Čeští vědci v Kongu zmapovali desítky vzácných druhů zvířat i aktivity pytláků

Důkazy o výskytu některých druhů vzácných zvířat a tisíce fotografií přinesla úvodní etapa expedice v Kongu, kterou vedou vědci z Česka. Výzkumníci v březnu pokladli fotopasti v části pralesa na severozápadní hranici s Gabonem. Zachytily desítky druhů savců, ptáky i pytlácké aktivity. Poznatky přispějí k ochraně tamní přírody. Informoval o tom Nadační fond Neuron na podporu vědy, který expedici podpořil.

„Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF - Světový fond na ochranu přírody), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně,“ popsal člen týmu Arthur Sniegon.

Ochranář působí v organizaci Save Elephants. Podle něj tým pátral po ilegálních produktech, například luskouních šupinách, na trzích či u překupníků a monitoroval nezákonnou činnost ohrožující chráněné druhy.

Mapování druhů přineslo cenná data, která by mohla pomoci zachování koridorů pro divoká zvířata mezi chráněnými územími. Lidská činnost, včetně těžby zlata a dřeva, se totiž do divočiny zakusuje stále více. Hrozí, že v budoucnu ovlivní i dosud nedotčená území a naruší životní podmínky zvířat.

Fotopasti přinesly také první přímé důkazy o výskytu některých druhů na zkoumaném území – především mandrila rýholícího. „Místo, kde jsme pracovali, je taková východní výspa jeho populace. Jsme rádi, že se ho podařilo zachytit v této části Konga. Skvělé je i to, že ,máme‘ luskouna velkého, tedy největší pozemní druh luskouna. Byť je to v hustých pralesích, byl zachycen na fotopastech,“ řekl další člen týmu, zoolog Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Výzkum, který pomůže stabilitě

Výzkumníkům se podařilo odhalit i několik skupin zcela divokých goril a lépe zdokumentovat skupinu polodivokých goril v národním parku Odzala-Kokoua. Mezinárodní tým primatologů ji sleduje přes tři roky, podle Neuronu je výzkum tlupy zásadní pro vznikající ekoturistický program.

Záznamy z fotopastí nakonec poputují do globální platformy Wildlife Insights, která vyhodnocuje trendy biodiverzity v tropických oblastech světa. Podle Jůnka však tým kvůli koronaviru ještě nemá k dispozici všechny fotografie, které čeká další zkoumání.

Koronavirus také zbrzdil původní plán projektu. Druhá etapa totiž měla být v srpnu či v září, třetí příští rok. „Dobu klidu se snažíme využít k tomu, abychom si zajistili financování a mohli pokračovat v dalších letech,“ uvedl Jůnek. Chtějí nadále monitorovat pytláctví a konzumaci masa divokých zvířat. Doplnil, že například dávají dohromady jednotnou metodiku záznamu drátěných ok hojně využívaných k pytláctví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...