Na vrcholcích Jeseníků se pasou koně. Díky nim se mohou vrátit vzácné rostliny i živočichové

Pasoucí se koně mohou v těchto dnech sledovat turisté pod Pradědem v Jeseníkách. Plemeno huculů doplňuje krávy a ovce, které spásají trávu na vrcholcích hor už několik let. Podle odborníků se koně živí jinými druhy rostlin než krávy a ovce, díky tomu se v Jeseníkách uvolní místo pro další vzácné druhy rostlin i živočichů.

Video Studio 6
video

Na vrcholcích Jeseníků se pasou koně. Díky nim se vrátí vzácné rostliny i živočichové

Už v roce 2012 se na pastviny v Jeseníkách vrátily krávy, nejdříve se pásly v okolí turistické chaty Švýcárna. Teď je mohou lidé vidět pod Pradědem, kde mají vyhrazenou šestihektarovou plochu. V uplynulých dnech je tam doplnili i čtyři huculové.

Koně spásáním pomáhají obnovit horské trávníky, na kterých se naposledy hospodařilo na konci druhé světové války. Podle odborníků byla tehdy vegetace mnohem bohatší a pestřejší. 

„Tím, jak se začaly prosazovat konkurenčně zdatnější druhy, třeba borůvka, tak celá řada rostlin, ale i bezobratlých živočichů prostě vymizela.“

Radek Štencl

botanik, Správa CHKO Jeseníky

Podle odborníků koně preferují jiné druhy rostlin než dobytek. Zvířata tak vypasou mnohem více druhů rostlin a tím udělají místo pro ty, které se už v Jeseníkách neobjevují. Díky tomu se na pastvy mohou vrátit i vzácnější druhy živočichů. 

Koně i krávy navíc svými kopyty pastvinu různě narušují a odkrývají holou půdu. Semena rostlin tak mají větší šanci se uchytit. S tím pomáhá i dvacet ovcí, které se pasou pod Pradědem u Ovčárny.

Výsledky až za několik let

„Je to na dlouhou dobu. Je tady založena síť trvalých ploch, na kterých jsme zapsali stav předtím, než ta pastva začala. Sledování ploch bude probíhat v dalších letech a bude se zjišťovat, jaký vliv to bude mít na vegetaci v okolí,“ řekl botanik ze Správy CHKO Jeseníky Radek Štencl. 

Například na Švýcárně, kde se krávy pasou už několik let, mohou odborníci už teď vidět výsledky. Zmizela například vrstva stařiny, která se tam hromadila po dobu, kdy se tam nehospodařilo. 

Za kvalitním sýrem se jezdilo až na Ovčárnu 

Historie pastevectví v Jeseníkách se začíná psát už ve 14. století a v 16. století už byli pastýři hlavními obyvateli hor. Pastevectví se podepsalo i na místních názvech, v Jeseníkách jsou například Volské louky nebo Pastevní rokle.

„Ovčárna je příkladem pastevectví v Jeseníkách. Zde se setkávali lesníci, přírodovědci a později také turisté a všichni podle záznamů chodili na žinčici nebo sýry, které se vyráběly právě na Ovčárně,“ popsal Matěj Matela z Vlastivědného muzea Jesenicka.