Sociální dávky strana 3 z 3

Rodiny s nárokem na navýšený rodičovský příspěvek už by ho měly dostávat. O změnu si v lednu požádala polovina těch, kteří dávku čerpají. Úřady práce dostaly v prvním měsíci roku téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. V některých případech se ale zájemci vyšší částky nedočkali. Mimo jiné kvůli chybám úřadů.

Ministerstvo práce zatím nesmí uzavřít smlouvu na nový informační systém pro vyplácení dávek, který by měl podle plánu začít fungovat od roku 2021. Musí také zrušit vyřazení vítěze této zakázky ze soutěže. Firmu DXC Technology z ní vyškrtlo kvůli nízké ceně. Vyplývá to z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které zveřejnil server Hlídač státu. Proti verdiktu je možné do 15 dnů podat rozklad.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje revizi sociálních dávek. Už nyní je podle šéfky resortu Jany Maláčové (ČSSD) jisté, že změn bude víc, než úřad původně předpokládal. Úpravy čekají oba příspěvky na bydlení, životní minimum, pěstounské dávky nebo pomoc v nezaměstnanosti. V různých formách podpory stát lidem vyplácí stovky miliard ročně.

Pokud vládní koalice přežije současný spor o ministra kultury, hned ji čeká další pře – o životní a existenční minimum, z nichž se vypočítávají sociální dávky. Hlavními protagonistkami sporu budou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Maláčová by chtěla, aby obě minima vzrostla od příštího roku alespoň o 11 procent. Schillerová s tím ale v rozpočtu nepočítá. Naopak chce seškrtat dávky pomoci v hmotné nouzi z 6,6 na 5,6 miliardy korun ročně.

Necelé čtyři týdny od chvíle, kdy vedení Ústí nad Labem prohlásilo celé město za bezdoplatkovou zónu, toto rozhodnutí míří k soudu. Podnět podala k ústeckému krajskému soudu opoziční zastupitelka Karolína Žákovská (PRO!Ústí). Vedení města s žalobou nesouhlasí, opatření mělo podle něj pomoci v boji proti obchodu s chudobou.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. Chystá novelu, která by znovu zvýšila podíl pevné části penze, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní si rozpočet nemůže dovolit víc než zhruba 700korunové navýšení. Vyšší částku ale před měsícem důchodcům slíbil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Jen půl roku po zavedení dlouhodobého ošetřovného už politici diskutují o jeho smyslu. Dávka měla zajistit peníze lidem, kteří se chtějí doma postarat o těžce nemocného příbuzného. Podmínky jsou ale nastavené tak, že ji dostane jen část žadatelů. Nedosáhnou na ni třeba rodiny onkologicky nemocných nebo umírajících lidí. Ministerstvo pravidla měnit nechce, část poslanců by ale byla pro.

Vládnímu hnutí ANO a sociální demokracii se ani na jednání koaliční rady nepodařilo najít shodu ve sporu o zvyšování životního minima a o státní dotování školních obědů. Podle místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka se otázka minima odložila, o obědech se bude dál jednat, ale peníze by měly téct jen k nízkopříjmovým rodinám, jak původně navrhovalo ANO.

I když Česku zřejmě nehrozí kvůli proplácení obědů a životnímu minimu pád vlády, neúspěch návrhů sociální demokracie v pondělním hlasování vzbudil nezastírané emoce. Zatímco ČSSD trvá na tom, že jde o nutná opatření, ANO si stěžuje, že s ní koaliční strana návrhy řádně neprodiskutovala. Opozice je pak přesvědčena, že jde pouze o přetahování vládních partají o to, kdo bude moci změny prohlásit za svoji zásluhu. O koaliční rozmíšce diskutovali zástupci politických stran v Událostech, komentářích.

Stát chce pomáhat samoživitelům, kteří nedostávají od bývalého partnera výživné na společné dítě. Ministerstvo práce a ministerstvo spravedlnosti připravují novelu, která počítá se dvěma variantami. Normu má vláda projednat v lednu s tím, že teď koalice ladí detaily a hledá lepší ze dvou řešení. Ročně by takováto pomoc státu měla vyjít na 700 milionů až jednu miliardu.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se hodlá v následujících týdnech zasadit o to, aby existenční a životní minimum vzrostly už od ledna příštího roku. Podle expertky ODS pro sociální oblast Lenky Kohoutové by ale vláda místo plošné valorizace obou minim měla podpořit rekvalifikace a pomoc státu lépe zacílit na ty nejpotřebnější. Řekly to v pořadu Události, komentáře.

Koalice se nedohodla na jedenáctiprocentním růstu životního a existenčního minima od příštího ledna, jak požadovala sociální demokracie. I přes rozpor s hnutím ANO odstartuje meziresortní připomínkové řízení a v polovině prosince má vláda o nařízení rozhodnout. Ministerstvo práce dokonce našlo finanční prostředky.

Senát chce rozšířit okruh lidí, kteří by třetinu až dvě třetiny příspěvku na živobytí nedostávali v poukázkách, ale znovu výhradně v penězích. Nově by do tohoto okruhu měly patřit osoby nejvíce postižené a lidi o ně pečující. Horní komora tak ve čtvrtek upravila novelu o hmotné nouzi, kterou se bude muset zabývat sněmovna.

Už 75 rodinám z takzvaných bezdoplatkových zón úřady nevydaly doplatek na bydlení. Nejčastěji tuto dávku nedostali obyvatelé Mostu. Vyplývá to ze statistiky, kterou České televizi poskytl Úřad práce České republiky. V Mostě se bezdoplatkové zóny navíc brzy rozšíří a bude do nich spadat až 75 procent bytů. Dávky na bydlení omezilo už na 30 českých měst.

Po letech by se mohlo v Česku zvýšit životní a existenční minimum. V rozhovoru pro ČT to připustila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by tím stát pomohl hlavně nejchudším seniorům, lidem na rodičovské nebo handicapovaným. Dávky pomoci v hmotné nouzi pobírá téměř 85 tisíc lidí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stáhne návrh dosavadní ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) na snížení příspěvků na bydlení. Řekl to její nástupce Petr Krčál (ČSSD), podle kterého je návrh příliš tvrdý. Navíc si myslí, že by se na dávky nemělo sahat, dokud nebude zákon o sociálním bydlení. Ministr věří, že se jej tentokrát již podaří prosadit. Ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál byl hostem Interview ČT24.

Ministerstvo práce zmírnilo své návrhy na citelné snížení dávek na bydlení početným rodinám a obyvatelům ubytoven. Dál ale počítá s menšími částkami a zmenšením okruhu lidí, kteří by měli mít na pomoc nárok. Vedení resortu s novelami, které vyvolaly kritiku odborníků, radnic, krajů, odborů i některých politiků, dál počítá. Návrh teď posuzuje legislativní rada vlády.

O placenou otcovskou dovolenou je zájem, za první tři měsíce ji využilo přes 9000 otců. Stát jim na náhradách do konce dubna, ze kdy jsou poslední údaje, vyplatil celkem 46 milionů korun. České televizi to sdělila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.

O otcovskou dovolenou požádalo zhruba za měsíc jejího fungování více než dva tisíce otců. Stát jim vyplatil více než dva miliony korun. Zda je to očekávaný výsledek, nechce zatím ministerstvo práce a sociálních věcí říct, hodnotit bude až po půl roce nebo roce. Očekává však, že zájem ještě stoupne.

Z Kladna se - alespoň podle kritiků - stalo „ghetto“. Vedení města využilo novou zákonem danou možnost vyhlásit ve městech oblasti, kde se nevyplácejí doplatky na bydlení nově přišedším lidem – a v Kladně zahrnula tato oblast celé území města. Podle odpůrců uvedeného kroku tím fakticky vyhlásili město sociálně vyloučenou lokalitou. Ostatně i zákon, díky kterému lze sociálně vyloučené lokality bez doplatků na bydlení vyhlásit, čelí silné kritice – z řad neziskových organizací, ale i od senátorů. Obávají se, že se problémy související s obchodem s chudobou nezmenší, ale naopak zhorší.

Systém zajišťující výplaty sociálních dávek a další informační systémy spadající pod ministerstvo práce a sociálních věcí mají zpoždění. Ministerstvo za to ostře kritizovali poslanci z výboru pro sociální politiku. Nové systémy měly fungovat od letošního ledna, nyní již ministerstvo připouští, že nebudou ani v příštím roce. Podle poslanců z výboru se tím systém výrazně prodraží a navíc nebude dostatečně otestovaný.

V Česku se od 1. února znovu zavádí veřejná služba. Měli by na ni chodit lidé, kteří jsou déle než půl roku bez práce a pobírají dávky v nouzi, aby se jim příspěvek na živobytí nesnížil. Pokud pak odpracují přes 30 hodin měsíčně, přivydělají si 605 korun. Opatření, které má podle autorů novely motivovat k práci, by se prvních lidí mělo dotknout až v srpnu – tedy poté, co budou půl roku bez práce na dávkách. Povinnou veřejnou službu před několika lety zrušil Ústavní soud, dobrovolná služba dál existovala.

Senát schválil novelu zákona o hmotné nouzi, která zpřísňuje systém výplaty dávek. Po půl roce v evidenci Úřadu práce a bez zaměstnání člověk začne místo životního minima dostávat jenom existenční. Aby se příspěvek nesnížil, musí nezaměstnaný odpracovat alespoň dvacet hodin bez nároku na mzdu. Zákon kritizuje ČSSD a některé nevládní organizace.