Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o dva tisíce až 4500 korun. Nejvíc vzrostou samostatně žijícím lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení ve středu schválila vláda. Kabinet měl rovněž projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že tento bod bude vláda projednávat až v pondělí 26. září. Pro příští rok připouští vyšší schodek než nyní navrhovaných 270 miliard korun, zejména v souvislosti s vysokými cenami energií.
Vláda schválila zvýšení příspěvků na bydlení. Začne platit od října
Brífink po jednání vlády z 21. září (zdroj: ČT24)
„Příspěvky budou odpovídat skutečným nákladům na bydlení, které lidé mají,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že nařízení míří především na ohrožené skupiny občanů, jako jsou senioři či matky samoživitelky, ale míří i na větší rodiny. „Až sedmdesát procent žadatelů dostává tento příspěvek v plné výši a teď se posouváme ještě dále,“ dodal Fiala.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dodal, že jde o adresnou a cílenou pomoc, která bude pokračovat i v příštím roce. „Zvýšení znamená v praxi to, že lidé, kterým nestačí na pokrytí třicet procent příjmů, v Praze 35 procent, mají nárok na podporu formou příspěvku na bydlení. Stát jim v rámci tohoto příspěvku hradí vícenáklady na elektřinu, plyn, vodu, nájemné až do výše normativu dané domácnosti – podle členů domácnosti a podle velikosti města,“ vysvětlil Jurečka.
Dodal, že při stanovení normativů na příští rok se zohlední nejen předpokládaný růst cen, ale vyhodnotí se i nynější zastropování. Od ledna by se ve stanovených nákladech mělo víc odlišit nájemné a platby za energie. Už dřív řekl, že by se v dávce měla víc odrážet i poloha bydliště a místní situace. Setřel by se tak například rozdíl mezi okrajovou čtvrtí města a přilehlou samostatnou obcí se stejnými podmínkami. Využívat by se měly cenové mapy.
Normativní náklady neboli strop pro výpočet dávek v nájmu se teď pohybují podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště od 6746 korun pro samotného člověka v malém městě do 22 495 korun pro domácnost se čtyřmi a více členy v Praze. Ve vlastním či družstevním bydlení činí částka 6232 až 14 368 korun podle počtu členů domácnosti, velikost bydliště nehraje roli.
Částka se zvedne až o 4500 korun
Podle nařízení se samotným lidem a dvojicím v nájmu částka kvůli růstu cen energií zvedne od října do konce roku o 4500 korun, ve vlastním a družstevním bytě pak o 2500 korun. Tříčlenným a početnějším domácnostem se strop v nájmu posune o 2500 korun nahoru, ve vlastním a družstevním bytě o dva tisíce korun. Pro samotného člověka v nájmu v malém městě se tak celkový normativ zvedá zhruba o 68 procent, v Praze o 44 procent. Nejméně by se upravil početným rodinám v hlavním městě v nájmu, a to o 11 procent. Činit má téměř 25 tisíc korun.
Ministerstvo v podkladech k nařízení uvedlo, že víc než normativní částku vydává za bydlení teď asi pětina příjemců z početných domácností. U jednočlenných a dvoučlenných domácností normativ dávku stropuje a podporu omezuje asi polovině příjemců. To kritizovali experti na sociální politiku i někteří politici. Uváděli, že jsou normativní stropy nízké a neodpovídají realitě.
Daniel Hůle, vedoucí programu dluhového poradenství Člověka v tísni, vládní rozhodnutí považuje za jednu z nejzásadnějších pomocí. „Ceny se utrhly úplně ze řetězu a stávající normativní náklady zdaleka nedostačovaly. Hlavně u jednočlenných a dvoučlenných domácností,“ uvedl.
Události: Vláda schválila zvýšení příspěvků na bydlení (zdroj: ČT24)
Do nákladů na bydlení se započítává buď nájemné, nebo u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady dle počtu osob. Dále pak výdaje za plyn, elektřinu nebo třeba i provoz výtahu či úklid společných prostor v domě.
Jako modelový příklad lze uvést domácnost dvou seniorů žijících v nájemním bytě v Praze, jejichž společné příjmy dosahují osmadvaceti tisíc a celkové skutečné výdaje na bydlení kolem devatenácti a půl tisíce.
V současnosti jsou normativní náklady pro situaci takové domácnosti stanovené na 13 629, nově se však částka zvýší o čtyři a půl tisíce – v tomto modelovém případě tak na 18 129 korun.
Tím, že jsou tyto normativy stále nižší než skutečné náklady, příspěvek na bydlení se bude dále vypočítávat z nich. Samotná výše příspěvku pak odpovídá rozdílu mezi normativními náklady a příjmy vynásobenými pro Prahu pětatřiceti procenty. Rodina má nyní nárok na 3 829 korun, od října by ti samí lidé měli dostat 8 329 korun.
Modelová domácnost
Resort odhaduje, že by na zvýšení příspěvků na bydlení po úpravě normativů bylo potřeba do konce roku asi 400 milionů korun. Na navýšení dávek nynějším příjemcům by z toho bylo asi 335 milionů. Pokud by se ale počet těch, kdo dávku pobírají, zvedl o 30 procent, stálo by to 585 milionů navíc.