Mezinárodní měnový fond znovu povede Bulharka Georgievová, neměla protikandidáta

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

„Výkonná rada ocenila silné a energické vedení Georgievové během jejího funkčního období, kdy se vypořádala s řadou velkých globálních otřesů,“ uvedla rada v prohlášení. „V posledních letech pomáhal MMF členským zemím zvládnout několik po sobě jdoucích šoků, včetně pandemie, války i konfliktů a krize životních nákladů,“ reagovala na své zvolení Georgievová.

Ministři financí Evropské unie minulý měsíc schválili Georgievovou na druhé funkční období v čele instituce, čímž prakticky zajistili její zvolení. Evropské země tradičně doporučují výkonného ředitele MMF a Spojené státy doporučují šéfa Světové banky.

Georgievová ve funkci vystřídala Christinu Lagardeovou, která rezignovala, aby se mohla stát šéfkou Evropské centrální banky. Bulharka Georgievová se stala první představitelkou z rozvíjející se tržní ekonomiky, která stála v čele fondu od jeho vzniku v roce 1944, a po Lagardeové druhou ženou. Předtím byla Georgievová výkonnou ředitelkou Světové banky a v minulosti zastávala také funkci evropské komisařky.

Georgievová v čele instituce stála v době dvou velkých otřesů globální ekonomiky – krátce po jejím nástupu vypukla pandemie nemoci covid-19, po které v roce 2022 následovala invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hned na začátku svého funkčního období čelila kritice za to, že prosazovala zahrnutí změny klimatu jako faktoru do zpráv o dohledu nad ekonomikou členských zemí a že se zaměřila na rozvíjející se a rozvojové ekonomiky. Měla však zásadní podíl na zajištění velkých půjček pro Ukrajinu. Dohlížela také na reorganizaci rozsáhlého úvěrového programu pro Argentinu.

V roce 2021 Georgievová čelila obvinění, že za svého působení ve Světové bance tlačila na zaměstnance, aby upravovali statistické údaje ve prospěch Číny. Výkonná rada MMF po přezkoumání obvinění vyjádřila Georgievové plnou důvěru.

Cílem MMF je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 3 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 11 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 12 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 18 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 21 hhodinami
Načítání...