Čeští vědci v Kongu zmapovali desítky vzácných druhů zvířat i aktivity pytláků

Důkazy o výskytu některých druhů vzácných zvířat a tisíce fotografií přinesla úvodní etapa expedice v Kongu, kterou vedou vědci z Česka. Výzkumníci v březnu pokladli fotopasti v části pralesa na severozápadní hranici s Gabonem. Zachytily desítky druhů savců, ptáky i pytlácké aktivity. Poznatky přispějí k ochraně tamní přírody. Informoval o tom Nadační fond Neuron na podporu vědy, který expedici podpořil.

„Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF - Světový fond na ochranu přírody), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně,“ popsal člen týmu Arthur Sniegon.

Ochranář působí v organizaci Save Elephants. Podle něj tým pátral po ilegálních produktech, například luskouních šupinách, na trzích či u překupníků a monitoroval nezákonnou činnost ohrožující chráněné druhy.

Mapování druhů přineslo cenná data, která by mohla pomoci zachování koridorů pro divoká zvířata mezi chráněnými územími. Lidská činnost, včetně těžby zlata a dřeva, se totiž do divočiny zakusuje stále více. Hrozí, že v budoucnu ovlivní i dosud nedotčená území a naruší životní podmínky zvířat.

Fotopasti přinesly také první přímé důkazy o výskytu některých druhů na zkoumaném území – především mandrila rýholícího. „Místo, kde jsme pracovali, je taková východní výspa jeho populace. Jsme rádi, že se ho podařilo zachytit v této části Konga. Skvělé je i to, že ,máme‘ luskouna velkého, tedy největší pozemní druh luskouna. Byť je to v hustých pralesích, byl zachycen na fotopastech,“ řekl další člen týmu, zoolog Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Výzkum, který pomůže stabilitě

Výzkumníkům se podařilo odhalit i několik skupin zcela divokých goril a lépe zdokumentovat skupinu polodivokých goril v národním parku Odzala-Kokoua. Mezinárodní tým primatologů ji sleduje přes tři roky, podle Neuronu je výzkum tlupy zásadní pro vznikající ekoturistický program.

Záznamy z fotopastí nakonec poputují do globální platformy Wildlife Insights, která vyhodnocuje trendy biodiverzity v tropických oblastech světa. Podle Jůnka však tým kvůli koronaviru ještě nemá k dispozici všechny fotografie, které čeká další zkoumání.

Koronavirus také zbrzdil původní plán projektu. Druhá etapa totiž měla být v srpnu či v září, třetí příští rok. „Dobu klidu se snažíme využít k tomu, abychom si zajistili financování a mohli pokračovat v dalších letech,“ uvedl Jůnek. Chtějí nadále monitorovat pytláctví a konzumaci masa divokých zvířat. Doplnil, že například dávají dohromady jednotnou metodiku záznamu drátěných ok hojně využívaných k pytláctví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 18 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 19 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...