MHS

Senátorem ve volebním obvodu Praha 2 bude Miroslav Bárta (STAN), získal 54,52 procenta hlasů. Dosavadní senátor Marek Hilšer (MHS) dostal 45,47 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 15,08 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 24,63 procenta.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Praha 2 postoupil obhajující senátor Marek Hilšer (MHS) kandidující za Piráty+MHS, utká se s egyptologem Miroslavem Bártou (nestr. za TOP 09+STAN).

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 2 postoupil z prvního místa obhajující senátor Marek Hilšer (MHS). Za týden se utká s egyptologem Miroslavem Bártou (nestr. za STAN+TOP 09). Hilšer získal 29,42 procenta hlasů, druhý Bárta má 27,52 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 24,63 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů.

Odpůrci toho, aby se svazek párů stejného pohlaví nazýval manželstvím, argumentují tím, že by byly páry upřednostněny při adopcích dětí. Podle konzervativního novináře Martina Schmarcze či poslance SPD Jana Síly by to mohlo podpořit využívání náhradního mateřství, které však zákon zatím neupravuje. Hrozí podle nich „obchod s dětmi“. Senátor Marek Hilšer (MHS) naopak varoval před tím, aby se do právního řádu zaváděl vedle manželství další obdobný institut s jiným názvem. Hilšer, Síla, Schmarcz a také herečka Anna Geislerová diskutovali o manželství pro páry stejného pohlaví v Událostech, komentářích.

Kampaň uchazečů o Pražský hrad bude před druhým kolem prezidentských voleb mířená hlavně na negativní emoce, domnívá se odborník na politické kampaně Radim Pařík. S dalšími analytiky se shoduje na tom, že cílem hlavně pro kandidáta a expremiéra Andreje Babiše (ANO) bude odradit od hlasování zejména voliče neúspěšných kandidátů, kteří podpořili Petra Pavla. „Je to nejtvrdší politická kampaň, kterou jsme od roku 1989 v politice zažili,“ myslí si pak expert na politický marketing Jakub Horák. Očekává, že výsledek voleb ovlivní účast mladých lidí. O šancích jednotlivých kandidátů odborníci diskutovali v pořadu 90' ČT24.

V Česku v sobotu pokračuje první kolo prezidentských voleb, lidé mohou odevzdat svůj hlas do 14:00. V pátek volby někde provázela vyšší účast než před pěti lety, v některých okrscích se pohybovala kolem padesáti procent. V sobotu dopoledne se pohybovala nejčastěji mezi padesáti a pětapadesáti procenty, v některých okrscích odevzdalo svůj hlas i přes šedesát procent voličů.

Česko má za sebou úvodní den prvního kola prezidentských voleb. Voliči budou moci odevzdat hlas ještě v sobotu od 8 do 14 hodin. Během prvního dne voleb hlasovali všichni z osmice kandidátů, úřadující prezident Miloš Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Volby v pátek někde provázela vyšší volební účast než před pěti lety, v některých okrscích se pohybovala kolem padesáti procent.

Odpoledne začíná volba nové hlavy státu. V prvním kole si voliči vybírají z osmi kandidátů. Pokud někdo z nich nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postoupí dva s nejvyšší podporou do druhého kola, které se uskuteční za dva týdny. Odevzdat hlas je možné v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledky prvního kola prezidentských voleb budou známé později v sobotu odpoledne.

Kandidáti na novou hlavu státu odpovídali na otázky v prezidentské Superdebatě ČT. Pozvání přijalo osm z nich – Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS). Účast odmítl Andrej Babiš (ANO). Debatu moderoval Martin Řezníček. Středula na konci pořadu oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta ve prospěch Nerudové.

Senátor a kandidát na prezidenta Marek Hilšer (MHS) ve čtvrtečním Hyde Parku několikrát zdůraznil, že budoucí hlava státu má být nadstranická a nezávislá. Nový prezident by tak podle něj neměl být spojený například s kauzami z devadesátých let nebo zájmovými skupinami. Je otevřený i myšlence, že by se prezident v rámci Pražského hradu uskromnil a části komplexu by tak mohly hostit kulturní události či sloužit jako místo k setkávání lidí.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Praha souhlasí s plánovanou výstavbou paralelní dráhy na ruzyňském letišti. Zastupitelé ve čtvrtek podpořili návrh náměstka primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09), kterým zrušili nedávno přijaté nesouhlasné stanovisko rady a deklarovali souhlas se záměrem. Schválili také změnu územního plánu nutnou pro stavbu, kterou radní nedoporučili. Zastupitelé dále podpořili jižní variantu trasy železnice, která má spojit Prahu s Kladnem a Letištěm Václava Havla, nebo podporu družstevní a spolkové bytové výstavby.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Brno-město postoupili Roman Kraus (ODS) a Anna Šabatová (za Zelené). Kraus získal 21,84 procenta hlasů, druhá Šabatová dostala 17,94 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 47,20 procenta voličů, o hlasy usilovalo 11 kandidátů.