Životní a existenční minimum se od ledna zvýší, zvednou se i přídavky na děti, oznámil Jurečka

Nahrávám video
Ministr Jurečka k výpočtům sociálních dávek
Zdroj: ČT24

Životní a existenční minimum se od ledna zvýší. Dohodla se na tom vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti, oznámil na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Zvýšení existenčního minima je poměrně jasně ohraničená a adresná pomoc,“ poznamenal Jurečka s tím, že se zároveň rozšiřuje množina žadatelů, kteří mohou této výhody využít. „Je to velká zpráva i pro velkou část lidí, kteří potřebují pomoci s náklady na výchovu dětí, energiemi či potravinami,“ dodal.

Přesnou částku zatím Jurečka neřekl. „Předpokládáme, že od posledního zvýšení vezmeme údaje od Českého statistického úřadu o růstu inflace a na základě tohoto bychom upravovali životní a existenční minimum,“ podotkl s tím, že půjde o částku nad pět procent.

Kvůli inflaci minimum vzrostlo naposledy od července. Nyní pro samotného dospělého činí 4620 korun. Pro dospělé v rodině a děti je částka nižší. Zvýšení minimální částky pro život a přídavků doporučuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jurečka v minulých týdnech několikrát zopakoval, že vláda je připravena při pokračujícím zdražování částku navýšit. 

Vláda rovněž rozhodla o zvýšení přídavků na dítě, který má podle Jurečky pomoci hlavně samoživitelům a rodinám s více dětmi. Příspěvky by se měly od ledna na doporučení NERV zvýšit o třicet procent. Podle expertů dávka dobře cílí na domácnosti s nižším příjmem.

„Pracující rodiny by pak měly dál pobírat dávku o 500 korun vyšší,“ upřesnil ministr. Podle mluvčí ministerstva Evy Davidové dosahuje nyní průměrná vyplácená dávka 1100 korun, po navýšení by měla podle propočtů činit 1320 korun. Základní přídavek by tak od ledna činil 820, 1000 a 1150 korun.

Změny ve valorizaci penzí

Od ledna se také mění valorizace důchodů, a to kvůli vysoké inflaci. Úpravy by se měly dotknout solidární základní části důchodu, která je pro všechny stejná. „Kromě 825 korun v průměru bude rovněž zvýšena základní výměra důchodová, která bude zhruba na úrovni 140 korun, což odpovídá tomu, co jasně říká zákon, že to má odpovídat deseti procentům průměrné mzdy,“ řekl Jurečka. Dodal, že není možné jednoduše změnit valorizační schéma u důchodů, je potřeba změna zákona a k této změně chce vláda přistoupit v roce 2023.

„Dostali jsme se do specifické situace. Když před lety zákonodárci dávali do zákona valorizační mechanismus, tak si nikdo nemodeloval situaci, že by mohla být inflace deset, patnáct či sedmnáct procent. Bavili se tehdy o inflaci dvě procenta. Musíme reagovat na situaci lidí, kteří mají nižší důchody,“ vysvětlil Jurečka.

Ministr řekl, že o nastavení valorizace budou jednat experti resortů, NERV i koalice a pak vláda. „V tento okamžik nejsem schopen říct konkrétní parametry. Je možné zvýšit základní výměru. Je možné se bavit o její valorizaci v průběhu roku. To jsou možné scénáře,“ nastínil.

Zásluhový díl posílí od ledna ještě bonus 500 korun za vychované dítě. Podle Jurečky pomůže hlavně ženám a státní kasu bude stát necelých dvacet miliard korun. Dle jeho slov byl tento návrh představen tento týden při projednávání státního rozpočtu a vláda s těmito prostředky počítá.

ANO navrhuje zvýšit o jedenáct procent

Opoziční ANO navrhuje podle svého poslance a stínového ministra práce Aleše Juchelky, aby základní díl odpovídal místo deseti jedenácti procentům průměrné mzdy. Podíl solidárního dílu na důchodu by tak byl větší, zmenšila by se zásluhová část. Proti jejímu oslabování se už dřív postavil Ústavní soud.

NERV doporučuje při mimořádné valorizaci kvůli inflaci stanovit minimální částku, o kterou se penze zvednou. Pomohlo by to lidem s podprůměrným důchodem. Inflace by se také mohla promítat do solidární složky, nejen do zásluhové. Posílit by se měla i motivace lidí k práci v penzi, a to třeba citelnějším navýšením důchodů a snížením odvodů.

Národní rozpočtová rada s poskytováním pomoci v krizové situaci souhlasí. Podle ní by ale opatření měla být jednorázová či dočasná, ne trvalá. Dlouhodobé kroky by kabinet neměl kvůli rychlému zadlužování provádět bez zajištění dodatečných a dostatečných zdrojů na pokrytí nových výdajů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...