Slepic v klecích ubývá i bez zákazu, tvrdí drůbežáři. Přestavba by prý stála miliardy

Podíl nosnic v klecích v Česku klesl za poslední zhruba rok o 15 procentních bodů na 70 procent, uvedla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Poslanci sněmovního zemědělského výboru v tomto týdnu nepodpořili zákaz klecového chovu, o zákazu v rámci zákona na ochranu zvířat proti týrání se bude jednat ve třetím sněmovním čtení. Podle Dlouhé by přechod na chov bez klecí stál zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by podle ní skončila, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který má zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.

Zemědělci argumentují tím, že k roku 2012, kdy začal fungovat zákaz chovu nosnic v takzvaných neobohacených klecích, museli rekonstruovat své chovy. Přiom cena vajec, za kterou je v průměru zemědělci prodávají obchodníkům, se dlouhodobě nezvyšuje. „Loni byla průměrná cena vajec 1,7 koruny. Před 22 lety šlo o 1,9 koruny za kus,“ dodal předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Cena se tak v průměru nezvýšila ani s přechodem části chovů na neklecové systémy. Pro spotřebitele vejce loni stály 3,14 koruny za kus, uvedl Pýcha.

Předseda Zemědělského družstva Senice na Hané Jaroslav Navrátil řekl, že v případě zákazu klecových chovů družstvo, které má kolem osmdesáti tisíc nosnic, s produkcí vajec skončí. Do zisku se chov od roku 2012 dostal jednou, v době zvýšení cen kvůli fipronilové kauze, dodal.

Podle odborných vyjádření je úhyn nosnic v klecových chovech menší než ve voliérách nebo volných chovech, sdělila profesorka Eva Tůmová z katedry speciální zootechniky České zemědělské univerzity v Praze. Podle prorektorky Martiny Lichovníkové z Ústavu chovu a šlechtění zvířat agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ale nejde obecně zhodnotit, zda jsou lepší podmínky pro život nosnic v klecích, nebo mimo ně. Mimo klece mají slepice lepší možnost přirozeného chování, jako je hrabání nebo popelení se.

Podle Dlouhé by následkem zákazu klecí bylo snížení české soběstačnosti v produkci vajec. Pokud by se slepice chovaly na stejné ploše jako nyní v klecích, jejich počet by se snížil o třetinu. V EU se loni snížil počet nosnic v klecích o 2,5 procentního bodu zhruba na 48 procent.

Skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD chce zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027. Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012.

Zástupce spolku Obraz – Obránci zvířat Pavel Buršík připomněl v pořadu Devadesátka ČT24, že obchodní řetězce se loni zavázaly, že už po roce 2025 nebudou nabízet vejce z obohacených klecových chovů. K nim se prý přidali i některé zpracovatelé vajec, firmy typu Nestlé. Zmínil průzkum, podle něhož 80 procent lidí je ochotna si připlatit za vejce z neklecových chovů. 

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová uvedla, že v zemědělském výboru Evropského parlamentu se o této záležitosti často mluví. Domnívá se proto, že k zákazu těchto chovů, s přechodným obdobím, dojde. Sama by však uvítala, aby ke změně došlo pod tlakem zakazníků a ne zákazem. 

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že s odkazem na rozhodnutí obchodních řetězců mají zemědělci šest let na přizpůsobení se, což považuje za dostatečnou dobu. Stížnosti a odpor ke změně považuje u českých zemědělců za snahu získat nové dotační tituly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 19 mminutami

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 11 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 19 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.