Ministerstvo životního prostředí chce zakázat prodej kamen na uhlí

Nahrávám video
Události: Zákaz kotlů na uhlí
Zdroj: ČT24

Ministerstvo životního prostředí se chystá zakázat prodej kamen na uhlí, informuje o tom server Novinky.cz. Podle plánů resortu by je obchodníci nesměli nabízet od roku 2025, vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Server píše, že lidé by si tak měli zkontrolovat stav svých kamen a kotlů, případně pořídit nové.

„Od prvního ledna 2025 se zavede zákaz uvádět na trh spalovací zdroje do 300 kilowattů na pevná fosilní paliva,“ potvrdila Právu mluvčí resortu Lucie Ješátková. Zároveň ale uvedla, že doprodej zásob bude možný i po tomto termínu.  

Plánovaný zákaz se má údajně vztahovat na hnědé i černé uhlí, antracit i koks, případně rovněž výlisky z uhlí. Čeští výrobci ale budou moci kotle i nadále vyrábět na export. Opatření je podle Ješátkové přípravou na budoucí zhoršenou dostupnost uhlí i příspěvkem k plnění klimatických závazků Česka. Má také napomoci k lepšímu ovzduší, píší Novinky.cz. 

„Je to i signál, že se spalování uhlí opravdu nevyplatí. Samozřejmě každý, kdo chce, může uhelný kotel zanechat, jak dlouho jen bude moci,“ uvedl pro ČT ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Znamená to, že lidé, kteří kotle už mají, je budou moci používat i nadále, jen už nebude možné si je v Česku koupit. Zda ale bude možné koupit si kotel či kamna v zahraničí, není jasné, navíc by mohl nastat problém s tím, že by jim je neměl kdo zapojit.  

Návrh kritizuje bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Lidé budou o to déle topit těmi staršími kotly a téměř jistě se stane, že řada zájemců bude mít tendenci si ten nový kotel koupit v Polsku a nějak si ho dovézt a pokoutně ho zprovoznit,“ uvedl.

Uhlím stále topí statisíce domácností

Topení uhlím je v Česku stále oblíbené, protože jde o levné palivo. Vytápění domu vyjde ročně zhruba na 46 tisíc korun včetně nákladů na elektřinu a stálých plateb. Částka je srovnatelá s vytápěním dřevem. V případě plynu už lidé zaplatí zhruba o třicet tisíc korun více, u elektrických přímotopů je to až o 60 tisíc více.

Jenže i uhlí bude dražší, a to už za několik let. Emisní povolenky, které nyní platí jen firmy vypouštějící oxid uhličitý, se totiž od roku 2027 zavedou i pro domácnosti, upozornil server. To bude znamenat zvýšení cen u uhlí, plynu, ale i pohonných hmot. V případě uhlí by mohlo být zdražení až čtyřicetiprocentní.  

Novinky.cz také upozorňují na to, že od září příštího roku bude zakazán provoz starých kotlů na tuhá paliva nejnižší první a druhé emisní třídy. Tyto kotle měly skončit už loni, jenže vláda jejich konec o dva roky odsunula kvůli vysoké inflaci i růstu cen energií.

Kotlíkové dotace i Nová zelená úsporám

Výměna kotle se týká zhruba dvou set tisíc domácností v Česku. Pro lidi s nižšími příjmy jsou opět připraveny kotlíkové dotace, a to až do výše 130 tisíc korun. Až sto tisíc můžou lidé získat v rámci programu Nová zelená úsporám. Za porušení zákazu používání starých kotlů bude hrozit pokuta až padesát tisíc korun.

Očekává se, že se lidé s ohledem na dražší uhlí budou starých kotlů postupně sami zbavovat a vymění je třeba za kotle na biomasu. Například analytik společnosti ANO Jiří Gavor zákaz prodeje kotlů na uhlí s předstihem před rokem 2027 vítá. „Dovedu se vcítit do uvažování spotřebitelů, kteří by si na konci roku 2026 koupili nový kotel na uhlí a následným zdaněním uhlí by se mohli cítit podvedeni,“ řekl Právu.

Novela ale ještě musí projít připomínkovým řízením, musí ji také schválit vláda a parlament a podepsat prezident. Platit by měla začít v polovině příštího roku, některá opatření ale začnou nabíhat až postupně, dodává server Novinky.cz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 2 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 6 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 7 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...