Lockdowny pomohly divoké zvěři, ukázala mezinárodní studie. Týkalo se to i Česka

Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity (ČZU).

Zvířata v moderním světě mohou přímo reagovat na změny v lidském chování, zní hlavní zpráva studie. „Zjistili jsme, že během přísných lockdownů zvířata urazila až o 73 procent delší vzdálenosti za sledované desetidenní období než rok předtím, kdy žádný lockdown nebyl. Také jsme pozorovali, že se zvířata vyskytovala v průměru o 36 procent blíže k silnicím než rok předtím. Je to pravděpodobně proto, že tyto silnice byly během přísných lockdownů tišší,“ uvedla Marlee Tuckerová z Radboudovy univerzity v Nizozemsku.

Nepřítomnost lidí v lesích za prvního přísného lockdownu se projevila i na chování zvířat v Česku. „Jeleni evropští ve Slavkovském lese, na Šumavě a v Doupovských horách, které jsme sledovali od roku 2019, významně zvýšili svoji aktivitu a pohybovali se na delší vzdálenosti,“ uvedl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

Vědci analyzovali data od suchozemských savců, kteří jsou sledovaní přes GPS. Shromáždili data od 43 druhů zvířat. Do výzkumu zahrnuli více než 2300 jedinců: od slonů a žiraf po medvědy a jeleny. Jejich pohyb během prvního období covidových restrikcí (od ledna do poloviny května 2020) porovnávali s jejich pohybem během stejných měsíců o rok dříve.

Přímá úměra

„V oblastech s méně přísnými omezeními jsme pozorovali, že zvířata cestovala na kratší vzdálenosti. To může souviset s tím, že během těchto méně přísných lockdownů byli lidé motivováni chodit více do přírody. V důsledku toho byly některé přírodní oblasti rušnější než v době před pandemií covidu-19,“ říká Thomas Mueller ze Senckenbergova Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu Goethovy Univerzity ve Frankfurtu.

Výsledky studie ukazují, že zvířata umí reagovat na změny v chování lidí. Podle vědců to znamená, že některé úpravy lidského chování mohou mít pozitivní vliv na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 19 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...