Sociální dávky strana 3 z 5

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

Hnutí ANO dokončuje další podání k Ústavnímu soudu kvůli zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Opozice se na strážce ústavnosti obrátila už na jaře kvůli zkrácení červnové mimořádné valorizace penzí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že pokud soud oběma podnětům vyhoví, bude to znamenat pád vlády. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by Ústavní soud obě novely zrušil. Zároveň uvedl, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října.

Česká pošta zrušila v rámci úspor tři sta svých poboček. Vláda zároveň schválila její transformační plán, který má pomoci státnímu podniku dostat se z letitých ztrát. V něm se například počítá s vyčleněním Balíkovny či s tím, že pobočky budou vyřizovat některé sociální dávky.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v úterý odvolal generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona. Dlouhodobě byl nespokojen s jeho řízením úřadu. Na post resort vypíše výběrové řízení. Do té doby instituci dočasně povede šéf sekce informačních technologií Karel Trpkoš. Ve středu o tom informovalo tiskové oddělení ministerstva.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Pokračují problémy s vyplácením dávek. Úředníci nestíhají, protože žádostí o finanční pomoc kvůli ekonomické krizi výrazně přibylo. Vedení úřadu práce slibuje nápravu s pomocí přijímání posil. Lidé teď čekají i několik měsíců na peníze, bez kterých se neobejdou. Nejhorší je situace v Praze.

Životní minimum se od ledna zvýší. Pro člověka, který žije sám, se zvedne ze 4620 na 4860 korun. Vzroste tak o 5,2 procenta. Stejně se upraví i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Upraví se také existenční minimum z 2980 na 3130 korun. Nařízení ve středu schválila vláda.

I když se problémy konkrétních lidí, které nastaly kvůli činnosti – nebo nečinnosti – státu, daří vyřešit, vyplácení sociálních dávek se stále zpožďuje. Ze samoživitelek, které se svým platem nevyjdou a potřebují pomoc i od státu, se pro majitele bytů stává riziková skupina. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že dělá maximum pro to, aby Úřad práce fungoval lépe, a pokud potíže trvají, odkazuje na jeho generálního ředitele Viktora Najmana. Naopak odbory Úřadu práce tvrdí, že je vše na ministerstvu. Problémům se sociálními dávkami se pro 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Německý Spolkový sněm v pátek schválil rozsáhlou reformu sociální podpory v nezaměstnanosti. Poslanci ji původně odsouhlasili již před dvěma týdny, následně ji ale odmítla Spolková rada zastupující německé regiony, proto nyní posuzovali kompromisní úpravu. Ta lidem bez práce stejně jako původní návrh poskytne od ledna více peněz, podmínky pro jejich výplatu ale budou na žádost opozičních konzervativců přísnější. O reformě v pátek hlasovala také Spolková rada, která ji podle očekávání rovněž odsouhlasila.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Mimořádnou daní stát vybere jen třetinu toho, co plánoval, varovala v pořadu Otázky Václava Moravce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě Danuše Nerudová a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale do rozpočtu díky mimořádné dani přiteče sedmdesát až sto miliard korun. V pořadu také prohlásil, že životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent.

Od nového roku by se výdělky učňů a studentů z brigád nebo praxí neměly započítávat do celkových příjmů rodiny. Sociálně slabší domácnosti totiž kvůli tomu přicházejí o některé dávky. Pomoci jim má novela zákona.

Životní a existenční minimum se od ledna zvýší. Dohodla se na tom vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti, oznámil na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Některým onkologickým pacientům, nemocným s roztroušenou sklerózou nebo lidem po transplantaci klesají invalidní důchody a přicházejí i o příspěvky na pomůcky. Podle odborných center se to týká těch, kdo se přizpůsobili svému zdravotnímu stavu a pracují. Správa sociálního zabezpečení postup zdůvodňuje pokroky v medicíně.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

Někteří z uprchlíků, kteří zůstávají v problematických podmínkách na pražském hlavním nádraží, ale i na některých dalších místech, si podle pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) přijeli do Česka pro pětitisícovou dávku, a když ji dostanou, vracejí se zpět. Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je možné, že některé z těchto lidí do Česka někdo organizovaně vylákal. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ovšem upozornil, že lidé, kteří zatím zůstávají na hlavním nádraží, představují jen půl procenta celkového počtu běženců v metropoli, žádá od vlády, aby co nejrychleji připravila celkové řešení uprchlické krize. Hřib, Kupka a Netolický diskutovali v Událostech, komentářích.

Česká školní inspekce v nové analýze dospěla k názoru, že dlouhotrvající problémy českého školství zůstaly, v některých regionech se dokonce prohloubily. Tuzemské vzdělávání tedy nadále trápí nedostatek kvalifikovaných učitelů, pedagogové učící předměty, na které nemají příslušnou aprobaci nebo horší výsledky žáků v regionech s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů. Menší úspěch i nadále zažívají děti především v části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Žádosti o humanitární dávky od uprchlíků z Ukrajiny by úřady práce měly do dvou měsíců podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vyřizovat jen elektronicky. Pomoci má možnost získání mobilního klíče prostřednictvím poboček České pošty a kontaktních bodů CzechPoint. Čtyři pracoviště fungují od středy v Pražské tržnici v Holešovicích. Mobilní klíč si tam zatím zřídilo přes tři sta lidí. V nejbližších dnech by se měla aktivita rozšířit po celém Česku. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během své návštěvy v Německu apeloval na to, aby vznikl jednotný evropský registrační systém pro uprchlíky.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.