Mezinárodní měnový fond znovu povede Bulharka Georgievová, neměla protikandidáta

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

„Výkonná rada ocenila silné a energické vedení Georgievové během jejího funkčního období, kdy se vypořádala s řadou velkých globálních otřesů,“ uvedla rada v prohlášení. „V posledních letech pomáhal MMF členským zemím zvládnout několik po sobě jdoucích šoků, včetně pandemie, války i konfliktů a krize životních nákladů,“ reagovala na své zvolení Georgievová.

Ministři financí Evropské unie minulý měsíc schválili Georgievovou na druhé funkční období v čele instituce, čímž prakticky zajistili její zvolení. Evropské země tradičně doporučují výkonného ředitele MMF a Spojené státy doporučují šéfa Světové banky.

Georgievová ve funkci vystřídala Christinu Lagardeovou, která rezignovala, aby se mohla stát šéfkou Evropské centrální banky. Bulharka Georgievová se stala první představitelkou z rozvíjející se tržní ekonomiky, která stála v čele fondu od jeho vzniku v roce 1944, a po Lagardeové druhou ženou. Předtím byla Georgievová výkonnou ředitelkou Světové banky a v minulosti zastávala také funkci evropské komisařky.

Georgievová v čele instituce stála v době dvou velkých otřesů globální ekonomiky – krátce po jejím nástupu vypukla pandemie nemoci covid-19, po které v roce 2022 následovala invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hned na začátku svého funkčního období čelila kritice za to, že prosazovala zahrnutí změny klimatu jako faktoru do zpráv o dohledu nad ekonomikou členských zemí a že se zaměřila na rozvíjející se a rozvojové ekonomiky. Měla však zásadní podíl na zajištění velkých půjček pro Ukrajinu. Dohlížela také na reorganizaci rozsáhlého úvěrového programu pro Argentinu.

V roce 2021 Georgievová čelila obvinění, že za svého působení ve Světové bance tlačila na zaměstnance, aby upravovali statistické údaje ve prospěch Číny. Výkonná rada MMF po přezkoumání obvinění vyjádřila Georgievové plnou důvěru.

Cílem MMF je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 46 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...