V Itálii budou volit prezidenta. Největší šance se pojí s Draghim, ambici má ale i Berlusconi

3 minuty
Horizont ČT24: Italský parlament zahájí volbu prezidenta
Zdroj: ČT24

Italský parlament v pondělí zahájí volbu nového prezidenta. Výběr budí více pozornosti než v minulých letech. Podpoře zákonodárců se totiž těší známá jména. Kandiduje kontroverzní expremiér Silvio Berlusconi nebo současný premiér Mario Draghi. Zvolení Draghiho ale může znamenat konec vlády.

Podle odhadů má největší šance na zvolení premiér a ekonom Draghi. „Můj vlastní osud není důležitý, nemám žádné zvláštní ambice. Jsem muž, chcete-li, dědeček, ve službách úřadů,“ prohlašuje o sobě.

Pravomoci prezidenta, který je volen na sedm let, jsou ze běžných okolností hlavně symbolické. Výjimkou jsou krize, kterých nicméně Itálie prožila hodně. Třetí největší ekonomika EU ale má finanční potíže i nyní.

Draghi se jí jako krizový manažer osvědčil. Nejprve řešil problémy eurozóny jako šéf Evropské centrální banky. Později si ho italské strany vybraly za předsedu vlády, aby stmelil kabinet i domácí hospodářství.

Jeho kroky v roli premiéra přinesly na úřad vlády mírný optimismus. Jenže s jeho koncem v premiérské funkci může skončit i celá vláda, což by přineslo předčasné volby. Většinové a politicky různorodé koalici by totiž chyběl sjednocující prvek.

„Bylo by nutné najít někoho podobně vlivného, kdo by dokázal všechny politické síly stmelit. Taková osoba ale není,“ analyzuje reportérka listu Domani Daniela Preziosiová.

Berlusconi je na druhém místě

Pravicové strany ve volbách podpoří mediálního a obchodního magnáta Silvia Berlusconiho, který může využít zákulisních vztahů. V odhadech ale zůstává druhý. Trojnásobný premiér má za sebou kariéru úspěchů i skandálů.

„Byl odsouzen, byl vyloučen z parlamentu. Takže ze všech těchto důvodů v podstatě hledá nějakou formu odplaty. Chce, aby Itálie uznala jeho význam a roli v historii země,“ myslí si o Berlusconim politolog Giovanni Orsina.

Šance vyhlíží i ministryně spravedlnosti Marta Cartabiaová, která by se mohla stát první ženou v prezidentském úřadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...