Čím více emisí, tím horší budou sucha v Česku, spočítali vědci

Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.

Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v Lipsku. Pro výzkum podob sucha vědci využili data z let 1766 až 2019.

Podle spoluautora studie Martina Hanela, který působí na Fakultě životního prostředí ČZU, je výzkum přínosný i v tom, že se zabývá právě dvouletým obdobím sucha. Většina hodnocení se přitom soustředí na jednotlivá léta, kdy například roky 2003, 2015 či 2018 vystupují extrémně, nicméně se úplně nevymykají ze suchých roků ve 20. a 40. letech 20. století.

„Ale jakmile se vezmou do úvahy ta víceletá sucha, tam je jasně vidět, že dva roky po sobě takto velké sucho nikdy v minulosti nebylo,“ konstatoval Hanel. Podle něj byly roky 2018 a 2019 extrémnější i oproti závažnému suchu z let 1949 až 1950, které zasáhlo pouze třetinové území.

U etap delších než dva roky je pak podle něj rozdíl ještě markantnější. „Třeba když vezmeme pětileté období, tak nikdy v minulosti vlastně pozorovat nešlo. Tím pádem nějaký vztah ke klimatické změně je vcelku jasný. A i z toho důvodu jsme se potom dívali do klimatických modelů,“ dodává.

Sucho bude záležet na emisích

Právě výstupy globálních cirkulačních modelů simulujících změnu klimatu vědci využili k vyčíslení toho, jak se v následujících desetiletích může četnost dvouletých such vyvíjet a jaký účinek na to mohou mít emise skleníkových plynů. Rozdíly mezi četností sucha a jeho rozsahem při různých emisních scénářích byly pak podle Hanela pro tým dost překvapivé.

Při velkém nárůstu emisí lze podle vědců očekávat až sedminásobné zvýšení počtu dvouletých such. Hanel uvedl, že by tak mohlo být suchem zasaženo až o 40 milionů hektarů zemědělské půdy více. Při mírném nárůstu by se očekávaný počet těchto such snížil téměř o polovinu. Pokud se však podaří nárůst koncentrací skleníkových plynů úplně zastavit, modely přepokládají snížení očekávané frekvence až o 90 procent. Hanel upozornil na to, že tyto modely sice nejsou dokonalé, je to však nejlepší nástroj, který je nyní k dispozici.

Zavedení opatření, která vedou k výraznému snížení emisí, se tak podle týmu jeví jako účinný nástroj pro snížení výskytu dlouhotrvajících such.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...