Sociální dávky strana 2 z 3

Někteří z uprchlíků, kteří zůstávají v problematických podmínkách na pražském hlavním nádraží, ale i na některých dalších místech, si podle pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) přijeli do Česka pro pětitisícovou dávku, a když ji dostanou, vracejí se zpět. Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je možné, že některé z těchto lidí do Česka někdo organizovaně vylákal. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ovšem upozornil, že lidé, kteří zatím zůstávají na hlavním nádraží, představují jen půl procenta celkového počtu běženců v metropoli, žádá od vlády, aby co nejrychleji připravila celkové řešení uprchlické krize. Hřib, Kupka a Netolický diskutovali v Událostech, komentářích.

Česká školní inspekce v nové analýze dospěla k názoru, že dlouhotrvající problémy českého školství zůstaly, v některých regionech se dokonce prohloubily. Tuzemské vzdělávání tedy nadále trápí nedostatek kvalifikovaných učitelů, pedagogové učící předměty, na které nemají příslušnou aprobaci nebo horší výsledky žáků v regionech s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů. Menší úspěch i nadále zažívají děti především v části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Žádosti o humanitární dávky od uprchlíků z Ukrajiny by úřady práce měly do dvou měsíců podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vyřizovat jen elektronicky. Pomoci má možnost získání mobilního klíče prostřednictvím poboček České pošty a kontaktních bodů CzechPoint. Čtyři pracoviště fungují od středy v Pražské tržnici v Holešovicích. Mobilní klíč si tam zatím zřídilo přes tři sta lidí. V nejbližších dnech by se měla aktivita rozšířit po celém Česku. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během své návštěvy v Německu apeloval na to, aby vznikl jednotný evropský registrační systém pro uprchlíky.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Šéf oddělení bezpečnosti informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Macek má jít na pět let do vězení. V úterý tak rozhodl pražský městský soud, podle kterého se dopustil pomoci k pletichám při zadání veřejné zakázky a přípravy zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s tendrem na systém pro výplatu sociálních dávek. Verdikt není pravomocný. Macek v pondělí soudu řekl, že se necítí vinen.

Dalšími tématy úterní předvolební debaty s lídry za Liberecký kraj byly sociální dávky, dostupnost bydlení nebo udržitelnost veřejných financí. Debaty se zúčastnili Petr Beitl (SPOLU), Jan Farský (PirátiSTAN), Josef Jadrný (ČSSD), Jan Koros (KSČM), Jana Pastuchová (ANO), Jaroslava Pauchová (PŘÍSAHA) a Radovan Vích (SPD).

Horní parlamentní komora podpořila novelu, podle které lidé nebudou muset dokládat za nynější čtvrtletí příjmy kvůli sociálním dávkám. Změny nebudou mít dopady na státní rozpočet, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident. Senátoři měli na programu březnové schůze také zahrádkářský zákon, který podle dohody odmítnuli a vrátili zpátky do sněmovny.

O vládním návrhu, který má posílit pravomoci České národní banky  nad regulací hypoték, poslanci ve středu nerozhodli. Měli ho schvalovat ve třetím čtení, rozpravu ale prodlužovala kritika některých poslanců. Sněmovna naopak dala šanci navrhovanému odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, kde předpokládá jednorázovou částku ve výši 300 tisíc korun. Při posuzování vládní strategie  očkování se rozhořel spor kvůli ruské vakcíně Sputnik V. Komunisté vyčítali ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), že ji odmítá posoudit bez evropského schválení.

Horní parlamentní komora odsouhlasila, že se ošetřovné nebude nyní započítávat do příjmu kvůli dávkám. Dále také sladila novely, které mají regulovat reklamu na léčivé přípravky a umožnit vydávat poukazy na zdravotnické prostředky i elektronicky. Senát schválil i to, že pojišťovny budou hasičům hradit náklady za širší okruh jejich zásahů. Evropská unie by také podle senátorů měla prosadit další sankce vůči Rusku kvůli zadržení Alexeje Navalného a reakci na víkendové demonstrace.

Sněmovna schválila úpravu, podle které by mohl být poměr učitelských platů k průměrné mzdě stanoven zákonem na 130 procent průměrné mzdy. Poslanci odsouhlasili také několik novel. Podnikatelé v úpadku tak budou zřejmě moci čerpat takzvaný kompenzační bonus 500 korun denně, a to zpětně. Ošetřovné by se zase nemělo dočasně počítat do příjmu při posuzování nároku na dávky, aby o ně lidé nepřišli. Souhlasili i s novelou o soudech a soudcích.

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Rodiny s nárokem na navýšený rodičovský příspěvek už by ho měly dostávat. O změnu si v lednu požádala polovina těch, kteří dávku čerpají. Úřady práce dostaly v prvním měsíci roku téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. V některých případech se ale zájemci vyšší částky nedočkali. Mimo jiné kvůli chybám úřadů.

Ministerstvo práce zatím nesmí uzavřít smlouvu na nový informační systém pro vyplácení dávek, který by měl podle plánu začít fungovat od roku 2021. Musí také zrušit vyřazení vítěze této zakázky ze soutěže. Firmu DXC Technology z ní vyškrtlo kvůli nízké ceně. Vyplývá to z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které zveřejnil server Hlídač státu. Proti verdiktu je možné do 15 dnů podat rozklad.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje revizi sociálních dávek. Už nyní je podle šéfky resortu Jany Maláčové (ČSSD) jisté, že změn bude víc, než úřad původně předpokládal. Úpravy čekají oba příspěvky na bydlení, životní minimum, pěstounské dávky nebo pomoc v nezaměstnanosti. V různých formách podpory stát lidem vyplácí stovky miliard ročně.

Pokud vládní koalice přežije současný spor o ministra kultury, hned ji čeká další pře – o životní a existenční minimum, z nichž se vypočítávají sociální dávky. Hlavními protagonistkami sporu budou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Maláčová by chtěla, aby obě minima vzrostla od příštího roku alespoň o 11 procent. Schillerová s tím ale v rozpočtu nepočítá. Naopak chce seškrtat dávky pomoci v hmotné nouzi z 6,6 na 5,6 miliardy korun ročně.

Necelé čtyři týdny od chvíle, kdy vedení Ústí nad Labem prohlásilo celé město za bezdoplatkovou zónu, toto rozhodnutí míří k soudu. Podnět podala k ústeckému krajskému soudu opoziční zastupitelka Karolína Žákovská (PRO!Ústí). Vedení města s žalobou nesouhlasí, opatření mělo podle něj pomoci v boji proti obchodu s chudobou.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. Chystá novelu, která by znovu zvýšila podíl pevné části penze, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní si rozpočet nemůže dovolit víc než zhruba 700korunové navýšení. Vyšší částku ale před měsícem důchodcům slíbil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Jen půl roku po zavedení dlouhodobého ošetřovného už politici diskutují o jeho smyslu. Dávka měla zajistit peníze lidem, kteří se chtějí doma postarat o těžce nemocného příbuzného. Podmínky jsou ale nastavené tak, že ji dostane jen část žadatelů. Nedosáhnou na ni třeba rodiny onkologicky nemocných nebo umírajících lidí. Ministerstvo pravidla měnit nechce, část poslanců by ale byla pro.

Vládnímu hnutí ANO a sociální demokracii se ani na jednání koaliční rady nepodařilo najít shodu ve sporu o zvyšování životního minima a o státní dotování školních obědů. Podle místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka se otázka minima odložila, o obědech se bude dál jednat, ale peníze by měly téct jen k nízkopříjmovým rodinám, jak původně navrhovalo ANO.

I když Česku zřejmě nehrozí kvůli proplácení obědů a životnímu minimu pád vlády, neúspěch návrhů sociální demokracie v pondělním hlasování vzbudil nezastírané emoce. Zatímco ČSSD trvá na tom, že jde o nutná opatření, ANO si stěžuje, že s ní koaliční strana návrhy řádně neprodiskutovala. Opozice je pak přesvědčena, že jde pouze o přetahování vládních partají o to, kdo bude moci změny prohlásit za svoji zásluhu. O koaliční rozmíšce diskutovali zástupci politických stran v Událostech, komentářích.

Stát chce pomáhat samoživitelům, kteří nedostávají od bývalého partnera výživné na společné dítě. Ministerstvo práce a ministerstvo spravedlnosti připravují novelu, která počítá se dvěma variantami. Normu má vláda projednat v lednu s tím, že teď koalice ladí detaily a hledá lepší ze dvou řešení. Ročně by takováto pomoc státu měla vyjít na 700 milionů až jednu miliardu.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se hodlá v následujících týdnech zasadit o to, aby existenční a životní minimum vzrostly už od ledna příštího roku. Podle expertky ODS pro sociální oblast Lenky Kohoutové by ale vláda místo plošné valorizace obou minim měla podpořit rekvalifikace a pomoc státu lépe zacílit na ty nejpotřebnější. Řekly to v pořadu Události, komentáře.

Koalice se nedohodla na jedenáctiprocentním růstu životního a existenčního minima od příštího ledna, jak požadovala sociální demokracie. I přes rozpor s hnutím ANO odstartuje meziresortní připomínkové řízení a v polovině prosince má vláda o nařízení rozhodnout. Ministerstvo práce dokonce našlo finanční prostředky.

Senát chce rozšířit okruh lidí, kteří by třetinu až dvě třetiny příspěvku na živobytí nedostávali v poukázkách, ale znovu výhradně v penězích. Nově by do tohoto okruhu měly patřit osoby nejvíce postižené a lidi o ně pečující. Horní komora tak ve čtvrtek upravila novelu o hmotné nouzi, kterou se bude muset zabývat sněmovna.