Britská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

 ekonomů v anketě agentury Reuters očekávala, že základní sazba kvůli dopadům koronavirové varianty omikron ještě zůstane beze změn.

„Měnový výbor nadále zastává názor, že ve střednědobém inflačním výhledu existují oboustranná rizika, ale že k udržitelnému dosažení dvouprocentního inflačního cíle bude v období výhledu pravděpodobně nutné určité mírné zpřísnění měnové politiky,“ uvedla centrální banka ve svém sdělení.

Pro zvýšení základní sazby z minima 0,1 procenta o 0,15 procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru centrální banky. Všech devět členů odsouhlasilo zachování programu nákupů vládních dluhopisů v objemu 875 miliard liber (26,1 bilionu korun). Britská centrální banka rovněž nakoupila podnikové dluhopisy v hodnotě 20 miliard liber.

Dopad omikronu je nejasný

„Trh práce je napjatý a situace na něm se zhoršuje. Existují určité známky většího přetrvávání tlaků v oblasti nákladů a cen na domácím trhu,“ uvedla centrální banka, která se obává, aby se inflace nezměnila v dlouhodobý problém. „Ačkoli varianta omikron pravděpodobně zatíží krátkodobou aktivitu, její dopad na střednědobé inflační tlaky je v této fázi nejasný,“ konstatovala banka. Kvůli šíření varianty omikron zároveň zhoršila výhled růstu na prosinec a první čtvrtletí příštího roku.

„Rozhodnutí měnového výboru zvýšit úrokovou sazbu ještě předtím, než bude znát plný rozsah ekonomických škod způsobených prudkým šířením varianty omikron, jen podtrhuje, jak moc je znepokojena výhledem inflace,“ uvedl analytik Samuel Tombs ze společnosti Pantheon Macroeconomics.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v listopadu zrychlil na 5,1 procenta z říjnové hodnoty 4,2 procenta. Inflace se tak vyšplhala na nejvyšší úroveň od září 2011.

Britská libra si kolem 13:20 SEČ vůči americkému dolaru připisovala tři čtvrtě procenta na 1, 3360 USD, což je nejvyšší hodnota od konce listopadu.

Ke zvyšování úrokových sazeb se chystá rovněž americká centrální banka (Fed). Ta ve středu oznámila, že zrychlí zpřísňování měnové politiky, takže do března by mohla ukončit nákupy dluhopisů. Pak přistoupí ke zvýšení základních úroků. Evropská centrální banka (ECB) naopak předpokládá, že hlavní úrok ponechá ještě dlouho na nule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 10 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 17 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 19 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 21 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 22 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...