V Německu zavádějí speciální platební karty pro uprchlíky. Budou na ně dostávat dávky

Nahrávám video

Německo chce nadále omezovat ilegální migraci. Kromě kontrol na hranicích s Českem a Polskem se snaží odradit ty běžence, kteří do Německa míří kvůli sociálním dávkám. Od léta je spolkové země přestanou vyplácet v hotovosti. Uprchlíci je dostanou převodem na kartu fungující v omezeném režimu. Někde už ji úřady zavedly.

Okres Greiz v Durynsku. Deset měst a přes třicet obcí. Žije tady necelých sto tisíc obyvatel. Podle vnitroněmeckého klíče na ně připadá 740 uprchlíků, které musí ubytovat a postarat se o ně.

Dávky pro žadatele o azyl vyplácí okresní úřad. V hotovosti úředníci mívali během výplatního dne i přes milion eur. Z bezpečnostního hlediska to bylo rizikové, i proto úřad hledal jiná řešení, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.

Martina Schweinsburgová vede okres Greiz už třicet let, šest volebních období po sobě. Na konci roku 2023 jako jedna z prvních zavedla platební kartu pro uprchlíky, na kterou úřad dávky posílá, měsíčně v přepočtu až dvanáct a půl tisíce korun na osobu. „Tato karta je nastavena tak, že není možné provádět převody v rámci Německa ani do zahraničí, a to ani z karty, ani na kartu,“ řekla Schweinsburgová.

Cílem je zabránit uprchlíkům, aby peníze posílali domů rodinám nebo třeba pašerákům, kterým dluží za cestu do Německa. Je s ní ale možné platit v obchodech, za oblečení, jídlo, za dopravu. Několik uprchlíků tuto kartu nechtělo, z Greizu proto odešli.

„Většina uprchlíků to přijala dobře. A zajímavé je, že i mezi místními se to vnímá lépe, když žadatelé o azyl už nechodí do obchodu s tlustými ruličkami namotaných bankovek,“ doplnila Schweinsburgová.

Inspirace pro další spolkové země

Co funguje v Greizu, se už šíří do dalších německých okresů. Čtrnáct spolkových zemí chce kartu pro azylanty zavést celoplošně jako jednotný systém. „V současné době probíhá výběrové řízení a smlouvu bychom chtěli uzavřít do srpna,“ řekla zemská premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová.

I zbylé dvě spolkové země, Bavorsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko, chtějí platební kartu pro uprchlíky, pravidla si ale nastaví samy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 7 mminutami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 27 mminutami

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 48 mminutami

Izrael nemůže žít v La La Landu, říká tamní bezpečnostní analytik

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Při střelbě na jihu Španělska zemřeli dva lidé, další včetně dětí jsou zranění

Dva lidé zemřeli a další čtyři včetně dvou dětí utrpěli vážná zranění při noční střelbě poblíž jihošpanělského města Almería. Pravděpodobný útočník, který z místa činu uprchl, se později sám přihlásil na policii, informovala agentura Europa Press. Zřejmě je příbuzným obětí střelby, dodal web 20minutos.es.
před 2 hhodinami

Stíhaný polský exministr dostal vízum do USA po zásahu diplomata, píše Reuters

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.
před 3 hhodinami

Úřady v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí kvůli lesnímu požáru

Úřady v jižní Kalifornii kvůli požáru porostu nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž oheň ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
05:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 4 hhodinami
Načítání...