Praha souhlasí s plánovanou výstavbou paralelní dráhy na ruzyňském letišti. Zastupitelé ve čtvrtek podpořili návrh náměstka primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09), kterým zrušili nedávno přijaté nesouhlasné stanovisko rady a deklarovali souhlas se záměrem. Schválili také změnu územního plánu nutnou pro stavbu, kterou radní nedoporučili. Zastupitelé dále podpořili jižní variantu trasy železnice, která má spojit Prahu s Kladnem a Letištěm Václava Havla, nebo podporu družstevní a spolkové bytové výstavby.
Praha schválila stavbu nové ranveje na letišti. Změnu podpořily hlasy TOP 09, ODS a ANO
Změnu stanoviska města ohledně vzletové dráhy při hlasování podpořili koaliční zastupitelé TOP 09 a opozičních ODS a ANO, proti byli koaliční Piráti, Praha sobě a STAN. Stavba paralelní ranveje namísto nynější příčné má podle letiště od roku 2027 umožnit posílení provozu ve špičkách, naopak mají být zrušeny noční lety.
Odpůrci stavby argumentovali zejména ekologickými dopady, přemrštěným turistickým ruchem v metropoli a zhoršením kvality života obyvatel města.
Součástí přijatého usnesení je soubor podmínek souhlasu. Patří mezi ně například urychlená stavba železnice na letiště, dodání dalších podkladů a zhodnocení dopadů stavby ze strany vlády a letiště nebo zrušení nočního provozu po dostavbě nové ranveje.
Předkladatel přijatého usnesení Hlaváček uvedl, že nová dráha nemá zvýšit celkovou kapacitu letiště, která je nyní omezena na 21 milionů cestujících ročně, ale má umožnit odbavení více letadel v nejžádanější ranní a večerní časy. Dodal, že podle pražských zásad územního rozvoje má být po stavbě provoz celého letiště zastaven mezi půlnocí a 05:30 a nová ranvej má fungovat jen mezi 06:00 a 22:00. Stavbu na jednání za Prahu 6 podpořila také radní městské části Eva Smutná (za TOP 09).
Nová ranvej má řadu kritiků
Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN), který je zároveň starostou Lysolají a v radě města prosadil ve čtvrtek zrušené nesouhlasné stanovisko, nevychází dokumentace ke stavbě z aktuálních údajů. Posudek vlivu na životní prostředí EIA podle něj pracuje s daty z roku 2005 a samotný plán stavby je starý 50 let.
Stavba podle něj neodpovídá ekonomickým, sociálním a ekologickým potřebám dneška, navíc i s ohledem na koronavirovou krizi, která leteckou dopravu promění. Upozornil také na negativní důsledky turismu v metropoli.
Negativně se na jednání k plánu vyjádřili zástupci veřejnosti, starostové Nebušic a Suchdola, zástupci České zemědělské univerzity (ČZU) a Akademie věd, senátor Marek Hilšer (MHS) reprezentující sdružení pražských senátorů, organizátoři petice proti stavbě se zhruba 1200 podpisy či ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Padly argumenty ohledně vyšších emisí, přiblížení dráhy k obytné zástavbě, zvýšení hluku nebo nedostatečného dopravního napojení letiště.
Podle ekologické organizace Arnika novým rozhodnutím Praha zcela zpochybnila vlastní klimatický závazek snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030. „Není možné snižovat uhlíkové emise a zároveň létat víc,“ uvedla Martina Valášková z Arniky. Záměr podle organizace přiblíží letiště o 1,6 kilometru k hustě obydleným částem a centru Prahy a negativně ovlivní život dalších 20 tisíc obyvatel.
Ředitel letiště Václav Řehoř v reakci na kritiku uvedl, že letiště tu není jen pro Prahu, ale pro celou republiku. Dodal, že negativní dopad nové dráhy skutečně bude v Lysolajích, ke kterým se dráha přiblíží, a v kampusu ČZU v Suchdole. Situace se tak podle něj zhorší pro několik tisíc lidí, zatímco zrušením nynější příčné ranveje přestanou letadla přelétávat nad městem, kde to nyní zasahuje až statisíce lidí. Potvrdil, že letiště je po stavbě připraveno zrušit noční lety, které jinak bude nutné naopak posílit.
Letiště Praha plánuje na příštích 30 let investice přibližně za 55 miliard korun. Vedle výstavby nové ranveje chce za 16 miliard korun rozšířit druhý terminál, který nyní slouží pro lety do zemí schengenského prostoru. Hotovo by mělo být do roku 2028.
Letiště již zažádalo o územní rozhodnutí ke stavbě, to je však nyní přerušené kvůli tomu, že soud na návrh městských částí Nebušice a Suchdol zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž se vymezovala plocha pro stavbu. Letiště podalo spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které zatím nebylo rozhodnuto.
Zastupitelé podpořili jižní variantu železnice na letiště
Zastupitelé dále ve čtvrtek podpořili jižní variantu trasy železnice, která má spojit Prahu s Kladnem a s Letištěm Václava Havla. Tato varianta počítá s vedením vlaků z Veleslavína tunelem pod střešovickým masivem až do Dejvic, tedy jižně od stávající železniční trati. Modernizací trati se zabývá město a Správa železnic několik desetiletí. Od původní pozemní varianty nakonec ustoupily a byla vybrána varianta tunelu.
„Abychom pomohli ukončit desítky let rozprav, tak se přikláníme k tomuto návrhu. Navíc Praze bude vyhovovat, protože je to ta nejpřímější varianta. Rozvoj MHD a železnice je rozhodně tou cestou, kterou jít. Tuto železnici potřebujeme dostavět co nejrychleji,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).
Varianty železnice na letiště
V jižní variantě povede tunel většinou v hloubkách více než 50 metrů pod terénem a zástavbou. Trať půjde podle plánu ve směru z Dejvic na Veleslavín postupně z hloubky 20 metrů pod povrchem až do hloubky více než 50 metrů.
Pro ražbu bude zvolena technologie TBM. Podle dokumentu, který schválili zastupitelé, je nejpřívětivější pro stabilitu nadloží. „Zvolená varianta, technické řešení a hloubka tunelů jsou předpoklady pro maximální a nezměněný komfort lokality nad tunely, jelikož vibrační a hlukové ovlivnění je zcela zanedbatelné,“ píše se v materiálu.
Schválenou variantu doporučily jako nejlepší z posuzovaných znalecké posudky, které připravil tým z České geologické služby a tým odborníků z Ruhrské univerzity v Bochumi. Podle jejich závěrů vychází jižní varianta jako nejméně konfliktní vůči dotčenému území.
O modernizaci trati se mluví několik desetiletí. Původně se vedly spory o pozemní variantu, kvůli níž by musela být zbourána řada soukromých objektů. Proti tomu se postavili zejména místní obyvatelé. Těm se nelíbila ani původní tunelová varianta, kdy se obávali mimo jiné otřesů nebo narušení systému spodních vod.
Správa železnic odhaduje termín začátku stavby na rok 2025, a to v případě získání potřebných povolení. Zprovoznění železničního spojení na letiště předpokládá v letech 2028 až 2029. Stavba má trvat 24 až 30 měsíců. Odhadovaná cena pro úsek Výstaviště–Veleslavín je 13 miliard korun.
Družstevní bydlení
Zastupitelstvo dále schválilo, že Praha za výhodných podmínek poskytne pozemky bytovým družstvům a občanským spolkům pro výstavbu bytových domů. Město poskytne svůj pozemek pro stavbu bytového domu prostřednictvím takzvaného práva stavby až na 99 let. Na tom by poté stavěla buď družstva založená magistrátem spolu se soukromým partnerem, nebo zvláštní občanské spolky, inspirované německými takzvanými baugruppe. Pozemek v obou případech subjekty od magistrátu koupí až po splacení samotného domu.
Výhodou má být podle vedení města to, že družstva i spolky zorganizované majiteli budoucího domu ušetří marži, kterou by lidé jinak zaplatili developerské firmě. Do splacení domu se navíc cena sníží o hodnotu pozemku. Celkově tak má pořizovací cena bytů klesnout až o třetinu. Město za poskytnutí pozemku získá právo na užívání části bytů v domě, které může využít pro ubytování zástupců potřebných profesí, jako jsou zdravotníci, učitelé, hasiči nebo policisté.
Podporu družstevního bydlení se Marvanová pokoušela prosadit delší dobu, vznikl kolem toho však koaliční spor, kdy se proti záměru postavili zástupci Prahy Sobě a Pirátů. Ti kritizovali, že po splacení dluhu by si družstvo mělo od města odkoupit pozemek za odhadní cenu bez ohledu na zhodnocení parcely. Magistrát by podle nich měl mít bytovou politiku nastavenou udržitelně, aby bylo možné z peněz získaných prodejem financovat další obdobné projekty. Tento problém má nakonec řešit roční platba do fondu rozvoje dostupného bydlení, se kterou se počítá u družstev i spolků.
Další body
Zastupitelstvo trvalo celý čtvrtek a protáhlo se až do pátečního rána. Přijalo řadu dalších rozhodnutí. Magistrát například vypíše zakázku na dokončení rozestavěné budovy dopravní centrály na Malovance. Její předpokládaná hodnota je 677 milionů korun bez DPH.
Město vypíše také veřejnou zakázku na správce stavby a technický dozor dostavby vyhořelého křídla Průmyslového paláce. Odhadovaná maximální cena zakázky je 84,3 milionu korun. Nyní zamýšlená zakázka navazuje na tendr na stavební firmu. Jejím cílem je potřeba najít dodavatele, který zajistí funkci správce stavby a technického dozoru stavebníka. S vybranou firmou město podepíše smlouvu na 48 měsíců.
Zastupitelé dále souhlasili s tím, že městské části dostanou od magistrátu dohromady 102,28 milionu korun, které město vybralo letos od 1. června do 31. listopadu na odvodech z loterií a her. Polovina ze zmíněných částek je určena na podporu sportu. Druhou polovinu pak radnice využijí na kulturu, školství, zdravotnictví a sociální oblast.
Vzniknou také dva podchody pod železniční tratí v pražských Vysočanech u Kbelské ulice. Vybuduje je Správa železnic a hlavní město jí na to dá 32,13 milionu korun.