Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.
Europoslanci mimo jiné vyzývají ke společnému zadávání veřejných zakázek v rámci EU, ke zjednodušení předpisů či k pobídkám pro přeshraniční integraci. Podle nich by se tak efektivněji využívaly výdaje na obranu a EU by byla konkurenceschopnější.
EP také vyzývá členské státy, aby při společném pořizování obranných produktů uplatňovaly přístup „nakupovat v Evropě“, což podle usnesení znamená nakupovat v EU, zemích Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) či na Ukrajině.
Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) označila usnesení EP za problematické, protože podle ní prosazuje federalizaci a otevírá zadní vrátka převodu výlučných národních pravomocí do rukou Bruselu. „Obranná spolupráce musí respektovat suverenitu členských států a jejich národní obrany a zahraniční politiky,“ uvedla Pokorná Jermanová. „Podporujeme bezpečnostní spolupráci mezi členskými státy tam, kde to posiluje bezpečnost Evropy, ale nesmí to být na úkor států,“ dodala.
Jednotný trh EU
Europoslanci ve své vizi silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany též zdůrazňují důležitost investic do výzkumu a vývoje či potřebu chránit hospodářskou soutěž. Podle nich je třeba se vyhnout nadměrným národním dotacím, které by mohly roztříštit jednotný trh a poškodit malé a střední podniky či menší státy EU.
Podle europoslance Jana Farského (STAN) Evropa není slabá, ale jen roztříštěná. „Pro (členské) státy byla a mnohdy ještě je důležitější podpora domácího průmyslu skrze výdaje na obranu než zajištění kolektivní bezpečnosti,“ poznamenal Farský, podle něhož EU není schopna zajistit svou obranyschopnost kvůli nedostatečné spolupráci.
„Investice do obrany jsou zároveň velkou příležitostí pro celou Evropu. Pokud budeme do obrany investovat chytře, posílíme tak evropské technologie, výzkum a vývoj, infrastrukturu,“ míní dále Farský. Podle něho tyto změny budou trvat dlouho. „Ale někde můžeme začít hned – vybudujme evropský West Point, založme evropskou DARPA,“ navrhl s odkazem na americkou vojenskou akademii a americkou vládní agenturu zaměřenou na vývoj technologií pro národní bezpečnost.
Europoslankyně z hnutí Přísaha Nikola Bartůšek k usnesení EP řekla, že problémem je i roztříštěnost evropského obranného průmyslu. „Stačí jeden konkrétní příklad, evropské armády dnes používají zhruba sedmnáct různých typů tanků, zatímco Spojené státy spoléhají prakticky na jeden hlavní typ – Abrams. To prodražuje výrobu, komplikuje údržbu i společné operace,“ řekla Bartůšek s tím, že větší spolupráci na evropském trhu v oblasti obrany podporuje.
„Zároveň ale musí platit, že z toho nebudou profitovat jen velké firmy z Německa nebo Francie. Český obranný průmysl má obrovské know-how a historickou zkušenost, a proto je důležité, aby z těchto změn těžily také české firmy,“ podotkla Bartůšek. V současné geopolitické situaci je také podle ní na čase opustit politiku Green Dealu. „EU na jedné straně mluví o masivních investicích do obrany, ale na druhé straně dál tlačí Green Deal. Obranný průmysl ale stojí na výrobě oceli a těžkém průmyslu. A ten prostě není ‚green‘,“ dodala.
