Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala. ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie. Experti sledují, jak se dění v eurozóně projeví na české koruně.
ECB poprvé za více než deset let zvýšila základní úrokovou sazbu
Základní sazbu ECB od března 2016 držela na rekordním minimu nula procent. Depozitní sazbu ECB zvýšila na nula procent z dosavadních minus 0,50 procenta. ECB původně signalizovala, že hodlá tento měsíc úroky zvýšit o čtvrt procentního bodu. Americká centrální banka (Fed) zahájila zvyšování úrokových sazeb už v březnu.
„Evropská centrální banka velmi dlouho otálela, nakonec se ale pod tíhou ekonomické reality rozhodla základní úrokovou sazbu zvýšit. Tento krok je pokusem o snížení inflace,“ uvedl analytik společnosti Portu Filip Louženský. „Důvodem zatím poněkud laxního přístupu nebylo přehlížení nebo ignorování inflace, ale obavy o úroky státních dluhopisů některých předlužených států.“
Sazby dál porostou
ECB signalizovala, že bude úrokové sazby dál zvyšovat. „Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu,“ uvedla ECB. Zároveň představila program s názvem Transmission Protection Instrument (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny.
„Jednou rukou ECB utahuje šrouby monetární politiky, když zvyšuje základní úrokovou sazbu a zvedá tak cenu peněz. Druhou rukou ECB ale přislíbila formu kvantitativního uvolňování tím, že bude vykupovat dluhopisy zemí eurozóny, které jsou extrémně zadlužené a zvýšení základní sazby jim prodražuje splácení jejich dluhu. Nikdo si není jistý, jaké důsledky tato schizofrenní politika (jakkoliv pochopitelná) bude mít,“ uvedl Louženský.
Euro na rozhodnutí centrální banky zareagovalo růstem, později však o část zisků přišlo. Krátce po 15:00 SELČ si jednotná evropská měna připisovala zhruba půl procenta na 1,0234 USD. Podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin dala ECB svým rozhodnutím jasně najevo, že chce s růstem inflace aktivně bojovat. „Možná si jsou centrální bankéři vědomi toho, že cesta k dalšímu zvýšení sazeb nemusí být vůbec jednoduchá, a tak dnešním krokem chtěli zvednout sazby výrazněji i do budoucna,“ uvedl Wolf.
Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 0,5 procenta (zdroj: ČT24)
Lagardeová: Inflace zůstane ještě nějakou dobu neuspokojivá
Šéfka ECB Christine Lagardeová později uvedla, že ekonomická aktivita v eurozóně zpomaluje a že hospodářský růst nadále brzdí válka na Ukrajině. Předpověděla také, že inflace v eurozóně ještě určitou dobu zůstane na neuspokojivě vysoké úrovni.
Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že míra inflace v eurozóně se v červnu vyšplhala na rekordních 8,6 procenta, zatímco v květnu činila 8,1 procenta. Inflaci už delší dobu zvyšuje růst cen energií a potravin, tempo zdražování nabralo na intenzitě i v důsledku války na Ukrajině.
Fed v letošním roce ve snaze mírnit inflaci zvýšil úrokové sazby už třikrát, celkem o 1,5 procentního bodu. Jeho základní úroková sazba se tak nyní nachází v pásmu 1,50 až 1,75 procenta. Předpokládá se, že Fed příští týden přikročí k jejímu dalšímu zvýšení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Tak vysoko byla naposledy v roce 1999. ČNB kvůli rostoucí inflaci zahájila zvyšování úroků již loni v červnu.
„Každé zvýšení sazeb bude obtížné pro jih Evropy, zejména pro Itálii a Řecko,“ řekla ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová. Končí podle ní politika rozhazování peněz Evropskou centrální bankou ve stylu „peněz je dost, vemte si“. Myslí si, že euro bude dál vůči dolaru slábnout, protože americká centrální banka (Fed) zvyšuje sazby výrazněji.
Ekonomka připomněla, že hospodářství Evropské unie není vůbec homogenní, země mají odlišný výkon. A to se projevuje i v rozhodování investorů. Italská vláda si tak půjčuje dráže než například německá.
„Pro země na jihu eurozóny nastávají těžké časy,“ řekla Matesová. Dodala, že Česko ani eurozónu nečekají lehké časy. Domnívá se, že situace v letech 2010 či 2011 (doba finanční krize) byla méně hrozivá než dnes, a přesto pak došlo k silné dluhové krizi. Ta proto hrozí i nyní.
Pobaltské země (Litva Estonsko), kde je inflace přes 20 procent, spolu s například Německem, které také na své poměry zažívá vysokou inflaci (v červnu byla v meziročním srovnání 7,6 procenta), tlačily na ECB, aby už konečně zpřísnila svoji politiku. Naopak Itálie, Řecko, ale také Portugalsko, Španělsko či Francie tlačily v protisměru. „Evropská centrální banka má úkol, kterému skoro není možné dostát,“ shrnula Matesová.
Ekonomka Jana Matesová o zvýšení základní úrokové sazby Evropskou centrální bankou (zdroj: ČT24)
Euro v reakci na rozhodnutí Evropské centrální banky dočasně posílilo. Zároveň se tím ale zvýšil tlak na oslabení koruny. Právě proti tomu Česká národní banka již několik měsíců intervenuje. Udržet kurz koruny už ji přišlo na 400 miliard korun.
„Slabší koruna by pomohla exportérům, ale byla by velký problém pro importéry, protože by zdražovala jejich provozy. A ti by posléze byli nuceni je promítnout do cen svých služeb a produktů, což by dále vedlo ke zvyšování inflace,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar.
Například ceny nafty a benzinu v posledním týdnu klesly, ale ne o tolik, o kolik mohly. „Ropa klesá, což je pozitivní zpráva pro motoristy i průmysl, ale přepočteme-li to na koruny, pokles v korunovém vyjádření byl podstatně menší. Ropa udělala pokles 4,3 procenta, v korunovém vyjádření je to pouze 2,8 procenta,“ řekl analytik ČAPPO Václav Loula.
„Kdyby koruna oslabovala více, než jsme už viděli v posledních měsících, tak by to znamenalo zdražení nákupu energií a to všech,“ řekla ekonomka Jana Matesová.
Vyjma obchodníků a centrálních bankéřů sledují kurzovní lístky i Češi, kteří plánují svou dovolenou v zahraničí. Slabší koruna by totiž prodražila také jejich cesty.