Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.
Francouzská Ústavní rada odmítla velkou část nového imigračního zákona
Francouzská Ústavní rada zrušila část imigračního zákona (zdroj: ČT24)
Zákon má mimo jiné zpřísnit podmínky pro udělování občanství, usnadnit deportace cizinců a pro nepracující přistěhovalce ze zemí mimo Evropskou unii výrazně přitvrdit podmínky pro čerpání sociálních dávek.
Ústavní rada ale ve čtvrtek rozhodla, že 32 z 86 článků zákona odporuje francouzské ústavě, a zrušila je. Mezi zamítnutými opatřeními byly i ty, které by migrantům ztěžovaly možnost dostat do Francie rodinu a omezovaly jejich přístup k sociálním dávkám.
Podle zpravodaje ČT ve Francii je tak masivní zásah do podoby zákona překvapivý. „Čekalo se, že Ústavní rada označí za protiústavní některé části, které dostala do textu zejména krajní pravice. Ale nečekalo se, že odstranění se bude týkat takového počtu článků. Je to víc než třetina a nyní ten zákon vypadá podstatně jinak, než když ho schválila komise složená ze zástupců Národního shromáždění a Senátu,“ uvedl Šmíd.
Zpravodaj ČT Jan Šmíd o rozhodnutí francouzské Ústavní rady (zdroj: ČT24)
Ve Francii, která má 67 milionů obyvatel, žije legálně asi 5,1 milionu cizinců. V zemi je navíc zhruba půl milionu uprchlíků a úřady odhadují, že dalších 600 tisíc až 700 tisíc lidí pobývá ve Francii nelegálně.
Francie se dlouho prezentovala jako země s velice štědrým sociálním systémem, do kterého se mohli zapojit i zahraniční občané a žádat o podporu na nájemné nebo péči o děti. Nyní však krajní pravice a v poslední době také konzervativci prosazují, že tyto výhody by měly být vyhrazené pouze Francouzům.
Členové vlády rozhodnutí Ústavní rady přivítali. „Ještě nikdy žádný návrh zákona neobsahoval více opatření k vyhoštění delikventů nebo nezaváděl přísnější požadavky na integraci cizinců,“ řekl ministr vnitra Gérald Darmanin.
S nelibostí přijal rozhodnutí Ústavní rady předseda Národního sdružení Jordan Bardella, který řekl, že o imigračním zákonu by měli rozhodnout Francouzi v referendu.
„Krajní pravice označila rozhodnutí Ústavní rady za téměř skandální, podle ní do určité míry dělá politiku. Výsledkem je, že debaty (o reformě), které se v zemi vedly více než rok a předcházely ostré debatě v parlamentu, byly v podstatě zbytečné. Ten zákon je úplně jiný, než jaký byl přijat,“ dodal Šmíd.
Demonstrace v Paříži
Aktivisté, kteří míní, že zákon je v rozporu s francouzskými hodnotami, ve čtvrtek protestovali před budovou Ústavní rady naproti muzeu Louvre v centru Paříže. Plánovány byly i další protesty a pařížská policie nasadila zvláštní bezpečnostní opatření.
Demonstranti obvinili vládu, že ustupuje tlaku krajně pravicového Národního sdružení (RN), aby zákon prosadila v parlamentu. V neděli protestovalo po celé Francii asi 75 tisíc lidí, kteří Macrona vyzývali, aby normu nepodepisoval.
Spor se odehrává uprostřed napětí v celé Evropě v souvislosti s migrací a v době, kdy před červnovými volbami do Evropského parlamentu roste popularita protiimigračních krajně pravicových stran. Macron se od svého nástupu k moci stále více posouvá doprava, zejména v otázkách bezpečnosti a přistěhovalectví, poznamenala agentura AP.