Čeští vědci v Kongu zmapovali desítky vzácných druhů zvířat i aktivity pytláků

Důkazy o výskytu některých druhů vzácných zvířat a tisíce fotografií přinesla úvodní etapa expedice v Kongu, kterou vedou vědci z Česka. Výzkumníci v březnu pokladli fotopasti v části pralesa na severozápadní hranici s Gabonem. Zachytily desítky druhů savců, ptáky i pytlácké aktivity. Poznatky přispějí k ochraně tamní přírody. Informoval o tom Nadační fond Neuron na podporu vědy, který expedici podpořil.

„Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF - Světový fond na ochranu přírody), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně,“ popsal člen týmu Arthur Sniegon.

Ochranář působí v organizaci Save Elephants. Podle něj tým pátral po ilegálních produktech, například luskouních šupinách, na trzích či u překupníků a monitoroval nezákonnou činnost ohrožující chráněné druhy.

Mapování druhů přineslo cenná data, která by mohla pomoci zachování koridorů pro divoká zvířata mezi chráněnými územími. Lidská činnost, včetně těžby zlata a dřeva, se totiž do divočiny zakusuje stále více. Hrozí, že v budoucnu ovlivní i dosud nedotčená území a naruší životní podmínky zvířat.

Fotopasti přinesly také první přímé důkazy o výskytu některých druhů na zkoumaném území – především mandrila rýholícího. „Místo, kde jsme pracovali, je taková východní výspa jeho populace. Jsme rádi, že se ho podařilo zachytit v této části Konga. Skvělé je i to, že ,máme‘ luskouna velkého, tedy největší pozemní druh luskouna. Byť je to v hustých pralesích, byl zachycen na fotopastech,“ řekl další člen týmu, zoolog Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Výzkum, který pomůže stabilitě

Výzkumníkům se podařilo odhalit i několik skupin zcela divokých goril a lépe zdokumentovat skupinu polodivokých goril v národním parku Odzala-Kokoua. Mezinárodní tým primatologů ji sleduje přes tři roky, podle Neuronu je výzkum tlupy zásadní pro vznikající ekoturistický program.

Záznamy z fotopastí nakonec poputují do globální platformy Wildlife Insights, která vyhodnocuje trendy biodiverzity v tropických oblastech světa. Podle Jůnka však tým kvůli koronaviru ještě nemá k dispozici všechny fotografie, které čeká další zkoumání.

Koronavirus také zbrzdil původní plán projektu. Druhá etapa totiž měla být v srpnu či v září, třetí příští rok. „Dobu klidu se snažíme využít k tomu, abychom si zajistili financování a mohli pokračovat v dalších letech,“ uvedl Jůnek. Chtějí nadále monitorovat pytláctví a konzumaci masa divokých zvířat. Doplnil, že například dávají dohromady jednotnou metodiku záznamu drátěných ok hojně využívaných k pytláctví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 3 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 4 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 4 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...