Páteční Noc vědců ovládnou roboti. Kvůli covidu bude celá on-line

Člověk a robot bude téma Noci vědců, která se uskuteční v pátek 27. listopadu. Akce se kvůli koronaviru koná on-line, program zůstane na webu do konce roku. Lidé si budou moci poslechnout přednášky o využití robotů v zemědělství, medicíně, astronomii a v dalších oborech. Jen v Praze a okolí se do akce zapojí 15 institucí. Letošní téma odkazuje také ke 100. výročí prvního použití slova „robot“.

Do špičkového laserového centra v Dolních Břežanech lidé mohou nahlédnout s vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ti představí například laserové mikroobrábění, díky kterému je možné vytvořit dírku o průměru lidského vlasu.

Jeden z příspěvků se věnuje také tomu, jak odborníci z Ústavu organické chemie a biochemie s pomocí robotů navrhují nové nástroje pro testování nemoci covid-19 či ochranu před nákazou.

Výzkumníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze budou hovořit třeba o hydrogelových mikrorobotech poháněných světlem. Miniaturní roboti mohou sloužit v mikrochirurgii nebo pro kontrolovanou dopravu léčiv v těle.

O měření stromů pomocí dronů, ale také o výzkumu tropického zemědělství budou přednášky vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Národní zemědělské muzeum pak připravilo třeba příspěvky o tom, jak robotizace pomáhá ochraně rostlin, výrobě piva či na téma mikroorganismů v lidském trávicím traktu.

Vědci z ČVUT představí „tančící“ roboty, trendy v robotické rehabilitiaci pacientů i pracoviště, které simuluje prostředí průmyslové výroby.

Za Univerzitu Karlovu pohovoří vědci mimo jiné o tom, co může o epidemii koronaviru „prozradit“ matematika či jak umělá inteligence pomáhá koordinovat skupiny robotů. Představí i video s komentovanou ukázkou preparátů zobrazujících mikroskopickou stavbu lidského těla a přednášky o využití 3D tisku v medicíně.

O robotech ve filmu pohovoří filmový kritik Kamil Fila. Stému výročí slova „robot“ a knižního vydání dramatu R.U.R. bude věnována přednáška Zdeňka Vacka, ředitele Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Na programu je i přednáška o literatuře psané umělou inteligencí.

S vesmírnými pokusy a přednáškou o kvantových počítačích se zapojí také organizace Planetum.

Noc vědců je celorepubliková akce, která se od roku 2005 zaměřuje na popularizaci vědy a techniky. Letos se zapojí asi 50 univerzit, science center a dalších vědeckých a na vědu orientovaných institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 12 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 15 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...