Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března. Zhoršila prognózu vývoje inflace i hrubého domácího produktu v eurozóně.
Evropská centrální banka opět zvýšila základní úrokovou sazbu. Zhoršila prognózu vývoje cen
ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu.
Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
Inflace bude silnější
Agentura Reuters uvedla, že ECB v posledních dvou letech vývoj inflace soustavně podceňovala a teprve v poslední době se snaží zkrotit nečekaně silné cenové tlaky.
Banka nyní očekává, že příští rok dosáhne inflace v eurozóně 6,3 procenta, zatímco v září předpokládala 5,5 procenta. Také pro rok 2024 nyní čeká vyšší inflaci, konkrétně 3,4 procenta oproti 2,3 procenta. Pro rok 2025 pak odhaduje inflaci 2,3 procenta. To znamená, že po celý horizont projekce bude nad cílem ECB, který je stanoven na dvě procenta.
„Soudíme, že úrokové sazby budou muset stále výrazným a stabilním tempem růst,“ řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Podle ní je třeba očekávat další zvýšení o půl procentního bodu po značně dlouhou dobu. Dodala, že inflační rizika jsou stále vychýlená směrem nahoru.
Růst eurozóny zpomalí
Zhoršila rovněž odhad vývoje hrubého domácího produktu v eurozóně. Pro příští rok čeká růst ve výši 0,5 procenta (v září 0,9 procenta). Odhad pro rok 2024 nezměnila, předpokládá růst 1,9 procenta. Pro rok 2024 pak vzestup o 1,8 procenta.
ECB ve svém prohlášení uvedla, že očekává, že případná recese bude relativně krátká a mírná. Lagardeová poznamenala, že nezaměstnanost v eurozóně je na nejnižší úrovni.
Dalším krokem ECB v rámci zpřísňování měnové politiky bude snížení jejích zásob dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur (121,3 bilionu korun), které nakoupila v době, kdy se snažila stimulovat hospodářskou aktivitu. Od března do konce druhého čtvrtletí příštího roku nebude reinvestovat všechny výnosy ze splatných dluhopisů, pokles bude tempem 15 miliard eur za měsíc. Tento krok firmám a vládám zdraží půjčky.
ECB svým čtvrtečním rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila. Ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Na čtyřech předchozích zasedáních Fed zvýšil základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.