Britská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

 ekonomů v anketě agentury Reuters očekávala, že základní sazba kvůli dopadům koronavirové varianty omikron ještě zůstane beze změn.

„Měnový výbor nadále zastává názor, že ve střednědobém inflačním výhledu existují oboustranná rizika, ale že k udržitelnému dosažení dvouprocentního inflačního cíle bude v období výhledu pravděpodobně nutné určité mírné zpřísnění měnové politiky,“ uvedla centrální banka ve svém sdělení.

Pro zvýšení základní sazby z minima 0,1 procenta o 0,15 procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru centrální banky. Všech devět členů odsouhlasilo zachování programu nákupů vládních dluhopisů v objemu 875 miliard liber (26,1 bilionu korun). Britská centrální banka rovněž nakoupila podnikové dluhopisy v hodnotě 20 miliard liber.

Dopad omikronu je nejasný

„Trh práce je napjatý a situace na něm se zhoršuje. Existují určité známky většího přetrvávání tlaků v oblasti nákladů a cen na domácím trhu,“ uvedla centrální banka, která se obává, aby se inflace nezměnila v dlouhodobý problém. „Ačkoli varianta omikron pravděpodobně zatíží krátkodobou aktivitu, její dopad na střednědobé inflační tlaky je v této fázi nejasný,“ konstatovala banka. Kvůli šíření varianty omikron zároveň zhoršila výhled růstu na prosinec a první čtvrtletí příštího roku.

„Rozhodnutí měnového výboru zvýšit úrokovou sazbu ještě předtím, než bude znát plný rozsah ekonomických škod způsobených prudkým šířením varianty omikron, jen podtrhuje, jak moc je znepokojena výhledem inflace,“ uvedl analytik Samuel Tombs ze společnosti Pantheon Macroeconomics.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v listopadu zrychlil na 5,1 procenta z říjnové hodnoty 4,2 procenta. Inflace se tak vyšplhala na nejvyšší úroveň od září 2011.

Britská libra si kolem 13:20 SEČ vůči americkému dolaru připisovala tři čtvrtě procenta na 1, 3360 USD, což je nejvyšší hodnota od konce listopadu.

Ke zvyšování úrokových sazeb se chystá rovněž americká centrální banka (Fed). Ta ve středu oznámila, že zrychlí zpřísňování měnové politiky, takže do března by mohla ukončit nákupy dluhopisů. Pak přistoupí ke zvýšení základních úroků. Evropská centrální banka (ECB) naopak předpokládá, že hlavní úrok ponechá ještě dlouho na nule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 20 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...