Životní a existenční minimum se od ledna zvýší. Dohodla se na tom vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti, oznámil na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší, zvednou se i přídavky na děti, oznámil Jurečka
Ministr Jurečka k výpočtům sociálních dávek (zdroj: ČT24)
„Zvýšení existenčního minima je poměrně jasně ohraničená a adresná pomoc,“ poznamenal Jurečka s tím, že se zároveň rozšiřuje množina žadatelů, kteří mohou této výhody využít. „Je to velká zpráva i pro velkou část lidí, kteří potřebují pomoci s náklady na výchovu dětí, energiemi či potravinami,“ dodal.
Přesnou částku zatím Jurečka neřekl. „Předpokládáme, že od posledního zvýšení vezmeme údaje od Českého statistického úřadu o růstu inflace a na základě tohoto bychom upravovali životní a existenční minimum,“ podotkl s tím, že půjde o částku nad pět procent.
Kvůli inflaci minimum vzrostlo naposledy od července. Nyní pro samotného dospělého činí 4620 korun. Pro dospělé v rodině a děti je částka nižší. Zvýšení minimální částky pro život a přídavků doporučuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jurečka v minulých týdnech několikrát zopakoval, že vláda je připravena při pokračujícím zdražování částku navýšit.
Vláda rovněž rozhodla o zvýšení přídavků na dítě, který má podle Jurečky pomoci hlavně samoživitelům a rodinám s více dětmi. Příspěvky by se měly od ledna na doporučení NERV zvýšit o třicet procent. Podle expertů dávka dobře cílí na domácnosti s nižším příjmem.
„Pracující rodiny by pak měly dál pobírat dávku o 500 korun vyšší,“ upřesnil ministr. Podle mluvčí ministerstva Evy Davidové dosahuje nyní průměrná vyplácená dávka 1100 korun, po navýšení by měla podle propočtů činit 1320 korun. Základní přídavek by tak od ledna činil 820, 1000 a 1150 korun.
Změny ve valorizaci penzí
Od ledna se také mění valorizace důchodů, a to kvůli vysoké inflaci. Úpravy by se měly dotknout solidární základní části důchodu, která je pro všechny stejná. „Kromě 825 korun v průměru bude rovněž zvýšena základní výměra důchodová, která bude zhruba na úrovni 140 korun, což odpovídá tomu, co jasně říká zákon, že to má odpovídat deseti procentům průměrné mzdy,“ řekl Jurečka. Dodal, že není možné jednoduše změnit valorizační schéma u důchodů, je potřeba změna zákona a k této změně chce vláda přistoupit v roce 2023.
„Dostali jsme se do specifické situace. Když před lety zákonodárci dávali do zákona valorizační mechanismus, tak si nikdo nemodeloval situaci, že by mohla být inflace deset, patnáct či sedmnáct procent. Bavili se tehdy o inflaci dvě procenta. Musíme reagovat na situaci lidí, kteří mají nižší důchody,“ vysvětlil Jurečka.
Ministr řekl, že o nastavení valorizace budou jednat experti resortů, NERV i koalice a pak vláda. „V tento okamžik nejsem schopen říct konkrétní parametry. Je možné zvýšit základní výměru. Je možné se bavit o její valorizaci v průběhu roku. To jsou možné scénáře,“ nastínil.
Zásluhový díl posílí od ledna ještě bonus 500 korun za vychované dítě. Podle Jurečky pomůže hlavně ženám a státní kasu bude stát necelých dvacet miliard korun. Dle jeho slov byl tento návrh představen tento týden při projednávání státního rozpočtu a vláda s těmito prostředky počítá.
ANO navrhuje zvýšit o jedenáct procent
Opoziční ANO navrhuje podle svého poslance a stínového ministra práce Aleše Juchelky, aby základní díl odpovídal místo deseti jedenácti procentům průměrné mzdy. Podíl solidárního dílu na důchodu by tak byl větší, zmenšila by se zásluhová část. Proti jejímu oslabování se už dřív postavil Ústavní soud.
NERV doporučuje při mimořádné valorizaci kvůli inflaci stanovit minimální částku, o kterou se penze zvednou. Pomohlo by to lidem s podprůměrným důchodem. Inflace by se také mohla promítat do solidární složky, nejen do zásluhové. Posílit by se měla i motivace lidí k práci v penzi, a to třeba citelnějším navýšením důchodů a snížením odvodů.
Národní rozpočtová rada s poskytováním pomoci v krizové situaci souhlasí. Podle ní by ale opatření měla být jednorázová či dočasná, ne trvalá. Dlouhodobé kroky by kabinet neměl kvůli rychlému zadlužování provádět bez zajištění dodatečných a dostatečných zdrojů na pokrytí nových výdajů.