Ekonomika EU se potýká s negativními důsledky vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb. Podle ekonomů, kteří diskutovali v Otázkách Václava Moravce, je jednou z hrozeb současného vývoje možnost, že se u nás současná míra inflace dlouhodobě „zabydlí“ a začne negativně ovlivňovat další vývoj ekonomiky. Stálý představitel České republiky při OECD Aleš Chmelař považuje za pravděpodobné, že nás příští rok čeká hospodářská recese, záležet bude také na současné spotřebě energií. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého by současné vedení centrální banky mělo ještě více krátkodobě zvyšovat úrokové sazby, a zabránit tak udržení inflace po delší dobu.
Zda nám hrozí hospodářský úpadek, záleží i na spotřebě plynu tuto zimu, řekl Chmelař
Otázky Václava Moravce: Inflace a zásahy centrální banky (zdroj: ČT24)
Inflace v Evropské unii překonala v září další rekord, unijní průměr se blíží hranici 11 procent. Míra inflace v České republice je s 18 procenty pátá nejvyšší v EU, hůře jsou na tom jen pobaltské země a Maďarsko.
„Jsem přesvědčen, že jsme poblíž vrcholu inflace a teď se hraje zejména o to, jak dlouho ta inflace s námi bude, to je klíčová otázka,“ říká Nidetzký. „Dnes hraje o ukotvenost inflačních očekávání, toho se centrální bankéři bojí nejvíce, protože v momentě, kdy dojde k odkotvenosti inflačních očekávání, tak to je spojeno s dlouhodobým tlakem na růst mezd, na různou fiskální podporu a tím se roztáčí mzdově inflační spirála, která se velmi těžce a velmi draze zastavuje,“ varuje.
Aleš Chmelař je přesvědčen, že fakt, že Česká národní banka začala úrokové sazby zvyšovat poměrně brzy oproti jiným evropským zemím, dává České republice určitou šanci, že do takové spirály nespadne. Problémem podle něj je, že důvody pro inflaci jsou až z poloviny takzvaně nákladové.
„Jsou dané v současné situaci dvěma faktory, jedním jsou ceny energií, druhým jsou dodavatelské řetězce, respektive zvýšená ekonomická aktivita po covidu a snaha se zásobovat určitými komoditami, které nejsou v dostatku, v návaznosti třeba i na covidová opatření v Číně a obecně na zvyšující se ceny v dodavatelských řetězcích, v logistice. A to jsou věci, které snad mají dočasné trvání,“ říká ekonom.
Také podle něj je potřeba předejít tomu, aby současná inflace nepřerostla v očekávání o budoucí inflaci. Podle něj se tak zatím částečně už děje.
„My to vidíme na našich mzdových požadavcích, že jdou zhruba do poloviny celkové inflace, což je zhruba nějaká rozumná mez toho, aby neklesly příliš životní standardy, ale aby se inflace nedostala do nějaké strukturální dlouhodobé úrovně,“ tvrdí Chmelař.
Inflace v Evropské unii
Příčiny inflace
Jedním z faktorů vysoké inflace v Česku je podle Chmelaře to, že se české ekonomice podařilo projít úspěšně covidovou krizi. „Podařilo se nám udržet relativně vysokou ekonomickou aktivitu, která se teď znovu oživuje a v té chvíli přichází zkrátka větší poptávka po komoditách, a ta vede inflaci nahoru. Druhým faktorem je, že ta energetická krize na nás dopadá o něco více, máme v průměru kratší dlouhodobé smlouvy o dodávkách energií. To znamená, že spotové ceny se více propisují do cen energií v republice,“ vysvětluje ekonom.
Dalším faktorem je podle něj stav trhu práce. Jde jak o celkový nedostatek pracovníků, tak i nedostatek tlaku na efektivitu některých profesí.
Tomáš Nidetzký je přesvědčen, že na současné vysoké inflaci má podíl také fiskální politika předchozí vlády a zejména příliš štědrá vládní pomoc během období covidové krize. Zmínil také, že v letech, které předcházely covidové krizi, rostly mzdy nad produktivitou práce a inflace se začala zvyšovat v důsledku „přehřátého“ trhu práce a nemovitostí.
Úrokové sazby v Evropě
Zásahy centrálních bank
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek v rámci boje proti vysoké inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2009.
Bankovní rada České národní banky v září ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu.
Tomáš Nidetzký tento postup kritizoval. Trhy podle něj očekávají, jakým nástrojem chce současná bankovní rada tlumit inflaci. Sám by za správnou výši úrokové sazby v této době považoval desetiprocentní míru, která by podle jeho mínění stahovala inflaci dolů rychleji.
„Nová bankovní rada přišla s tím, že prodloužila horizont měnové politiky, a já mám obavu, že je to signál rezignace na boj s inflací v nějakém krátkém období. Vnímám riziko toho, aby se nám inflace v Česku nezabydlela na několik let, protože s tím by potom souviselo, že vysoké sazby, které pro ekonomiku nejsou zdravé, by s námi byly déle,“ vysvětlil.
Působení vysokých úrokových sazeb označil za „toxické“, mělo by podle něj trvat co nejkratší dobu.
Hrozba recese
Vyšší úroky pomáhají brzdit inflaci, obvykle však mají negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc předpověděl, že tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V příštím roce pak čeká další zvolnění růstu, a to na 1,5 procenta.
„Šance pro recesi na příští rok je relativně velká, odhad OECD na růst příští rok je na úrovní 0,2 procenta, což je technická nula,“ vysvětluje Chmelař. „Může se stát, že dvě čtvrtletí po sobě budeme v mínusu a budeme mít recesi, je pravda, že zvýšené úrokové sazby zkrátka tíží ekonomiku a tíží ji o to víc, že inflace je importovaná skrze energie a dodavatelské řetězce,“ dodává.
Podle něj ale bude nyní záležet hlavně na tom, jak se bude dařit evropskému průmyslu, a v případě České republiky hlavně na německé ekonomice. Německá opatření podle něj povedou k oživení i v Česku. „Je ale potřeba pohlídat v rámci Evropy, abychom nedošli k závodu jednotlivých států, které budou chrlit peníze do svých průmyslů s motivací nikoliv bojem proti recesi, ale bojem za to, aby jejich průmysl zůstal konkurenceschopný v rámci Evropy,“ dodává Chmelař.
Hloubka recese podle něj ale bude záležet i na domácí spotřebě energií. „Já se obávám, že v případě, že se nedostatek energií, který bude hodně záviset na teplotě během této zimy, bude přenášet na průmysl, který ještě není úplně odstíněn od cen energií, může dojít k větším insolvencím a zavírání průmyslu, a recese by tedy mohla být větší. Zatím není třeba se toho obávat. Ale bude záležet na tom, kolik celkově plynu a energií spotřebujeme tuto zimu a jak to dopadne na první a druhý a zejména třetí kvartál příštího roku,“ uzavírá Chmelař.