PŘEHLEDNĚ: Vše, co potřebujete vědět k hlasování v prezidentských volbách

V pátek 13. a v sobotu 14. ledna budou lidé potřetí v historii Česka v přímé volbě rozhodovat o hlavě státu. Hlasovat mohou ze zahraničí i zdravotnických zařízení. Na rozdíl od podzimních komunálních a senátních voleb bude možné odevzdat hlas i z covidové karantény či izolace. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Kdy?

Volba prezidenta republiky se uskuteční v pátek 13. ledna 2023 od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 14. ledna 2023 od 8:00 do 14:00 hodin. Pokud některý z kandidátů získá v tomto prvním kole více než polovinu hlasů, stane se vítězem voleb.

V opačném případě se koná druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů v kole prvním. Případné druhé kolo volby prezidenta se uskuteční dva týdny po prvním – v pátek 27. ledna 2023 od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 28. ledna 2023 od 8:00 do 14:00 hodin.

Kdo může volit?

Rozhodovat o nové hlavě státu v prvním kole má právo každý občan České republiky, který dosáhne dospělosti nejpozději 14. ledna 2023. Pro hlasování v případném druhém kole je pak podmínkou dovršení osmnácti let nejpozději 28. ledna 2023.

Podmínkou je, že tito lidé nesmějí mít omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu a omezenou svéprávnost k výkonu práva volit.

2 minuty
Události: Jak správně volit
Zdroj: ČT24

Kdy a kde získám hlasovací lístky?

Hlasovací lístky obdrží voliči do poštovní schránky, a to nejpozději tři dny před prvním volebním dnem – letos tedy do úterý 10. ledna. Pokud je volič například zapomene doma nebo ztratí, může o ně požádat i komisi přímo ve volební místnosti.

V případném druhém kole existuje dokonce výhradně druhá možnost, tedy že volič obdrží lístky až ve volební místnosti, nikoliv předem do schránky.

Hlasovací lístky pro volbu prezidenta republiky jsou vytištěny pro každého kandidáta samostatně. Na každém hlasovacím lístku je uvedeno číslo kandidáta.

Vzorové hlasovací lístky a informace o případných tiskových chybách na nich jsou zveřejněny ve volební místnosti. Voliči tam rovněž najdou informace o případném vzdání se kandidatury nebo ztrátě volitelnosti kandidáta.

Kde odevzdat hlas a co s sebou?

Každý volič podle svého bydliště spadá do konkrétního volebního okrsku, výhradně v jehož místnosti odevzdává hlas. Výjimku mají lidé, kteří si vyžádali voličský průkaz a mohou tak hlasovat v libovolném okrsku v rámci celého volebního obvodu, tedy v rámci celého Česka.

Adresu volební místnosti musí zveřejnit starosta nejpozději patnáct dní před volbami. Pokud je v obci více volebních okrsků, starosta sdělí, která část obce a volební místnost náleží ke kterému okrsku. Informace lze v mnoha případech najít například na webových stránkách obce.

Aby byl volič vpuštěn za plentu, musí prokázat svou totožnost a státní občanství. To může udělat buď předložením platného občanského průkazu, nebo platného cestovního, diplomatického nebo služebního pasu České republiky, případně cestovním průkazem.

Co dělat před a za plentou?

Poté, co volič prokáže svou totožnost, dostane od okrskové volební komise prázdnou úřední obálku opatřenou úředním razítkem, případně i sadu hlasovacích lístků. S těmito náležitostmi se pak odebere za plentu.

Způsob hlasování je pak vlastně stejný, jako při nedávných podzimních senátních volbách – volič tedy vloží do obálky právě jeden lístek se jménem kandidáta, pro kterého se rozhodl hlasovat, a nijak ho neupravuje. Následně už stačí jen vložit obálku s lístkem před komisí do volební schránky.

Zákon počítá i s případy, kdy volič nemůže ze zdravotních důvodů vybrat lístek nebo nemůže číst. V takovém případě je možné, aby s ním byl po celou dobu úkonu i jiný volič, který za něj za plentou vloží hlasovací lístek do obálky, případně i tu vhodí do urny. Tento člověk ale nesmí být členem okrskové volební komise.

3 minuty
Události: Obce se připravují na prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Jak zažádat o voličský průkaz?

Pokud člověk ví, že v termínu voleb nebude v místě svého trvalého bydliště, může zažádat o voličský průkaz. Ten pak lze uplatnit v jakémkoliv volebním okrsku na území České republiky nebo ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí.

Žádat o něj je možné u příslušného obecního úřadu v místě trvalého pobytu. Volič, který je zapsaný v zahraničí do zvláštního seznamu voličů, může požádat pouze příslušný zastupitelský nebo konzulární úřad.

V případě, kdy volič výslovně nepožádá pouze o průkaz na konkrétní kolo volby, vydává úřad automaticky dva průkazy – jeden pro první a druhý pro druhé kolo.

Pro využití průkazů je nutné dbát na několik věcí – tou první je termín. V případě podání v písemné nebo elektronické podobě (na listině s úředně ověřeným podpisem voliče, nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky) musí být žádost doručena úřadu do 6. ledna 2023 do 16:00 hodin, pro případné druhé kolo pak do 20. ledna 2023 do 16:00 hodin. Pokud má volič elektronickou identitu a datovou schránku, může žádost podat také prostřednictvím Portálu občana.

Ti, kteří preferují osobní kontakt s úřady, mohou žádost podat i přímo na tom svém příslušném po prokázání totožnosti, a to do 11. ledna 2023 do 16:00 hodin. Pro případné druhé kolo je pak termín do 25. ledna 2023 do 16:00 hodin.

V žádosti je nutné uvést jméno a příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu a případně požadovaný způsob doručení voličského průkazu.

Úřad vydá průkaz nejdříve patnáct dní před prvním volebním dnem, a to buď osobně voliči nebo tomu, kdo má plnou moc s ověřeným podpisem voliče, anebo jej voliči zašle. Na základě žádosti ho může úřad zaslat i na adresu zastupitelského úřadu, kde se volič rozhodl hlasovat. V takovém případě se stačí v den volby dostavit na tento úřad, vyzvednout průkaz a přistoupit k hlasování.

Zatímco ztrátou hlasovacích lístků úspešná cesta k urně nekončí, průkaz je nutné si důkladně uložit a hlídat – při jeho ztrátě nebo odcizení totiž není možné vydat duplikát. Průkaz zároveň musí volič odevzdat komisi, aby mu bylo umožněné hlasování. To platí i v případě, že se volič, který už průkaz má, nakonec přece jen rozhodne hlasovat ve svém domovském okrsku.

Hlasování ve zdravotnickém zařízení a do přenosné schránky

Pokud volič pobývá v době hlasování ve zdravotnickém zařízení v jiné než své obci nebo volebním okrsku, může v tomto zařízení hlasovat. Jednou z možností je již zmíněný voličský průkaz. V případě dlouhodobějšího pobytu lze hlasovat také na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů, přičemž voliče by měla o této možnosti informovat správa příslušného zařízení.

V případě, že volič pobývá ve zdravotnickém zařízení ve svém příslušném okrsku, nepotřebuje voličský průkaz ani nemusí být zapsán ve zvláštním seznamu voličů. Stačí, aby požádal obecní úřad nebo i ve dnech voleb svou okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost. Komise vyšle k voliči dva své členy s přenosnou schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.

O hlasování do přenosné volební schránky lze také požádat ze závažných, zejména zdravotních nebo rodinných důvodů. Je třeba ale pamatovat na to, že okrsková volební komise může vysílat své členy s přenosnou volební schránkou výhradně v rámci svého okrsku.

Hlasování v karanténě nebo izolaci

Nového prezidenta budou moci volit rovněž lidé, kteří budou v té době kvůli koronaviru v karanténě nebo v izolaci. Budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních drive-in stanovištích či do speciálních přenosných schránek.

Voliči v karanténě či izolaci kvůli covidu-19 měli podobnou možnost hlasování v senátních a krajských volbách v roce 2020 a v předloňských sněmovních volbách. Stejně jako tehdy budou i nyní moci hlavu státu vybírat lidé, kteří budou v karanténě v uzavřeném pobytovém zařízení sociálních služeb.

Stanoviště pro hlasování z auta bude podle zákona nejméně jedno na každý okres, v Praze jich má být nejméně pět. Hlasování z auta se uskuteční 11. ledna, v případě druhého kola pak 25. ledna. V obou případech od 8:00 do 17:00 hodin. Hlasování v uzavřených pobytových zařízeních pak 12. ledna od 8:00 do 22:00 hodin a 13. ledna od 8:00 do 18:00 hodin, ve stejných časových rozmezích případně i 26. a 27. ledna.

Před hlasováním je nutné prokázat totožnost a občanství a doklad o nařízené izolaci nebo karanténě. Tímto dokladem může být například rozhodnutí krajské hygienické stanice, potvrzení vydané lékařem, listinné nebo elektronické potvrzení o pozitivním výsledku testu na covid-19, nebo čestné prohlášení podepsané před komisí pro hlasování. Pokud k hlasování dochází mimo voličův okrsek, je třeba i voličský průkaz.

Jak volit v zahraničí?

O nové hlavě státu budou moci rozhodovat i Češi v zahraničí. Přesné hodiny pro hlasování přitom závisí na časovém posunu v konkrétní zemi.

Pokud jde o místo, kde je časový posun oproti Česku větší než dvě hodiny směrem zpět, koná se volba ve čtvrtek 12. ledna 2023 a v pátek 13. ledna 2023, přičemž hlasování začíná v obou dnech ve 14:00 a končí ve 21:00 hodin místního času.

Pokud jde o místo, kde je časový posun oproti Česku menší než dvě hodiny směrem vpřed, odehrává se v pátek 13. ledna 2023 od 12:00 do 22:00 hodin místního času a v sobotu 14. ledna 2023 od 8:00 do 12:00 hodin místního času.

V ostatních místech v zahraničí pak v pátek 13. ledna 2023 začíná hlasování ve 14:00 a končí ve 22:00 hodin místního času, v sobotu 14. ledna 2023 je možné volit od 8:00 do 14:00 místního času.

Analogicky platí tyto podmínky i pro případné druhé kolo konané o dva týdny později.

V zahraniční je možné hlasovat ve zvláštním volebním okrsku při zastupitelském a konzulárním úřadu České republiky. Výjimkou je konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem, tedy zastupitelským úřadem.

I v cizině je možné hlasovat na voličský průkaz. Při dlouhodobém pobytu je hlasování v zahraničí možné na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem. Tato žádost musela být doručena nebo předána zastupitelskému úřadu nejpozději čtyřicet dnů přede dnem volby, tedy do 4. prosince loňského roku. I takto zapsaný volič má v případě vycestování z místa v době voleb možnost požádat úřad o voličský průkaz.

Seznam zastupitelských úřadů, kde je možné podat žádost o zápis do zvláštního seznamu nebo o voličský průkaz, je k dispozici na webu ministerstva zahraničních věcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 36 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...