Stát ukončí podporu pro kotle na uhlí. Dotace se zaměří na biomasu nebo tepelná čerpadla

Nahrávám video

V chystané třetí vlně kotlíkových dotací už stát nebude přispívat na kombinovaná zařízení, která umí spalovat kromě biomasy i uhlí. Změnu schválil výbor, který řeší unijní dotace pro životní prostředí. Podpora kotlů na uhlí se nelíbila Evropské komisi, zájem o ně navíc klesal.

Podíl lokálních topenišť na emisích
Zdroj: ČT24

Lokální topeniště mohou až za tři čtvrtiny prachových mikročástic, které poletují v ovzduší. Že se ho nedaří vyčistit, kritizovala Evropská komise. V lednu dokonce hrozila sankcemi. Přislíbený odklon od uhlí ji uspokojil.

„Evropská komise jasně deklarovala, že uhlí pro ni prostě nepředstavuje podporovatelný zdroj energie, souvisí to i s klimatickou politikou,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ve třetí vlně kotlíkových dotací tak příspěvek dostanou kotle na biomasu nebo plyn či tepelná čerpadla.

  • S dotací se už vyměnilo, nebo se tak v nejbližší době stane, skoro 60 tisíc topenišť. Stát chce, aby jich bylo celkem až 100 tisíc. V prvním kole, které odstartovalo v létě roku 2015, bylo možné pořídit i kotle pouze na uhlí. Největší zájem ale tehdy byl o kombinovanou variantu – na uhlí a biomasu.
  • Ve druhé vlně už lidé dávají přednost tepelným čerpadlům a čtvrtina přechází na plyn. Některé kraje žádosti nadále přijímají.
  • Třetí kolo dotací se rozběhne na jaře. Kromě změny v postoji k uhlí zůstanou podmínky i výše příspěvku stejné. Lidé v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji by ale nově mohli dostat na koupi i bezúročnou půjčku.

Podle ekologů se musí změnit i energetika a průmysl

„Lepší později než nikdy, myslím, že doba uhelná už skončila,“ poznamenal ředitel organizace Čisté nebe Nikola Caric. „Vítáme konec dotování uhlí, ale je potřeba provést opatření také k omezování spalování fosilních paliv v dopravě,“ dodal ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš.

Kromě domácností se podle ekologů musí změnit i energetika a průmysl. Navrhují proto vyšší energetickou daň z uhlí nebo poplatky z těžby.

Vzduch by pak mělo pročistit ještě jedno opatření. Už v roce 2022 lidé musí odstavit kotle první a druhé emisní třídy, tedy ty nejméně ekologické – a těch zůstává v provozu ještě asi 300 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 1 hhodinou

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 8 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 10 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...