Čeští vědci v Kongu zmapovali desítky vzácných druhů zvířat i aktivity pytláků

Důkazy o výskytu některých druhů vzácných zvířat a tisíce fotografií přinesla úvodní etapa expedice v Kongu, kterou vedou vědci z Česka. Výzkumníci v březnu pokladli fotopasti v části pralesa na severozápadní hranici s Gabonem. Zachytily desítky druhů savců, ptáky i pytlácké aktivity. Poznatky přispějí k ochraně tamní přírody. Informoval o tom Nadační fond Neuron na podporu vědy, který expedici podpořil.

„Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF - Světový fond na ochranu přírody), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně,“ popsal člen týmu Arthur Sniegon.

Ochranář působí v organizaci Save Elephants. Podle něj tým pátral po ilegálních produktech, například luskouních šupinách, na trzích či u překupníků a monitoroval nezákonnou činnost ohrožující chráněné druhy.

Mapování druhů přineslo cenná data, která by mohla pomoci zachování koridorů pro divoká zvířata mezi chráněnými územími. Lidská činnost, včetně těžby zlata a dřeva, se totiž do divočiny zakusuje stále více. Hrozí, že v budoucnu ovlivní i dosud nedotčená území a naruší životní podmínky zvířat.

Fotopasti přinesly také první přímé důkazy o výskytu některých druhů na zkoumaném území – především mandrila rýholícího. „Místo, kde jsme pracovali, je taková východní výspa jeho populace. Jsme rádi, že se ho podařilo zachytit v této části Konga. Skvělé je i to, že ,máme‘ luskouna velkého, tedy největší pozemní druh luskouna. Byť je to v hustých pralesích, byl zachycen na fotopastech,“ řekl další člen týmu, zoolog Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Výzkum, který pomůže stabilitě

Výzkumníkům se podařilo odhalit i několik skupin zcela divokých goril a lépe zdokumentovat skupinu polodivokých goril v národním parku Odzala-Kokoua. Mezinárodní tým primatologů ji sleduje přes tři roky, podle Neuronu je výzkum tlupy zásadní pro vznikající ekoturistický program.

Záznamy z fotopastí nakonec poputují do globální platformy Wildlife Insights, která vyhodnocuje trendy biodiverzity v tropických oblastech světa. Podle Jůnka však tým kvůli koronaviru ještě nemá k dispozici všechny fotografie, které čeká další zkoumání.

Koronavirus také zbrzdil původní plán projektu. Druhá etapa totiž měla být v srpnu či v září, třetí příští rok. „Dobu klidu se snažíme využít k tomu, abychom si zajistili financování a mohli pokračovat v dalších letech,“ uvedl Jůnek. Chtějí nadále monitorovat pytláctví a konzumaci masa divokých zvířat. Doplnil, že například dávají dohromady jednotnou metodiku záznamu drátěných ok hojně využívaných k pytláctví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...