Mezinárodní měnový fond znovu povede Bulharka Georgievová, neměla protikandidáta

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

„Výkonná rada ocenila silné a energické vedení Georgievové během jejího funkčního období, kdy se vypořádala s řadou velkých globálních otřesů,“ uvedla rada v prohlášení. „V posledních letech pomáhal MMF členským zemím zvládnout několik po sobě jdoucích šoků, včetně pandemie, války i konfliktů a krize životních nákladů,“ reagovala na své zvolení Georgievová.

Ministři financí Evropské unie minulý měsíc schválili Georgievovou na druhé funkční období v čele instituce, čímž prakticky zajistili její zvolení. Evropské země tradičně doporučují výkonného ředitele MMF a Spojené státy doporučují šéfa Světové banky.

Georgievová ve funkci vystřídala Christinu Lagardeovou, která rezignovala, aby se mohla stát šéfkou Evropské centrální banky. Bulharka Georgievová se stala první představitelkou z rozvíjející se tržní ekonomiky, která stála v čele fondu od jeho vzniku v roce 1944, a po Lagardeové druhou ženou. Předtím byla Georgievová výkonnou ředitelkou Světové banky a v minulosti zastávala také funkci evropské komisařky.

Georgievová v čele instituce stála v době dvou velkých otřesů globální ekonomiky – krátce po jejím nástupu vypukla pandemie nemoci covid-19, po které v roce 2022 následovala invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hned na začátku svého funkčního období čelila kritice za to, že prosazovala zahrnutí změny klimatu jako faktoru do zpráv o dohledu nad ekonomikou členských zemí a že se zaměřila na rozvíjející se a rozvojové ekonomiky. Měla však zásadní podíl na zajištění velkých půjček pro Ukrajinu. Dohlížela také na reorganizaci rozsáhlého úvěrového programu pro Argentinu.

V roce 2021 Georgievová čelila obvinění, že za svého působení ve Světové bance tlačila na zaměstnance, aby upravovali statistické údaje ve prospěch Číny. Výkonná rada MMF po přezkoumání obvinění vyjádřila Georgievové plnou důvěru.

Cílem MMF je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
13:23Aktualizovánopřed 15 mminutami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.
před 1 hhodinou

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 2 hhodinami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...