Inflace v eurozóně dosáhla rekordní úrovně. Měla by začít klesat, domnívá se prezidentka ECB

Inflace v eurozóně, tedy v zemích platících eurem, možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, myslí si prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Pokles by mohl pokračovat i v průběhu příštího roku. Legardeová potvrdila názor ECB, že za vzestupem inflace jsou přechodné faktory.

„Jsem přesvědčena, že inflace se v roce 2022 bude snižovat,“ prohlásila prezidentka ECB v rozhovoru na konferenci Next pořádané agenturou Reuters. Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že meziroční míra inflace se v eurozóně za listopad vyšplhala na rekordních 4,9 procenta. Cílem centrální banky je přitom udržet menší než dvouprocentní růst cenové hladiny.

Vysoká inflace podle analytiků pravděpodobně zkomplikuje prosincové zasedání, na němž bude ECB rozhodovat o budoucnosti svých programů na nákupy dluhopisů. Předpokládá se, že ukončí nouzový pandemický plán skupování dluhopisů PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme).

Celkový objem PEPP centrální banka postupně zvýšila na 1,85 bilionu eur (zhruba 47 bilionů Kč). ECB na zasedání zřejmě také zváží posílení jiných stimulačních opatření, aby ukončení nákupu pandemických dluhopisů kompenzovala.

Úroková sazba setrvá na nule

Základní úroková sazba ECB zatím zůstává na rekordním minimu nula procent. Minulý měsíc Lagardeová uvedla, že zvýšení hlavní úrokové sazby v příštím roce považuje za nepravděpodobné. Vliv zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami se projevuje například v růstu cen hypoték.

Česká národní banka (ČNB) už svou základní úrokovou sazbu v reakci na vzestup inflace několikrát zvýšila. Naposledy počátkem listopadu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější růst od roku 1997.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na konci listopadu oznámil, že banka s dalším zvyšováním sazeb nemusí spěchat. Zároveň očekává další návrh na zvýšení, který ale bude již „víceméně v normálním rámci“. Za standardní se považuje růst o čtvrt procentního bodu.

Meziroční inflace v Česku za říjen stoupla na 5,8 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Dostala se tím na nejvyšší úroveň od října 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
před 22 mminutami

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 3 hhodinami

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025
Načítání...