Čistší ovzduší, nižší emise skleníkových plynů, ale přibylo třeba odpadu, který navíc dál končí ve velkém na skládkách. To je vývoj za posledních třicet let v Česku. Podrobnosti nabízí veřejnosti nový web, který v pondělí spustilo ministerstvo ke Světovému dni životního prostředí. Hlavními tématy nyní budou podle šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) proměna energetiky a adaptace na změny klimatu. Ministerstvo zemědělství chce zase podpořit agrolesnictví, tedy výsadbu stromů na zemědělské půdě – na polích i pastvinách.
Pohled na vývoj životního prostředí v Česku nabízí nový web. Ministerstvo chce nyní řešit proměny energetiky
8 minut
Události: Nový web ukazuje vývoj životního prostředí
Tůní, mokřadů a podobných opatření přibývá v posledních letech po stovkách. V továrně nebo mezi sklady ale podle ekologů málokdy. „Většinou je okolo fabriky nebo skladovací haly anglický trávník, přinejlepším nějaká chabá snaha o výsadbu parkové zeleně,“ podotkla ředitelka organizace Beleco Jana Moravcová.
Pohled na to, jak se za třicet let zlepšilo ovzduší, změnily lesy nebo přibyly kontejnery na tříděný odpad, nabízí nový web resortu životního prostředí a jeho statistiky, mapy a grafy. „Abychom znali a věděli, jakým způsobem se životní prostředí v České republice vyvíjí, jakým způsobem se zlepšuje, protože to může být impulzem, jak v oblasti ochrany klimatu, tak v oblasti nakládání s odpadem, kde ještě máme hodně co zlepšovat,“ uvedl Hladík.
Podle ministra životního prostředí nyní půjde hlavně o útlum uhlí, recyklaci a využití odpadu nebo ochranu půdy před zastavováním. Zavést chce také on-line monitoring znečištění vody, který na rozdíl od ovzduší chybí.
Za 30 let vyšší teploty i rizika požárů
Změny klimatu se totiž dotýkají i Česka. V 60. letech se průměrná teplota v tuzemsku pohybovala kolem sedmi stupňů Celsia, nyní je to skoro o dva více. Projevuje se to i tím, že ubývá mrazivých dnů nebo dříve přichází jaro. Změny jsou patrné v nížinách i na horách.
Mezi lety 1981 a 2010 bylo v průměru nejtepleji na jižní Moravě. Za třicet let se ale hodnoty typické pro tento region stanou pravděpodobně normálem i pro další místa v Česku. Z krajiny se bude odpařovat více vody, a epizody sucha tak budou mnohem častější než nyní.
Sucho s sebou navíc přináší další riziko – například v roce 2018, který patří k nejsušším v historii měření, bylo v Česku zvýšené nebezpečí vzniku požárů. Podmínky, které klimatologové čekají za třicet let, odpovídají střednímu až vysokému stupni. Častěji by tak mohly vznikat lesní požáry podobné tomu v Krušných Horách.
Více stromů na zemědělské půdě
Resort zemědělství chce zase více stromů v krajině. Na podporu výsadby stromů na zemědělské půdě pro příští čtyři roky připravil přes 127 milionů korun. Agrolesnictví už začali zkoušet na pozemku o jednom a půl hektaru pražské Zemědělské univerzity u Lán. Ornou půdu střídají pětimetrové pásy se stromy – přesně podle podmínek dotace. Na hektaru půdy jich musí být vysázeno minimálně sto. Podmínkou dotace také je, že tři čtvrtiny stromů musí přežít po dobu pěti let.
Rozdělení pozemku má zabránit větrné a vodní erozi. Zatímco na poli je půda vyschlá, v biopásech je vlhčeji. První změny sledují už nyní – zhruba půl roku od založení. „Je vidět, že na té orné půdě vrchní vrstva je už výrazně suchá, kdežto porost je bohatý, jetel krásně roste“ popsal vedoucí Katedry tropických plodin a agrolesnictví České zemědělské univerzity v Praze a předseda Českého spolku pro agrolesnictví Bohdan Lojka.
A právě na takové agrolesnické projekty resort míří. Na jeden hektar mohou zemědělci získat zhruba sto tisíc korun. „V dalších pěti letech jim budeme přispívat až osmnáct tisíc korun na jeden hektar na údržbu takto založeného agrolesnického systému,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Zájem o založení takového systému mohou zemědělci resortu nahlásit do konce září. Žádosti o dotace pak mohou posílat do konce listopadu.
