Odpoledne začíná volba nové hlavy státu. V prvním kole si voliči vybírají z osmi kandidátů. Pokud někdo z nich nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postoupí dva s nejvyšší podporou do druhého kola, které se uskuteční za dva týdny. Odevzdat hlas je možné v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledky prvního kola prezidentských voleb budou známé později v sobotu odpoledne.
Češi si zvolí prezidenta. Místnosti budou otevřené v pátek i sobotu
5 minut
Události: Volba prezidenta republiky
Prezidenta republiky vybírají tuzemští voliči již potřetí. Při předchozích dvou volbách vždy zvítězil Miloš Zeman, který se ale prezidentem znovu stát nemůže, a tak se o hlasy ucházejí jiní kandidáti.
Na výběr mají voliči ze dvou poslanců Andreje Babiše (ANO) a Jaroslava Bašty (SPD), dvou senátorů Pavla Fischera a Marka Hilšera (MHS), dvou bývalých rektorů Danuše Nerudové a Tomáše Zimy, z podnikatele Karla Diviše a bývalého náčelníka armádního generálního štábu Petra Pavla. Z volby odstoupil odborový předák Josef Středula, který byl původně také mezi kandidáty.
Občanka, nebo pas je nezbytnost
Samotná volba prezidenta republiky je podobná volbám senátorů. Volič tedy za plentou pouze vloží lístek se jménem vybraného kandidáta do obálky, kterou pak vhodí do urny. Není potřeba žádné kroužkování nebo zaškrtávání, jako je to ve sněmovních či komunálních volbách.
Hlasovat může každý občan České republiky, kterému bude nejpozději druhý den voleb osmnáct let. K volbám je nezbytné vzít si občanský průkaz, nebo cestovní pas, a kdo volí mimo svůj okrsek, musí mít také voličský průkaz (o který musel včas požádat a včas si ho vyzvednout). „Pokud mi byl vydán voličský průkaz, tak ten musím taky odevzdat, i kdybych nakonec hlasoval ve své volební místnosti,“ zdůraznil vrchní ředitel sekce legislativy a státní správy na ministerstvu vnitra Petr Vokáč.
Volební lístky by měl mít každý doma, komu nepřišly, nebo je ztratil, ten dostane novou sadu ve volební místnosti.
Poučit voliče o tom, kam mají jít hlasovat, byl úkol starostů. Obvykle to dělají papírem umístěným například na domovní nástěnku. Každý musí volit ve svém volebním okrsku, pokud nedostal voličský průkaz, s nímž může hlasovat kdekoli, nebyl zapsán do zvláštního seznamu voličů, který umožňuje hlasovat na některé ambasádě, nehlasoval kvůli nařízené covidové izolaci ve středu z auta anebo si domů neobjednal přenosnou volební schránku.
Do školy i výtopny
Petr Vokáč ujistil, že při posledních přípravách se neobjevily žádné větší potíže. „Volební místnosti by měly být připravené, volební komise obsazené. Jsou také připraveny výpisy do seznamu voličů,“ shrnul.
Tam, kde se bude hlasovat, bylo potřeba dopravit vše, co dělá například ze školních tříd volební místnosti – urny, velký státní znak, plenty, náhradní hlasovací lístky a také úředně ověřené obálky, v nichž se volební lístky do uren vhazují. Nezbytné jsou i kancelářské potřeby, drobné občerstvení pro členy volebních komisí a dezinfekce.
7 minut
Události: Prezidentské volby doma i v zahraničí
Volební místnosti bývají nejčastěji ve školách, případně na obecních úřadech, tradicí jsou ale i volební místnosti na neobvyklých místech, jako je jaroměřská výtopna, vsetínský kostel nebo hasičská zbrojnice na okraji Prahy.
V zahraničí se volí na zastupitelských úřadech České republiky a v některých zemích mají kvůli časovému posunu už téměř odhlasováno. Na místech, kde je čas posunut o více než dvě hodiny zpět, hlasování probíhá ve čtvrtek a v pátek. Na ambasádách a konzulátech po celém světě musí hlasování skončit nejpozději v sobotu ve dvě hodiny odpoledne českého času.
Pro volbu do zvláštní přenosné schránky se rozhodlo 163 voličů s nemocí covid-19. O tuto možnost bylo nutné zažádat do čtvrtečních osmi hodin večer na krajském úřadě. Dohromady s volbou z auta tak bude z izolace volit prezidenta nejspíše 363 lidí.
Volební účast při prezidentských volbách bývá docela vysoká. V letech 2013 i 2018 se pohybovala kolem 60 procent, ve druhém kole před pěti lety byla dokonce dvoutřetinová. To je srovnatelné s volbami do Poslanecké sněmovny, ve všech ostatních volbách ale bývá nižší – obvykle přichází méně než 50 procent voličů. Například v loňských komunálních volbách dosáhla 46 procent.
První kolo prezidentských voleb doprovázejí také místní referenda. Vyhlásily je radnice, případně správní soudy, v jedenácti obcích a městech. Největším městem, kde se referendum koná, je Kladno, občané mohou odpovědět na otázku, zda chtějí, aby se zavřely všechny herny. V Karlových Varech je referendum o tom, zda by Vřídelní kolonáda neměla získat historickou podobu, v obcích na Liberecku a Plzeňsku se zase hlasuje o možné stavbě větrných elektráren.
- Horní Řasnice (okres Liberec) – zastavení výstavby větrných elektráren
- Opatovice nad Labem (okres Pardubice) – zabránění výstavbě hal
- MČ Praha-Řeporyje (Praha) – hlasování proti výstavbě bytových domů na místě bývalého Trunečkova mlýna v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí
- Horní Bludovice (okres Karviná) – zabránění výstavbě sloužící ke zpracování, lisování, výrobě anebo sterilizaci plastových výrobků
- Dobříš (okres Příbram) – změna územního plánu, stavební rozvoj města
- Ptenín (okres Plzeň-jih) – podpora výstavby větrných elektráren
- Kladno – zamezení provozu hazardních her
- Karlovy Vary – obnovení litinové kolonády místo současné Vřídelní kolonády
Nejméně kandidátů v historii přímých voleb
Letošní prezidentské volby jsou po odstoupení Josefa Středuly – který to oznámil v nedělní superdebatě České televize – z hlediska kandidátů nejméně početné v krátké historii přímých prezidentských voleb. V letech 2013 i 2018 bylo kandidátů devět. Před pěti i deseti lety se konalo druhé kolo. Při první přímé volbě do něj postoupili Miloš Zeman a tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, při druhé Zeman s bývalým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem.
V historii České republiky se konaly také čtyři nepřímé volby, kdy hlavu státu vybírali zákonodárci. V roce 1993 to byli pouze poslanci, od roku 1998 i senátoři. V nepřímých volbách bývalo kandidátů méně.
Nejvíce se jich vystřídalo v roce 2003, kdy se ale podařilo prezidenta vybrat až ve třetí volbě. Do všech tří pokusů nastoupil Václav Klaus, který se nakonec stal hlavou státu. V první volbě měl tři protikandidáty – Petra Pitharta, Jaroslava Bureše a Miroslava Kříženeckého. Ve druhé volbě se utkal s Jaroslavou Moserovou a Milošem Zemanem a napotřetí proti němu tehdejší vládní koalice neúspěšně postavila filozofa Jana Sokola.
Nyní již je vyloučeno, že by volba prezidenta na první pokus skončila bezvýsledně jako v letech 2003 a 2008, kdy byl Klaus zvolen až napodruhé. Tehdejší procedura předpokládala, že vítěz volby musí získat většinu hlasů všech volitelů, zatímco v přímé volbě stačí většina hlasů těch, kdo k volbám přijdou.
