Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvedla svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.
„Na základě svého stávajícího hodnocení Rada guvernérů usuzuje, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli,“ uvedla banka v tiskové zprávě. Šéfka ECB Christine Lagardeová ale na následné tiskové konferenci sdělila, že další zvýšení úroků nevylučuje.„Nemůžeme říct, že jsme na vrcholu,“ prohlásila. Úroky podle ní budou muset po určitou dobu zůstat na úrovni, která brzdí hospodářskou aktivitu.
ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvedla na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.
Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si komerční banky u ECB mohou bezpečně uložit přebytečné peníze, je po nynějším zvýšení o čtvrt procentního bodu na rekordních čtyřech procentech.
Inflace stále zůstává příliš vysoká
Míra inflace v eurozóně se v srpnu nezměnila a zůstala na 5,3 procenta, uvedl nedávno v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Analytici přitom čekali další zmírnění tempa růstu, a to na 5,1 procenta. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 5,3 procenta z červencové hodnoty 5,5 procenta.
Loni se inflace v eurozóně poprvé od zavedení jednotné evropské měny dostala nad deset procent. Od té doby už výrazně klesla. I tak ale nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila ECB. Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě.
„Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ uvedla ECB ve čtvrteční tiskové zprávě.
Banka zhoršila prognózu. Cenová hladina bude vyšší, růst ekonomiky bude menší
Centrální banka ve čtvrtek také zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,6 procenta, zatímco dosud očekávala 5,4 procenta.
ECB zároveň nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta, v červnu odhadovala letošní růst na 0,9 procenta. V příštím roce nyní počítá s jednoprocentním růstem, v roce následujícím pak čeká zvýšení HDP o 1,5 procenta.
Lagardeová ve čtvrtek vyjádřila přesvědčení, že hospodářský útlum v eurozóně je pouze dočasný. „Hospodářské oživení, se kterým jsme počítali ve druhé polovině letošního roku, se oddálilo,“ uvedla. „Věříme, že růst nabere na tempu v příštím roce,“ domnívá se Lagardeová.
