Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Sazbu zvýšila minulý týden i Evropská centrální banka, pošesté za sebou.
Fed opět zvýšil základní sazbu. A naznačil, že už je možná u horní hranice
Fed ve svém prohlášení naznačil, že je blízko pozastavení dalšího zvyšování nákladů na úvěry v souvislosti s nedávným otřesy na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.
Zvyšováním úroků se Fed snaží zpomalit inflaci, která v únoru činila šest procent. Růst úroků má snížit výdaje za zboží a služby a dostat inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli. Může ale také zvýšit napětí v bankách.
Šéf Fedu Jerome Powell se na tiskové konferenci po zasedání měnového výboru snažil ujistit, že bankovní systém v zemi je zdravý a že úspory střadatelů jsou v bezpečí. Dodal, že proces zpomalování inflace pokračuje, ale pomalu, a není jasné, jaký dopad budou mít problémy bankovního sektoru na ekonomiku a měnovou politiku. Zatím je podle něj příliš brzy na posouzení těchto dopadů.
Krachy bank mění situaci
Aktualizované projekce ukazují, že deset z osmnácti členů měnového výboru očekává další zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu do konce roku. To je stejný údaj jako v prosincové projekci.
Posunem, způsobeným nečekaným krachem bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature v tomto měsíci, však je, že Fed v nejnovějším prohlášení neuvádí, že bude pravděpodobně vhodné „pokračující zvyšování“. Toto vyjádření Fed používal v prohlášeních od loňského března. Tentokrát pouze uvedl, že může být vhodné určité další zpřísnění měnové politiky.
Fed v prohlášení uvedl, že bankovní systém USA je zdravý a odolný. Poznamenal ale, že nedávné napětí v bankovním sektoru pravděpodobně zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů domácnostem a podnikům a bude mít dopad na ekonomickou aktivitu, najímání nových zaměstnanců a inflaci.
Zápas s inflací se zatím nedaří
V prohlášení se neuvádí, že boj s inflací se podařilo vyhrát. Z nového prohlášení pak zmizela formulace, že inflace zpomalila, a nahradilo ji, že zůstává zvýšená. Přírůstek pracovních míst je podle Fedu robustní.
Podle nového výhledu by míra nezaměstnanosti měla do konce roku vzrůst na 4,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než uváděla prosincová prognóza Fedu. Výhled ekonomického růstu Fed snížil na 0,4 procenta z předchozího 0,5 procenta. Inflace by se do konce roku měla snížit na 3,3 procenta. V prosinci Fed čekal do konce letošního roku inflaci 3,1 procenta.
Výsledek dvoudenního zasedání znamená náhlou změnu strategie centrální banky. Ještě před dvěma týdny šéf Fedu Jerome Powell v Kongresu vypověděl, že vyšší než očekávaná inflace pravděpodobně donutí Fed zvýšit úrokové sazby výše a rychleji, než se očekávalo, upozornila agentura Reuters.
Evropská centrální banka se chystá rázně zakročit proti růstu cen
Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to ve středu řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem.
„Veřejnost si může být jistá jednou věcí: zajistíme cenovou stabilitu, návrat inflace zpět na dvě procenta ve střednědobém horizontu je bez diskuse,“ řekla. Šéfka ECB se takto vyslovila navzdory nedávným turbulencím v bankovním sektoru.
ECB minulý týden znovu zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Bylo to v době, kdy už přicházely zprávy o krachu středně velkých amerických bank. ECB ale neuvedla, jaký bude její další krok v měnové politice, zmínila jen, že se při jejím určování bude ohlížet na hospodářská data.
