V Německu zavádějí speciální platební karty pro uprchlíky. Budou na ně dostávat dávky

3 minuty
Události: Německé platební karty pro uprchlíky
Zdroj: ČT24

Německo chce nadále omezovat ilegální migraci. Kromě kontrol na hranicích s Českem a Polskem se snaží odradit ty běžence, kteří do Německa míří kvůli sociálním dávkám. Od léta je spolkové země přestanou vyplácet v hotovosti. Uprchlíci je dostanou převodem na kartu fungující v omezeném režimu. Někde už ji úřady zavedly.

Okres Greiz v Durynsku. Deset měst a přes třicet obcí. Žije tady necelých sto tisíc obyvatel. Podle vnitroněmeckého klíče na ně připadá 740 uprchlíků, které musí ubytovat a postarat se o ně.

Dávky pro žadatele o azyl vyplácí okresní úřad. V hotovosti úředníci mívali během výplatního dne i přes milion eur. Z bezpečnostního hlediska to bylo rizikové, i proto úřad hledal jiná řešení, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.

Martina Schweinsburgová vede okres Greiz už třicet let, šest volebních období po sobě. Na konci roku 2023 jako jedna z prvních zavedla platební kartu pro uprchlíky, na kterou úřad dávky posílá, měsíčně v přepočtu až dvanáct a půl tisíce korun na osobu. „Tato karta je nastavena tak, že není možné provádět převody v rámci Německa ani do zahraničí, a to ani z karty, ani na kartu,“ řekla Schweinsburgová.

Cílem je zabránit uprchlíkům, aby peníze posílali domů rodinám nebo třeba pašerákům, kterým dluží za cestu do Německa. Je s ní ale možné platit v obchodech, za oblečení, jídlo, za dopravu. Několik uprchlíků tuto kartu nechtělo, z Greizu proto odešli.

„Většina uprchlíků to přijala dobře. A zajímavé je, že i mezi místními se to vnímá lépe, když žadatelé o azyl už nechodí do obchodu s tlustými ruličkami namotaných bankovek,“ doplnila Schweinsburgová.

Inspirace pro další spolkové země

Co funguje v Greizu, se už šíří do dalších německých okresů. Čtrnáct spolkových zemí chce kartu pro azylanty zavést celoplošně jako jednotný systém. „V současné době probíhá výběrové řízení a smlouvu bychom chtěli uzavřít do srpna,“ řekla zemská premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová.

I zbylé dvě spolkové země, Bavorsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko, chtějí platební kartu pro uprchlíky, pravidla si ale nastaví samy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...