61 procent a jedlé oleje o dvě třetiny.
V oddíle bydlení meziročně vzrostly především ceny elektřiny, a to zhruba o třetinu, zemního plynu o 59,8 procenta a tuhých paliv o 41,1 procenta. Nižší než v červnu byl meziroční růst cen pohonných hmot a olejů, které zdražily o 43,6 procenta.
Více lidé platí také za bydlení. Náklady vlastnického bydlení vzrostly meziročně o více než devatenáct procent. Nájmy vzrostly o téměř pět procent, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta. Ceny tepla a teplé vody stouply bezmála o pětinu.
Dráž vyšel zákazníky také nákup auta nebo návštěva restaurace. Ceny automobilů stouply ve srovnání s prvním prázdninovým měsícem loňského roku o 14,3 procenta. Stravovací služby zdražily skoro o čtvrtinu a ubytování o 20,1 procenta.
Dražší dovolené
Meziměsíční růst cen o 1,3 procenta byl v červenci ovlivněn především vyššími cenami volnočasových aktivit. „Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezonních cen dovolených s komplexními službami o 23 procent,“ uvedl ČSÚ.
U potravin byla meziměsíčně vyšší například cena masa, která vzrostla o 1,7 procenta. Při nákupu olejů a tuků si spotřebitelé proti červnu připlatili téměř o sedm procent. Nealkoholické nápoje zdražily o 2,3 procenta. Mírně naopak zlevnila zelenina. Cena brambor klesla o 13,6 procenta.
Politici se ale neshodnou na tom, jak s vysokou inflací bojovat. Místopředsedkyně lidovců a šéfka senátorského klubu Šárka Jelínková tvrdí, že vláda dělá vše proto, aby pomohla i těm nejvíce zasaženým. Válka na Ukrajině podle ní zasáhla všechny české občany. Snížení DPH u potravin ale nevidí jako řešení. „I v těch zemích, kde se snížilo, to nakonec spotřebitel nepoznal,“ upozornila s tím, že vláda se i přesto musí chovat rozpočtově zodpovědně.
Opoziční poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) upozornil, že díky snížení DPH vycházejí potraviny levněji v Polsku, ale i například Rakousku. A pokud podle něj lidé budou více jezdit za levnějšími potravinami ven, tak prodejci u nás budou marže zvyšovat. „Máme nejvyšší DPH v Evropě,“ konstatoval Hrnčíř. Inflace je podle něj ze dvou třetin dovezená, a proto dávají devizové intervence smysl a pomáhají, dodal.
Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že současná inflace je poptávková a je „způsobená velmi uvolněnou měnovou politikou a vysokými rozpočtovými deficity v minulých letech.“ Souhlasí ale s dalším zvyšováním úrokových sazeb. „Musíme si přiznat, že na brzdu musí dupnout i politika fiskální, byť jsme ve složité rozpočtové situaci. Plnou tíhu inflace poznají lidé až na podzim,“ doplnil v pořadu Události, komentáře.
K dalším krokům centrální banky vyzývá také předseda poslaneckého klubu opoziční SPD Radim Fiala, podle kterého by měla dál zvyšovat úrokové sazby. „ČNB by měla posilovat kurz koruny, protože by měla vracet víru v naši měnu. Důležitá jsou i inflační očekávání, která by se zlepšila,“ dodal.
Podle guvernéra České národní banky Aleše Michla by se růst spotřebitelských cen na konci roku mohl dostat až na dvacet procent.
O 1,32 procentního bodu pod odhadem ČNB
Červencová meziroční inflace byla o 1,32 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze, uvedla ředitelka odboru měnové politiky ČNB Dana Hájková. „Inflace se tak dále mírně zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Červencový meziroční růst spotřebitelských cen byl ale ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než jeden procentní bod pomalejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní,“ poznamenala.
Jádrová inflace vzrostla podle ní proti minulému měsíci jen nepatrně, zůstává však vysoká. Projevují se v ní kulminující domácí poptávkové tlaky a pokračující výrazný růst nákladů, který odráží další zdražení plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv silné domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla.
Ruská invaze na Ukrajinu se promítá ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, odrážejícího jak rostoucí náklady na energie, tak roli Ukrajiny ve světové produkci pšenice, upozornila Hájková. V předchozích měsících mimořádně vysoká dynamika cen pohonných hmot v důsledku výrazného zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU v červenci poněkud zvolnila, což odráželo mírnou korekci ropných cen.
Letní prognóza ČNB očekává, že inflace bude během nadcházejících měsíců kulminovat lehce nad dvacet procent. Cenový růst následně začne zvolňovat, neboť se zmírní dynamika produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Trend poklesu inflace pak vlivem uvedených faktorů zesílí během příštího roku. „Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží až do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB,“ dodala Hájková.
Blížíme se vrcholu, věří Nidetzký. Vnímá ale rizika
Bývalý viceguvernér centrální banky Tomáš Nidetzký nepovažuje červencové údaje za radostnou zprávu, v kontextu vývoje ale podle něj jde o spíše pozitivní jev. Postupně se podle něj začínají projevovat kroky České národní banky, které se promítají v horizontu roku až roku a půl. „Jsem pevně přesvědčen o tom, že pokud se nestane něco mimořádného, blížíme se vrcholu této inflační epizody,“ řekl Nidetzký ČT24.
Zároveň ale ekonom vnímá i rizika, například neukotvená inflační očekávání a napjatý trh práce, který dle jeho slov s největší pravděpodobností povede k rychlejšímu nárůstu mezd a ČNB bude muset opět zvýšit úrokové sazby, aby neroztočila inflační spirálu.
V tomto ohledu označil Nidetzký za zbytečné Michlovo květnové avízo, že pod jeho vedením nebude centrální banka zvyšovat úrokové sazby. Tím totiž nynější guvernér vyslal signál, že hodlá tolerovat vyšší inflaci, což hraje do karet odborům a zaměstnancům. „Pokud s námi bude inflace delší dobu, tak v každém případě budou chtít zaměstnanci po právu kompenzovat,“ konstatuje bývalý viceguvernér s tím, že to skýtá rizika právě pro roztočení inflační spirály.
Analytici: Čísla překvapila
Analytik Cyrrusu Vít Hradil hodnotí červencová čísla jako pozitivní překvapení, když přinesla pokračování červnového trendu, tedy zpomalování meziměsíčního tempa zdražování. „To sice nadále dosahuje z historického pohledu nepříjemně vysoké hodnoty, ovšem pozorované uklidňování již patrně nebude náhodné. Zdá se tedy, že pod tíhou růstu nákladů na základní životní potřeby a propadu spotřebitelské nálady čeští obchodníci již narážejí na limit ochoty spotřebitelů tolerovat zdražovací mánii,“ poznamenal.
„Meziměsíčně rostly o 1,3 procenta, když podle agentury Bloomberg trh čekal růst o 1,6 procenta. A v březnu, dubnu a květnu ceny rostly o 1,7, 1,8 a 1,8 procenta,“ řekl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Nadále proto čeká zpomalování růstu cen. Tomu podle něj pomůže mírný pokles cen ropy a pohonných hmot, stabilizace cen potravin a očekávání ekonomického zpomalení.
Rizikem pro opětovné zrychlení růstu cen by naopak podle něj bylo další škrcení dodávek plynu do Evropy s cílem dalšího růstu cen. „Meziroční inflace bude nadále vysoká, koncem roku se dostane až na dvacet procent. To je ale spíše otázka matematiky než ekonomie,“ doplnil.
Také podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera červencová inflace překvapila menším růstem. „Za čímž stojí patrně metodika statistického úřadu, jak promítá růst ceníků distributorů do konečných cen v souvislosti s předpokladem o fixovaných kontraktech části domácností,“ popsal. To podle něj způsobuje, že růst ceníků se neprojevuje v inflaci skokově, ale bude více rozložen v čase.
Domnívá se také, že inflace bude v příštích měsících dále zrychlovat a přibližovat se dvacetiprocentní hranici. Citelnější zpomalení inflace očekává až začátkem příštího roku, stále však zřejmě půjde o dvoucifernou hodnotu.
„Inflace by se nejspíše blížila svému vrcholu, kdyby ovšem ceny energií na evropských burzách opět nezačaly zdolávat rekordy,“ okomentoval analytik Deloitte David Marek. Nákladové faktory proto podle něj patrně i nadále udrží inflaci na vysokých hodnotách. S vlivem poptávky je to jiné. Dosud zřetelně přispívají k inflaci, jak je vidět například na cenách zájezdů cestovních kanceláří, nicméně v dalších měsících budou rychle slábnout se zhoršením ekonomické situace, dodal.
„Po dlouhé době čísla překvapila ve směru dolů, i když jen kosmeticky,“ upozornil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Na rozdíl od minulých měsíců se ve spotřebním koši našlo větší množství oddílů či položek, u nichž meziroční cenový růst zpomalil. Šlo například o oděvy a obuv či alkohol a tabák.
Mírnější růst cen potravin
Podle Seidlera je jednou z příčin zrychlení inflace cena potravin. „V červenci meziměsíčně vzrostly o 1,4 procenta, jejich meziroční dynamika pak přidala z 18,7 procenta na dvacet procent,“ uvedl. „Navzdory poklesu cen některých agrárních komodit na světových trzích však brání poklesu cen potravin nárůst energií a dalších vstupů. Je tak pravděpodobné, že růst cen potravin bude ještě pokračovat, ačkoli mírnějším tempem,“ doplnil Seidler s tím, že potraviny k meziročnímu růstu inflace přispěly 0,2 procentními body.
Hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko uvedl, že na světových trzích došlo k poklesu cen některých důležitých komodit, mimo jiné i pšenice a ropy, jejichž cena se vrátila na úroveň přelomu roku, což je signálem pro zpomalení prudkého růstu cen. Dodal, že pokles cen komoditních vstupů má potenciál vyvážit výrazný růst nákladů na energie, které mají potenciál stpupat i nadále. „Nemůžeme tedy čekat, že se ceny potravin v obchodech najednou sníží, ale určitě je vidět, že potenciál pro jejich další růst se alespoň o něco omezil,“ okomentoval.
Podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského bude z krátkodobého hlediska dominantní proinflační faktor ceny energií, potraviny budou k růstu inflace přispívat v menší míře.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš upozornil na to, že sezonně zrychlovaly pouze ceny zeleniny, zatímco ceny zejména obilovin, pečiva, mléčných výrobků a masa rostly podle očekávání. „I když na globálních trzích už ceny potravin začínají viditelněji polevovat, index potravin FAO a evropský index potravinových vstupních cen během července poklesly. Je však otázka, zda bude trend poklesu potravin při drahých energiích a pokračující nejistotě v dodávkách obilovin pokračovat i v nadcházejících měsících,“ řekl.
Léky na recept nezdraží, nemusí být ale dostupné
Léky na recept podle výrobců většinou nezdraží, protože jejich cena je regulovaná. Nemusí být ale dostupné, protože je lze prodat výhodněji do zahraničí. Tržní cenu mají volně prodejné léky, kde růst brzdí konkurence. Nárůst zhruba odpovídá růstu cen potravin, uvedli zástupci České asociace farmaceutických firem (ČAFF) a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
„Náklady rostou nejen farmaceutickým společnostem, ale i distributorům a lékárnám. Nicméně vzhledem k tomu, že cenotvorba léčivých přípravků na recept je specifická a značně regulovaná, domnívám se, že pacientů se rostoucí náklady nedotknou vůbec, nebo jen minimálně,“ sdělil ředitel AIFP David Kolář.
Problémy ale mohou být s dostupností léčiv na předpis. „Pokud regulovaná cena nepokryje náklady na výrobu a dovoz, logicky mohou některé léky z trhu zmizet,“ doplnil výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel.
