Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.
Americká centrální banka opět zvýšila základní sazbu. Bojuje s inflací nejvyšší za čtyřicet let
Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků. Stejným tempem rostly úroky i předchozí měsíc. Od počátku letošního roku již Fed zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o 2,25 procentního bodu, uvedla agentura Reuters.
Zvýšení úrokové sazby zdražuje úvěry a snižuje poptávku. To pomáhá zpomalovat inflaci, zároveň ale oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit zvýšit úrokové sazby natolik, aby omezila inflaci a zároveň neohrozila ekonomický růst a trh práce. V boji s inflací zatím nebyl zaznamenán velký pokrok. Známky ekonomického napětí se ale hromadí. Představitelé Fedu tak musí zvážit, jak moc dále zpřísnit měnovou politiku, aby to nevyvolalo recesi.
Šéf Fedu Jerome Powell se nedomnívá, že by se americká ekonomika v současné době nacházela v recesi. Řekl to na tiskové konferenci. Její výkon však zpomaluje a Fedu se tak zužují možnosti, aby svými kroky nestáhl ekonomiku do recese.
Čekání, kam se nyní inflace posune
Základní úroková sazba se nyní nachází na úrovni, která má podle většiny představitelů Fedu neutrální ekonomický dopad. To v podstatě znamená, že Fed ukončil své snahy z pandemické éry, kdy podporoval výdaje domácností a podniků levnými penězi.
Středeční prohlášení příliš nenaznačilo, jaké kroky může Fed podniknout na svém dalším zasedání. Rozhodnutí bude do značné míry zřejmě záviset na tom, zda nadcházející údaje ukáží, že inflace začíná zpomalovat. Analytici nyní předpokládají, že Fed na zářijovém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu nejméně o půl procentního bodu.
Poslední údaje ukázaly, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v červnu zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Inflace tak byla nejvýše od listopadu 1981. Podle Fedem preferovaného měřítka inflace dosahuje více než trojnásobku dvouprocentního cíle centrální banky.
Powell prohlásil, že není dostatečně jasné, jakým směrem se bude ekonomika do budoucna vyvíjet. Vzhledem k tomu Fed nemůže poskytnout spolehlivé informace o dlouhodobějším směrování své měnové politiky a úrokových sazeb, jak činil v minulosti. Na příštím zasedání v září by však mohlo být nutné nové „neobvykle vysoké“ zvýšení sazeb. Zářijové rozhodnutí bude záviset na ekonomických ukazatelích, které budou do té doby zveřejněny, dodal Powell.
Evropská centrální banka zvýšila sazbu poprvé za deset let
Evropská centrální banka minulý týden zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.
Červnová inflace činila v eurozóně v meziročním srovnání rekordních 8,6 procenta.
„Každé zvýšení sazeb bude obtížné pro jih Evropy, zejména pro Itálii a Řecko,“ řekla ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová. Končí podle ní politika rozhazování peněz Evropskou centrální bankou ve stylu „peněz je dost, vemte si“. Myslí si, že euro bude dál vůči dolaru slábnout, protože americká centrální banka (Fed) zvyšuje sazby výrazněji.
Ekonomka připomněla, že hospodářství Evropské unie není vůbec homogenní, země mají odlišný výkon. A to se projevuje i v rozhodování investorů. Italská vláda si tak půjčuje dráže než například německá.
„Pro země na jihu eurozóny nastávají těžké časy,“ řekla Matesová. Dodala, že Česko ani eurozónu nečekají lehké časy. Domnívá se, že situace v letech 2010 či 2011 (doba finanční krize) byla méně hrozivá než dnes, a přesto pak došlo k silné dluhové krizi. Ta proto hrozí i nyní.
Česko i Maďarsko zvyšovaly sazbu výrazně
Česká národní banka patřila k těm centrálním bankám, které začaly úrokovou sazbu zvyšovat nejdříve a nejrazantněji. Sazba je v současné době na sedmi procentech. Červnová inflace v Česku činila v meziročním srovnání 17,2 procenta, což ji řadí na čtvrté místo v Evropě, za pobaltskými státy.
Nejvýrazněji v Evropě pak zvedá svou úrokovou sazbu maďarská centrální banka. Ta ji v úterý zvýšila na 10,75 procenta. Červnová inflace činila v zemi 11,7 procenta.
