Ovce, skotský náhorní skot a od loňska i huculští koně spásají během léta úbočí Pradědu. Jejich návratem chce správa CHKO Jeseníky obnovit pestré horské trávníky, kterým takové hospodaření prospívalo. Průzkumy ukazují, že řada druhů rostlin včetně těch vzácnějších se vrací rychleji, než odborníci předpokládali.
Kokrhel sličný u nás roste kromě Jeseníků už jen v Krkonoších. Na úbočí Pradědu se vrátil i ohrožený zvonek vousatý, který je součástí znaku chráněné oblasti. „Kromě toho jsou tady vidět prstnatce Fuchsovy nebo různé druhy jestřábníků,“ řekl botanik CHKO Jeseníky Radek Štencl.
Vzácné druhy rostlin se vrátily díky valašským ovcím a poníkům. Od roku 2014, kdy se pasou na Ovčárně, ubylo hustých travin a dalších rostlin, které je vytlačovaly. Změny zkoumají botanici každý rok na stejných místech. Pomocí GPS souřadnic vyznačí čtverce pět krát pět metrů. „ Porovnáváme stav s loňským rokem a například v této oblasti je už o dva druhy víc,“ řekl Josef Holec z katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity v Praze.
Výzkumníci nehodnotí jen botanickou skladbu. „ Hodnotíme i půdní parametry, což znamená živiny,“ upřesnila výzkumná pracovnice z Agrovýzkumu Rapotín Hana Bilošová. Srovnání poskytují kontrolní plochy, kde pastva neprobíhá vůbec. Tam většinou dominují trávy.
Každé zvíře působí na loukách jinak. Loni přibyla šestihektarová pastvina i přímo na úbočí Pradědu. Tam porosty spásají huculové a skotský náhorní skot. „Koně i ty krávy jsou takové to primitivnější plemeno, kterému horské podmínky vyhovují, cítí se tady dobře, nepotřebují žádný přístřešek, když prší, tak se schovají někde pod strom,“ vysvětlil Radek Štercl. Spásání trávy v Jeseníkách bylo běžné ještě za druhé světové války. Tenkrát se v okolí Pradědu páslo až čtyři sta krav.
