Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Centrální banka dále snížila výhled tempa růstu americké ekonomiky v příštím roce na 0,5 procenta ze zářijového odhadu 1,2 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka se neblíží tomu, aby ohlásila vítězství nad vysokou inflací.
Na čtyřech předchozích zasedáních Fed zvyšoval základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu. Investoři nyní očekávají, že centrální banka v únoru a březnu zvedne základní úrokovou sazbu vždy o čtvrt procentního bodu.
Fed nyní uvedl, že příští rok předpokládá zvýšení úrokových sazeb úhrnem minimálně o 0,75 procentního bodu. V roce 2024 sazba podle aktuální projekce banky klesne na 4,1 procenta a v roce 2025 dosáhne 3,1 procenta. Zářijové prognózy předpokládaly, že sazby budou o něco nižší.
Dopady na zaměstnanost a na inflaci
Zástupci Fedu očekávají, že zvyšování úrokových sazeb zvedne míru nezaměstnanosti, která nyní činí 3,7 procenta, na 4,6 procenta v posledním čtvrtletí příštího roku 2023. Na této úrovni podle tvůrců měnové politiky zůstane až do roku 2024. Před třemi měsíci zástupci Fedu předpokládali, že míra nezaměstnanosti vzroste na 4,4 procenta.
Inflace podle centrální banky zůstane nad dvouprocentním cílem Fedu přinejmenším do konce roku 2025 a do konce příštího roku se bude stále pohybovat nad třemi procenty. Banka v tomto ohledu upřednostňuje index výdajů na osobní spotřebu.
